Scénář:
Norman WexlerKamera:
Lucien BallardHudba:
Charlie SmallsHrají:
Warren Oates, Isela Vega, Pam Grier, Yaphet Kotto, John Colicos, Fiona Lewis, Paula Kelly, Royal Dano, Jeannie Epper, Roger E. Mosley, John Vernon, Cheryl Smith (více)Recenze (6)
Podobne ako v prípade Mandinga opäť netypický, ale chytľavý film, v ktorom má priestor surovosť a asi aj podobnosť s vtedajšou realitou. Oproti prvému filmu je ešte o niečo odvažnejší, čo sa týka sexuality, nebratia si servítky pred ústa a nenávisti. Tvorcom nešlo o dobrých a tých zlých, prosto chceli stoj-čo-stoj medzirasový konflikt. Warren Oates bol podobne ako Mason v prvom filme výborná voľba, ako keby v tej dobe normálne žil. Objaví sa aj mladučká Pam Grierová, škoda ale, že nič neukáže. Film mi ubehol ako voda, napriek neskrývanej béčkovosti, aj preto si 4 hviezdy zaslúži. Akurát škoda, že súbojov je už pomenej. ()
5/10 Úvod v bordeli potešil, na Cheryl Smith mám slabosť a rozkošne si užíva rolu rozmaznanej dcérenky južanského statkára a na záver nás čakajú solídne jatky, ktoré pripomenú Tarantinovho Djanga, ale inak je to len slabý odvar šokujúceho Mandinga a najmä Pam Grier je tu totálne do počtu a má tu asi jednu hlášku a nikoho tu nezabije. Why? ()
Dost priemerny film o cernosskych otrokoch na Juhu USA, priemer hlavne rezisersky, dialogy su dobre, pribeh ma aj tempo, ale Warren Oates a Pam Grier to sami neutiahnu, Yaphet Kotto pomaly az zbytocny : 64 % ()
Film o otrokářství a zápasech mandingů.Bohužel je to dost nezáživný. Film sice ukazuje drsné jednání otrokářů,ale to je vše.Ještě jsem zapomněl na všudypřítomné nahotinky. ()
Galerie (10)
Photo © United Artists
Cha, náramně senzační amerikánská povídačka z doby před válkou světových stran, zřejmě volné pokračování podobného šlaku s názvem Mandingo. Dcera louisianského plantážníka Marianna povije chlapečka, takto plod její hříšné lásky s černým otrokem, a aby se zabránilo skandálu, je dítko připsáno Mariannině černé lesbické přítelkyni. Obě i s chlapečkem pak zmizí do Nového Orleansu, kde Marianna zrealizuje svůj podnikatelský záměr a stane se časem majitelkou prosperujícího nóblového bordelu. Po dvaceti letech pak ten chlapeček, zvaný Drum, je sloužícím v onom bordelu. Zde na něm jednoho dne zálibně spočine oko dekadentního zpustlíka francouzského původu Demarignyho, který nevybíravým způsoben donutí Mariannu, aby Druma postavila do ringu proti jeho černému zápasníku jménem Blaise. Necvičený Drum kupodivu zvítězí, což Demarignyho nadchne natolik, že si jej od Marianny vypůjčí k oplodnění některé ze svých otrokyň, a následně mu hnedle vybere dívku jménem Regina. Vše by proběhlo v klidu, kdyby se Demarigny nechtěl kochat pohledem na „svatební noc“ Druma s Reginou a navíc se nepokusil Druma přemluvit k čtyřprocentnímu sexu. Po té co obdrží pár facek, přísahá Drumovi pomstu. V průběhu dalšího děje se Drum, Blaise i Regina octnou v majetku plantážníka Hammonda, který provozuje černošskou plemennou stanici. Zde se stává Regina Hammondovou milenkou a Drum i Blaise jsou cílem cílem obdivných pohledů Hammondovy snoubenky Augusty a hlavně jeho dcery Sophie, která nakonec po drsném odmítnutí svých sexuálních návrhů obviní Blaiseho ze znásilnění, takže tento je uvržen do řetězů a ztýrán. Na zrovna v ten čas svolané hostině na počest zasnoubení Hammonda s Augustou, které se zúčastní místní smetánka včetně Marianny a Demarignyho, se projednává nejvhodnější způsob Blaiseho kastrace. Leč Drum osvobodí Blaiseho a ten shromáždí dav vzbouřených otroků ozbrojených hospodářským náčiním a zaútočí na Hammondovo panské sídlo…. Nepochybně je to film, v kterém Tarantino loupil pro svého Djanga. Přitom překvapí jak Tarantino téměř zcela odboural sex, který zde v Drumovi je téměř stále přítomen (ale nejsou zde žádné explicitní scény, není to porno). Tarantino se rochní v krvavých scénách zabíjaček, ale mezirasové míšení , nucený či prodejný sex, který byl průvodním jevem otrokářství, je na tohoto „extravagantního a provokativního“ tvůrce asi silné kafe. To tak maximálně letmo slovně připomenout. Asi to odpovídá tomu obrazu Ameriky, kde zprávy o masových vraždách na školách či zprávy o policejních „přehmatech“, jsou zveřejňovány s každou krvavou podrobností a pokud možno i s videem, aniž by to někoho vzrušovalo, ale vteřinový záběr z přímého přenosu na odhalené ňadro jakési celebrity vyvolal před časem celonárodní moralistní kampaň, která si žádala hlavy viníků. --- Takže tento film je zajisté pokleslé dílo, a zvláště hlavní hrdina je navíc herecky dřevo, ale ve srovnání s Tarantinovým Djangem, který je stejný škvár (jen puritánský a módně politickokorektní), si aspoň na nic nehraje. Senzačních krvavých scén je tu snad stejně jak v Djangovi, jen jsou realističtěji podané než ty Tarantinovy. Není toho tolik ukázáno, aby mohla pracovat fantazie divákova. A to, jak je nakonec zlikvidován Demarigny, by asi dnes vyvolalo žaloby řady gay iniciativ. () (méně) (více)