• spiritus
    ****

    Na svojí dobu velmi odvážné dílo s notnou dávkou otevřené kritiky panelákového bydlení, podivných mezilidských vztahů, odcizení a anonymity. Na tomto filmu jsou vlastně vidět základní špatnosti komunistického zřízení, jeho minimální zájem o lidskou individualitu, neschopnost dělat věci pořádně. Doporučuju každému, kdo má nějaké iluze o tehdejším režimu. Po shlédnutí tohoto filmu je zřejmě ztratí. Taky proto se jednalo o další "trezorový film", který komunisti chtěli zašlapat do země.(14.7.2013)

  • faced
    ***

    Příběhy obyčejných lidí odehrávající se "na prknech" staveniště sídliště let sedmdesátých působí trochu rozpačitě. Tatam je poetika Chytilové rannějších filmů. Rozpaky nebudí umná kamera nebo vkusný zvuk, ale samotný obsah. V podivném kontrastu jsou neustále vyhrocené konflikty postav s klimatem, ve kterém žijí - dobou vysoké podpory sociální a rodinné politiky, kdy je vše od státu, či za babku (případně pětistovku) dostupné a životní úroveň socialistických občanů má tendenci spíše stoupající. A že by je po té, co obdrží nový byt, snad přiváděly do varu obligátní technické nedostatky se mi prostě nechce uvěřit. Navíc člověka, jenž by po souboji se svým svědomím tímto "komfortem" pohrdal ve filmu nenaleznete. Neustálé hádky a boje, vygradované do těžko uvěřitelných šíří připomíná tímto pověstnou rodinu Homolkových - přerušené jen lehkým filozofováním seriálové hvězdy Jiřího Kokeše (Jiří Kodet) - jen na chvíli. Chytilová snad jimi nechce diváka bavit, neboť přehnaně bizarní snůška všeho negativního v lidech (a to nejen té doby) mu brzy úsměv zmrazí, po chvíli odejme nadobro a nakonec věřím, že bude i nesnesitelně protivná. Slušná hudba a všeprostupující industriální hlahol výstavby často graduje scény, ve kterých se právě mnoho neděje, zároveň příjemně lapidárně působí v dramaticky vyhrocených scénách, kde naopak zvolní. Výsledkem je pocit z kompaktního a květnatého filmu, který nemá slabého místa, po sto minutách filmu však ani místa silně dramatického, postrádající vrchol. Víc jsem si z filmu bohužel neodnesl.(3.5.2005)

  • mm13
    ****

    Krásny príklad filmu, ktorý sa nebojí vrhnúť do zvolenej témy "po hlave", priniesť na scénu desiatku rovnocenných postáv (skôr postavičiek), podtónov a zápletiek a pritom tú "hlavu" nestratiť ani len nachvíľu, ba čo viac, nádherne to uzavrieť do funkčného celku. Neherectvo, epizódnosť a "človečina", ktorú už dnes český film akosi nenosí, čo je preveliká škoda a keď sa aj s nejakým pokusom stretneme (napríklad Pasti pasti pastičky samotnej Chytilovej), už to akosi nie je ono - rozutekané, neisté, často neuveriteľné. V tomto prípade akosi nedokážem súhlasiť ani s inak obhájiteľnou výčitkou dramaturga tohto filmu (bonusy na DVD), ktorému vadí, že režisérka ukázala len tú najšedivejšiu stránku vecí... no a? Točila to v roku 1979... dnes sa tlieska Pelíškam, ktoré preháňajú 20x toľko a boli natočené, keď "sa už smelo".(18.8.2008)

  • pabulator
    ****

    Nic jiného než šedošedá všední šeď a komančská depka tu není k vidění. Těch lidí mě někdy bylo opravdu líto ,když si pomyslím,že bych musel vyrůstat v téhle betové džungli tak bych se asi oběsil na nejbližším kandelábru za doprovodu příšerné hudby,která celou bezvýchodnost situace řádně podbarvuje a činí existenci staveniště ještě nesnesitelnější otázkou zůstává jestli by mě po cestě nesrazil bagr nebo by mě nějaký malý nevychovaný smrad neukradl lano.(23.5.2013)

  • Martin741
    ****

    Film presne zachycuje dobu vystavby nasich zajacincov, v ktorych podstatna cast obyvatelstva byva dodnes. Panelstory uplne presne vystihuje stojate vody ceskoslovenskej Normalizacie, kde vsetko muselo fungovat, aj ked iba naoko. Presne a depresivne su zobrazene zivoty ludi, ktori sa postupne ale isto zacali odcudzovat a kazdy zacal byt zahladeny len do seba. A ze som v takomto zajacinci chvilu byval, viem presne, o com to je. Kvoli takymto filmom mam rad normalizacnu filmovu jazdu. Stale. 86 %(27.1.2013)

  • - Snímek zakázali týden po premiéře v lednu 1979, veškerá propagace byla zastavena a směl se pak promítat pouze mimo Prahu a jen v některých lokalitách (např v Kladně nebo ve Východočeském a Severomoravském kraji, naopak funkcionáři v Českých Budějovicích film odmítali). Protože režisérka tušila, že by Filmexport a ústřední barrandovský dramaturg Ludvík Toman film neposlali na zahraniční festivaly, film tedy odvezla v krabici na festival v San Remu, kde se podělil o hlavní cenu s uzbeckým snímkem. Když dorazil rozzlobený dramaturg Toman na festival, všichni mu gratulovali, on jen mávl rukou a odsekl, že takových filmů má Barrandov desítky. (BoredSeal)

  • - Na natáčení bylo málo času, začalo na jaře a muselo se stihnout do zimy, kdy Chytilová pokračovala v natáčení nedokončené Kalamity (1981). (BoredSeal)

  • - Film se stříhal tři měsíce. Střihač Jiří Brožek, v té době partner režisérky, dostal za střih cenu na festivalu Novoměstský hrnec smíchu. Chytilová cenu dostat nesměla. (BoredSeal)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace