Karlík a továrna na čokoládu

Už se ti někdy stalo, že sis vzal kousek čokolády a ten ti zachutnal natolik, že jsi během následujících pěti minut spořádal celou tabulku a jedl bys dál? Oblízal klidně i ten alobal? Pak se nediv, protože nejsi jediný, komu se to stalo. Stalo se to mně, stalo se to tobě a stalo se to i hrdinům této netradiční fantasy. Čokoláda vyvolává totiž u člověka touhu sníst jí obrovské množství. Nejenom ona a nejenom u člověka. Dozvěděl jsem se, že za to může neuropeptid enkefalin, opioid, který je uložen v mozku a míše, přesněji v zadních míšních rozích a v šedé hmotě mozkové, a to v blízkosti tzv. Silviova kanálku(!). To jsem totiž dosud netušil. V mozku pak generuje příkazy v podobě náhlých impulsů typu "Nacpi se, Johnny" a "Sežer toho víc". Jsem přesvědčen o tom, že neuropeptid vyvolává u všech obratlovců naprosto nekontrolovatelnou touhu po těchto čokoládovitých druzích poživatin. Navíc víme, že neuropeptid nutí podobným způsobem obézní lidi, aby se i jinak přežírali, a drogově závislé, aby si šlehali víc a víc. Takže hrdinové z tohoto filmu nejsou za kašpary, kterým se dostane spravedlivého trestu za jejich nenažranost a hlavně obžerství, jsou to jen oběti vlastních chemických procesů. Takže ve filmu je docela špatně naloženo s šablonami dobra a zla. Monopolista Wonka, ač archetyp úspěšného poctivého podnikatele, by se měl chytit za rypák. (11.10.2012)

Tak poprvé jsem si vychutnala Burtona v kině a odměnou mi byla skvělá pohádkovo - fantasy jízda, která vám nedá chvíli vydechnout, kdy se neuvěřitelně bavíte, smějete a zas máte slzy v očích, obdivujete ty neuvěřitelné nápady, barevnost, dokonalého Johnny Deppa, výborné děti v rolích vítězů Wonkovy soutěže o zlaté kupony a všechny ostatní herce, Elfmanovu hudbu a samotný kouzelný příběh Roalda Dahla. Potěšil i velmi dobře zvládnutý dabing. (07.09.2005)

Tima Burtona jsem nikdy moc nemusel, ale jeho filmy mě obvykle nadprůměrně pobaví. KARLÍK je groteskní vizuální atmosférická žranice prošpikovaná příjemně černým humorem ("VŠECHNO JE TU JEDLÉ, I JÁ. ŘÍKÁ SE TOMU KANIBALISMUS, DĚTI.") a několika vtipnými popkulturními odkazy (2001, Umpa-lumpové imitující různé hudební skupiny), včetně minimálně jedné autocitace (Johnny Depp s nůžkami). Dětští herci jsou výborní a Depp si přidal do své sbírky neodolatelných excentrických postaviček další povedený přírůstek. Postrádal jsem jen trochu víc akce a že se tu při vší té ohromné výpravě a tricích toho moc nezničilo. A ta hudebně-taneční čísla mě taky moc nebrala. (14.12.2005)

......Vzrušující procházka snovou zahradou, kde vše do sebe precizně zapadá, příběh vás pohltí a Burton tak jako vždy rozvine a předvede celé své neuvěřitelné, krásné bláznovství. Neskutečné fantasy plné života, barev, hudby. Wonka z roku 1971 za vším silně pokulhává. Pro mě v každém případě film roku 2005..... (31.01.2006)

Tenkrát jsem z toho byl hotový. Neznal jsem nějakého Tima Burtona a jeho divnostyl. Naopak mi to přišlo velmi milé a hodně pro děti. Musím se dokonce přiznat, že pro mě byl Johnny Depp spíše Willy Wonka než Jack Sparrow. Až nyní chápu tu Burtonovskou prozíravost a smysl pro detail. A i tak dlouhé době mě to stále baví jako celek. Btw : ta narážka na 2001? Až po letech jsem to docenil! Ach jo :D ... 90% (30.11.2014)