Revizoři

Vezměte Samotáře, přidejte styl a obsah a máte Revizory. Na úrovni symboliky a metafor jsou místy až urážlivě jednoduší (člověk nemusí být Einstein, aby si domyslel, co představuje podzemní spleť tras v životě člověka, kterému všechno tak nějak padá na hlavu, proč je Medvědice převlečená zrovna za anděla nebo proč je možné vyjít z podzemí teprve tehdy, když je poražena ultimátní hrozba v podobě maskovaného přízraku, který se mezi vraždami krčí někde v postranních tunelech metra), ale to neznamená, že jsou Revizoři nezajímaví nebo nedejbože banální – jsou podaní prostě, ale ne primitivně, příběh je nám znám, ale stále ještě ho stojí za to vyprávět. Jejich síla spočívá v dávkování různých prvků a rovin a jejich kloubení – symboliky s čistým dějem, všedního života se snovostí, komiky s pokusy o výpověď, lehkosti s existencialismem, a hlavně pak obrazové uměřenosti s čistými vizuálními orgiemi. Ač si teď, v roce 2009, říkám, že už na tom s filmy v Čechách nejsme zas tak obludně, na něco podobně osobitého v českém podání si musím ještě počkat (kdy se tu konečně najde herec, který by byl ochoten na brutto zdrhat mezi stanicemi s rozjetým vlakem za zadkem? Jaroslav Plesl? Slušelo by mu to…) (25.08.2009)

Mezi jinými festivalovými filmy je to jistě osvěžující a asi bych to hodnotil jinak. Takhle samostatně s tím mám celou řadu problémů. Asi se mi dostalo i něco jiného, než jsem čekal, což ale nutně nevadí. Je to kotlík plný žánrů, každý z nich je natočen vlastně svým způsobem dobře, každému z nich toho hodně chybí. Dohromady mi to moc nefunguje. Pokud bych bral film jako sociologickou studii mezi revizory a obyčejným lidem, selhávají Revizoři na nerealistickém chování všech zúčastněných dovedeném ad absurdum a absolutní nemožnosti se byť s jedinou postavou nějakým způsobem ztotožnit. Ne tak, abych si řekl "jo, ten je jako já", ale abych vůbec mohl uvěřit, že takový člověk může existovat. Naopak jako surrealismus je to zasazené zas do příliš důvěrně známého a realistického prostředí a když už se něco objeví, jsou to jen laciné prvky typu sov a je to tam jaksi navíc. Není to tam vloženo zajímavě ani vizuálně, ani zvukově. Pokud mám brát film jako mystérium, je to příliš jednoduché a přímočaré. Prostě záhadný týpek, co strká lidi do metra. Nic není vysvětleno, film se až do konce nedostane s tou postavou nikam dál, než byl na samém začátku. A zejména se tento snímek ani nesnaží o to, aby mi to trochu vrtalo hlavou. Jako akční film...samotné scény jsou ok, ale chybí mi tam trochu větší motivace. Perou a honí se zbytečně snadno, motivace postav na mě ani náhodou nepřešla, na postavách mi nezáleží. Reakce postav na cokoliv jsou neadekvátní situaci. Jakožto temný thriller/horor - trochu na mě dýchla atmosféra na začátku filmu, škoda, že to bylo těsně poté, co k nám promlouvá ředitel budapešťského metra, takže je to trochu zabité. Komedie - pár úsměvných momentů se našlo. Od totohle žánru jsem si před sledováním sliboval nejvíc, takže i když to někdy bylo celkem fajn, je zároveň tím největším zklamáním. Romantický film - "femme fatale" z počátku zajímavá, pak již ztratila v mých očích své kouzlo. Revizoři tak mohou zaujmout zejména ve své nejvíce neuchopitelné rovině, a sice filosofie a metafora. V té jediné dokáží naplno bodovat, a i ta je asi nejvíce subjektivní. V téhle rovině jako jediné nevadí všechny ty mé předchozí výtky a každý si v tom může najít něco svého. Bohužel já jsem hlava dubová, mě ty myšlenky zas tak neoslovily, případně jsem nedosáhl na nějakou zajímavější rovinu. (24.12.2015)

Totálne luxusná záležitosť. Budem znieť ako maďarón, ale na takto parádne komponovaný, premyslený a hlavne brilantne zrežírovaný film sa česká a slovenská kinematografia nezmôže možno ešte 10 rokov. Funguje to v každom ohľade. Ako napínavý thriller pracujúci s neustálym nahadzovaním otázok, postupným odkrývaním tajomstiev a záverečným takmer hororovým vyvrcholením. Ako miestami strhujúci akčný film. Ako romanca. Ako symbolické podobenstvo. Sem-tam ako šialene vtipná komédia ("Ogrcal si mi topánky? Nevadí. Môžeš sa na mňa ešte aj vyšťať."). Má to výborný soundtrack a perfektnú atmosféru. Až na kosť to využíva možnosti zvolenej témy (velín, ktorý vyzerá ako dekorácia z Blade Runnera, súperiace "gangy" revízorov, pestrá prehliadka kontrolovaných indivíduí, zábavný rušňovodič, revízorská mytológia vrátane zjazveného veterána, obávaní "kravaťáci" atd., atd.). No a samozrejme skvelí herci. Už dávno som s takou chuťou nedával 10/10. Predators budú v Antalovej réžii trikrát zaujímavejší, ako keby ich natočil sám Rodriguez. (25.08.2009)

Tento film nám poskytuje tragikomický pohľad na večnú tému boja dobra proti zlu, v absurdnom príbehu revízorov budapeštianskeho metra. Úžasné scény, ktoré svojou bizarnosťou pripomínajú boj Dona Quijota s veternými mlynmi by som zaradil k vrcholným pointám na danú tému. Film pôsobí umierneným dojmom, veľmi vyzrelo a pritom tak bláznivo naivne. Škoda záverečného útlmu v tempe a rozpačitého úvodu. 85%. (07.03.2006)

Zdařilá míšenina napínavého krimi, černé komedie a thrilleru - to vše v groteskním balení. Ano, film je od začátku naplněn symboly - samotné podzemí, plyšový medvídek, sova, anděl -, jejich výklad ovšem až tak jednoduchý není. Celý snímek vznikl bez použití speciálních efektů, a to mu dodává ještě hmatatelnější atmosféru - přitom akční scény rozhodně stojí za to. Existencionální zamyšlení, dantovská alegorie a film, který člověka přiměje aspoň trochu myslet - především po závěrečných titulcích. (27.07.2006)