Revizoři

Rok 2009 je na samém počátku, já ještě nestačil spadnout ani do pořádnýho průseru a už mám za sebou filmovej nářez, jakej se tenhle rok bude jenom těžko překonávat. Ňam, tohle fakt moc chutnalo. Vzrušující poměr, který jsem s tímhle filmem měl, ještě umocnila noční doba, ve které jsem s Revizorama prožíval své chvilky absolutního štěstí. Slovíčko underground v kontextu s tímto filmem mě těžce rozpaluje a zvyšuje mé zvrhlé choutky na další a další poměr s tímhle bijáčkem. A co teď s tím ? Nezbývá než sjíždět pomalinku, ale jistě po eskalátorech dolů..... do metra. Do světa ve světě, kde špína, rvačky, násilí, pofidérní lidský existence a ještě pofidérnější situace a příběhy, mě stačí za pár minut pohltit na tolik, že jen těžko budu hledat svýho anděla, který by vrátil mou ztracenou duši zase zpět, po eskalátorech nahoru, mezi sluneční paprsky. A chce se mě vlastně ? (19.01.2009)

Revizoři jsou nářez, a že tohle slovo v komentářích často nepoužívám, tak tady prostě musím. Míchá se v tom pachuť nechutě a legrácky a Maďaři to tak dobře smíchali, že jsem se s těma klukama revizorama prostě musel bavit od začátku do konce. Není to nic příjemného, spíše drsná syrová legrácka, na kterou kdekdo nebude mít žaludek, ale když se přesto přebyje, tak si určitě užije, protože s těma klukama to jinak nejde, než si to všecko pořádně užít a hlavně zapamatovat chvilky, který se v životě jen tak někomu nestanou a na který člověk prostě nedokáže zapomenout. TY soutěže, ty fotbalový fanoušci féréncvárošu budapešť, ta syrovost prostředí (kdo by řek, že se dokáže natočit film odehraný skoro celý v metru) ta absurdita řady scén, to všecko se míchá v tomhle filmu spojené s hodně solidní muzikou a vzniká z toho pecka, které později dám šanci a možná to i změnim, protože tahle parta revizorů se v televizi nevidí každej den. (19.01.2009)

Mezi jinými festivalovými filmy je to jistě osvěžující a asi bych to hodnotil jinak. Takhle samostatně s tím mám celou řadu problémů. Asi se mi dostalo i něco jiného, než jsem čekal, což ale nutně nevadí. Je to kotlík plný žánrů, každý z nich je natočen vlastně svým způsobem dobře, každému z nich toho hodně chybí. Dohromady mi to moc nefunguje. Pokud bych bral film jako sociologickou studii mezi revizory a obyčejným lidem, selhávají Revizoři na nerealistickém chování všech zúčastněných dovedeném ad absurdum a absolutní nemožnosti se byť s jedinou postavou nějakým způsobem ztotožnit. Ne tak, abych si řekl "jo, ten je jako já", ale abych vůbec mohl uvěřit, že takový člověk může existovat. Naopak jako surrealismus je to zasazené zas do příliš důvěrně známého a realistického prostředí a když už se něco objeví, jsou to jen laciné prvky typu sov a je to tam jaksi navíc. Není to tam vloženo zajímavě ani vizuálně, ani zvukově. Pokud mám brát film jako mystérium, je to příliš jednoduché a přímočaré. Prostě záhadný týpek, co strká lidi do metra. Nic není vysvětleno, film se až do konce nedostane s tou postavou nikam dál, než byl na samém začátku. A zejména se tento snímek ani nesnaží o to, aby mi to trochu vrtalo hlavou. Jako akční film...samotné scény jsou ok, ale chybí mi tam trochu větší motivace. Perou a honí se zbytečně snadno, motivace postav na mě ani náhodou nepřešla, na postavách mi nezáleží. Reakce postav na cokoliv jsou neadekvátní situaci. Jakožto temný thriller/horor - trochu na mě dýchla atmosféra na začátku filmu, škoda, že to bylo těsně poté, co k nám promlouvá ředitel budapešťského metra, takže je to trochu zabité. Komedie - pár úsměvných momentů se našlo. Od totohle žánru jsem si před sledováním sliboval nejvíc, takže i když to někdy bylo celkem fajn, je zároveň tím největším zklamáním. Romantický film - "femme fatale" z počátku zajímavá, pak již ztratila v mých očích své kouzlo. Revizoři tak mohou zaujmout zejména ve své nejvíce neuchopitelné rovině, a sice filosofie a metafora. V té jediné dokáží naplno bodovat, a i ta je asi nejvíce subjektivní. V téhle rovině jako jediné nevadí všechny ty mé předchozí výtky a každý si v tom může najít něco svého. Bohužel já jsem hlava dubová, mě ty myšlenky zas tak neoslovily, případně jsem nedosáhl na nějakou zajímavější rovinu. (24.12.2015)

Tri alebo štyri hviezdy? Kontroll je ideovo i dejovo pomerne jednoduchý film s nepríliš vyrovnaným tempom, ktorý privádza na scénu čiernobielych hlavných hrdinov, ich bizarných parťákov a temnú hrozbu k tomu. Ale nakoniec dávam 5* za atmosféru budapeštianskeho metra, narkoleptika Mukiho, divokú krásku Szofi, rozhovory u podnikového psychológa a samozrejme hlavného klaďasa. Bulcsú je sympatický a charizmatický rytier, typicky komiksový hrdina s vnútornými problémami, ktoré vyriešil po svojom. No keď si prejde svojím peklom či očistcom a pocíti, že jeho služba skončila, je mu dovolené odísť do neba v sprievode anjela... :-) (12.08.2010)

Snad první maďarský film, který jsem viděla, a hned takové příjemné překvapení. Film nabízí především parádně temnou atmosféru, spoustu psychologie (frustrace, deprese, agrese, zhroucení), k tomu náhled do sociologie (revizoři jsou prezentováni jako vystresovaní nebo vygumovaní looseři ze dna společnosti), nějaká ta hromada nenásilné filozofie o životě, okořeněno množstvím tajemství, nechybí napětí ani černý humor, vše je korunováno náznaky surreálna. Přiznávám - nepochopila jsem na 100%, zda se na konci hlavní hrdina utkal se svým temným já, nebo v metru řádil nějaký jiný vrah. Snad to bylo záměrem filmařů, ponechat rozhodnutí na úvaze diváka. Každopádně jde o film, co zůstane v hlavě a snad i donutí několik cestujících, aby s revizory jednali tolerantněji :-) 85% (19.01.2009)