Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Řekne-li se Jean Paul Belmondo, vybaví se většině filmových diváků postava sympatického dareby. Jeden z nejslavnějších francouzských herců jich vytvořil desítky a ať už stály na straně zákona nebo na té druhé, vždycky byl tím, komu se u televizní obrazovky držely palce. Komisař Jordan, hlavní hrdina kriminálního snímku Dobrodruh, také patří mezi ně. Mezi svými kolegy i mezi zločinci je znám svými obratnými a značně svéráznými metodami. Tentokrát je vyslán do Marseille, aby vyřídil velký případ s narkotiky. Přestože se stane obětí pečlivě nastražené léčky a je odvolán, rozhodne se zůstat a pokračovat v pátrání na vlastní pěst. Profesionálně natočenému snímku nechybí napínavý děj ani nenucený humor. Jordan je klasickou belmondovskou postavou a stejně jako třeba jeho Borowitz z filmu Policajt nebo rošťák, oslňuje elegantní nenuceností, šarmem a neortodoxními metodami, s nimiž likviduje zločinecké gangy. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Recenze (157)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Už samo slovo "dobrodruh" je sexy a když se pak tohle slovíčko přidá ke slovnímu spojení "pravej chlap", tak vznikne jméno - Belmondo. Když se pak Belmondo přidá do kvalitní akční kriminálky, jako tvrdej policajt co umí rychle jezdit autem, skákat z helikoptéry na jedoucí motorovej člun, co okouzlí každou ženu na tolik, že i prostituka řekne "tomu bych dala i zadarmo" a především, co nakope prdel každýmu zločinci, tak vznikne hodnocení - pět hvězdiček. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Jak lze brát vážně kriminálku, jejíž hlavní hrdina disponuje bezmála supermanovskými schopnostmi? Ze všech potyček vyvázne bez škrábnutí, všechny padouchy dožene levou zadní, na ulici okouzlí svou muskulaturou každou děvu lehčích mravů a ani přeložení do policejního oddělení zabývajícího se výhradně pasáky, feťáky a různými perverzáky nezbrzdí jeho štvavý hon za zákeřným narkobaronem. Dobrodruh by se chtěl podobat Francouzské spojce (obzvlášť jejímu druhému – narkomanskému – dílu), ale když se po jejím vzoru snaží působit realisticky, je spíše trapně bezzubý. Kromě „zaručeně“ nechutných, tím pádem směšných scén typu „návštěva gay klubu plného úchyláků v latexu“ (stojí za porovnání s podobnou scénou ve Zvráceném Gaspara Noého), podráží filmu nohy zmatený scénář. Zmatený stejně jako Belmondova postava, která si nejdřív vyřídí několik – s hlavním dějem nesouvisejících – bokovek, aby potom náhle a bez přílišných okolků splnila hlavní cíl svého pachtění. Skutečně jsme na to museli čekat sto minut? Nepříliš nápaditá je bohužel rovněž hudba Ennia Morriconeho, opakujícího stále stejný, brzy iritující motiv. 50% ()

Reklama

Marigold 

všechny recenze uživatele

Ryzí, hodina a půl mlácení dealerů, buzerantů a pasáků, okouzlování žen lehkých mravů a intenzivního belmondovského "můža". Přeukrutná pitomost jejíž děj je cele oddán tomu, aby se JP mohl v pravou chvíli vymrštit na hrazdě nebo někomu jednu přišít. Odolnost a síla Buda Spencera... a samozřejmě adekvátně těžká hovězina. ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

Belmondo zkrátka tyhle role uměl, a je jedno, že by jeho komisaře Jordana zcela po právu svlékli z uniformy a zavřeli až by zčernal. Sázet na to, že podobní kovbojové mají dostatek morálky a sebeovládání, aby si dělali co chtějí vždy jen v zájmu dobra tam, kde se zlu podařilo zcela si podmanit systém, se v reálu zatím pokaždé vymstilo - můžeme nicméně obdivně vzdychat nad Dobrodruhem a podobnými snímky, kde sebevětší rvačka neznamená pro výše popsaného hlavního hrdinu jedinou modřinu, kde kterákoliv žena padá do mdlob ve chvíli, kdy On vkročí do dveří, a kde se čistí feťácká doupata, navštěvují SM gay kluby, (všechno vyobrazeno tím nejstereotypnějším způsobem, dnes už možná ani ne "téměř" směšně), odehrávají se dobře nazvučené automobilové honičky a mezi segmenty Morriconeho hudby se střílí o 106, respektive 93 podle Beretty 93R, která tu zaznamenala možná první výskyt na filmovém plátně;) Je to sice konzistentně hloupá, ale přesto stylová francouzská drsná kriminálka, na kterou se dobře dívá... tedy, hodně občas, a pořád si ji pletu s jinými Belmondovými filmy, ale stejně nemůžu říct, že Dobrodruh by měl mít jinou než červenou barvu. 70% ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Krásný hudební motiv z pera klasika - Ennio Morriconeho plus klasický filmový motiv z brašny Jean-Paul Belmonda. Ten je dobovej frajer se vším všudy, jen mu chybí nějakej vážnější soupeř a nějaká ta osudovější scéna. Za takových okolností bych totiž neměl problém sáhnout na pětihvězdu. Takhle ale i tak filmařské krásno, které dnešním tvůrcům bohužel chybí. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (4)

  • Natáčanie filmu prebiehalo v mestách Paríž a Marseille. (dyfur)
  • Scéna seskoku z helikoptéry na unikající člun se natáčela na pět pokusů. I když se Belmondo před natáčením podrobil kondičnímu tréninku, přiznal, že byl tak unavený, že víc záběrů už nezvládl. [Zdroj: kniha Mých tisíc životů – Jean-Paul Belmondo] (Locksley)
  • Automatická pistole, kterou Philippe Jordan (Jean-Paul Belmondo) použije v závěru filmu, je Beretta M93R, kterou používali Italské specialní jednotky. (tojowoeZNK)

Reklama

Reklama