• k.rakonos
    *****

    Váhám, zda k tomuto pozoruhodnému životopisně - historickému filmu mám něco napsat, abych nebyl obviněn z podjatosti, ale nedá se to, musím:-) Nechápu, že tento film naprosto ignorují všechny naše televize. Navíc takové množství vynikajících českých herců jen tak někde v nějakém filmu neuvidíte. Film zachycuje pohnuté osudy a politické pronásledování předchůdce sociálních demokratů v ČR, Josefa Rezlera. Navíc film vykresluje velice těžkou dobu 2.poloviny 19.století, kdy život řady obyčejných lidí spíš připomínalo nevolnictví, takže se nejde divit, že se posléze v těchto podmínkách zrodilo dělnické hnutí. Naprosto odmítám nějaké komentáře s tím, že to je účelově natočeno jako komunistická propaganda, pokud by někdo četl i zajímavou knihu - autobiografii, tak by poznal, že se filmové dílo snažilo držet předlohy. Jinak film skončil sotva v polovině autobiografie, navíc popis vzpomínek byl mnohem drsnější, než se promítlo ve filmu. Před zhruba 20 lety a letos v listopadu v roce 2013 odvysílalo tento asi nuceně trezorový film semilské kino Jitřenka. http://www.nasepojizeri.cz/semilsko-aktualne/josefa-rezlera-a-jeho-rodinu-pripomenou-v-semilech-filmem-pochodne/?aktualitaId=28195(8.12.2008)

  • fragre
    ****

    Na rok vzniku a na režiséra je ten film malý zázrak. Je zde prostě méně propagandy a více kumštu než by jeden čekal. Mnohé postavy jsou plasticky vykresleny, tísnivé a depresivní pasáže (třeba ten pohled zoufalé matky na blýskající se střenku nože ležícího v prázdné ošatce na chleba) jsou občas odlehčeny humorem. Příběh z doby, kdy byl socialismus vírou, která poníženým a uraženým dávala důstojnost a naději. Skvělý výkon Karla Högra. Kdyby někdo tehdy chtěl natočit Dostojevského Velkého inkvizitora, byl by Hoger v této kreaci plné sladkého sadismu ideálním představitelem. Scénář byl zřejmě napsán dle knihy Josefa Rezlera Ze života průkopníků sociální demokracie.(25.1.2015)

  • majo25
    ***

    Nie zlý film, ale dobré momenty sa striedajú s vysoko vtieravými. Na jednej strane ucelene spracovaný život robotníka, ktorý sa prebíja životom a nemíňajú ho životné drámy. Tá vo väzení rovnako dobre zvládnutá. Na druhej strane predvoj robotníckej strany a socialistickej inteligencie, ktorá pod rúškom ilegality spriada plány na vyjdenie do svetla. Kopa mladých známych tvárí, hoc iba v malých vedľajších roliach, ale vypichol som skúsenejšieho Högera v roli amorálneho kňaza a riaditeľa väznice - samozrejme, cieľom ideológie bolo zdiskreditovať cirkev v očiach ľudu. Veľmi iritujúcim prvkom boli pre mňa strašne početné a vlezlé pesničky v podaní uspievanej pouličnej trojice kamarátov, ktorá sa v závere mávnutím prútika zmenila na pomáhajúcich 'sociálov'.(12.9.2017)

  • mchnk
    ****

    Celkovým pojetím rozhodně výjimečné, skvěle nasnímané a díky plejádě klasických čs herců i výborně sehrané. Ač věnováno prvním před bojovníkům dělnického hnutí a burácí zde zpěv pracujícího lidu, film nabízí několik dalších pohledů na problematiku extrémních sociálních rozdílů doby. Syn továrníka je postaven před realitu, kde jen těžko uplatňuje své předchozí silné sociální smýšlení, partička flamendrů a domnělých flákačů se nakonec ukáží jako citliví a morálně zdatní hoši a duchovní pastýř to opět odnesl, hlásá slovo boží a sám je ztělesněním pekelných útrap a životní rozmařilosti. Ano, vedle Högera skutečně chyběl už jen zneužívaný ministrant. Film nabízí i silné momenty, životní zpověď Rezlerovi matky (Marie Brožová) u kolíbky z hadru v němž leží právě zesnulé dítě či finální podstata cely číslo třináct, balancující na hraně zločinu proti lidskosti. Podobné případy zřejmě nebyly problém ani v Československu třeba jen pár let před natočením tohoto filmu, vše pod záštitou hnutí, jehož zakladatelé jsou zde také mučeni a trýzněni a jelikož je film věnován i čtyřicátému výročí založení KSČ, muže být toto srovnání vypořádávání se s nepřáteli pro některé diváky problematické.(16.9.2018)

  • pytlik...
    *****

    Oprávněné prokletí boha od ženy usmýkané životem pro mě zůstane nezapomenutelným okamžikem filmu. Na rozdíl od propagandistických filmů padesátých let tento působí přirozeně, a proto tísnivě a nikoli směšně. Člověk věří, že se to přesně takhle mohlo tehdy stát, snad až na pár výjimek, jako přerod onoho hudebního tria chlapíků z lumpenproletariátu v proletariát skutečný a naopak přeměna relativně dobrého syna továrníkova v prvotřídního padoucha.(24.11.2013)

  • - Film byl natočen ke 40. výročí založení KSČ. (lausik)

  • - Obytná kolonie Na popelkách byla postavena v ateliéru na Barrandově. (M.B)

  • - Exteriéry filmu Pochodně boli natáčané v Prahe. (dyfur)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace