Procitnutí v Garden State

Na prvý autorský počin Zacha Braffa (Réžia, scenár, hlavná úloha) je radosť sa pozerať. Hromada scenáristických a režijných nápadov (košeľa vedie) nepôsobí ako nesúrodý guláš, ale presne tak, ako má. Ako vízia talentovaného tvorcu, ktorý vie čo chce povedať a robí to spôsobom, ktorý je pre diváka príťažlivý. Nikto sa tu nehrá na nejaké veľké umenie, no je evidentné, že celý štáb vložil do svojej práce obrovské srdce. A ten pocit sa bez problémov prenáša na diváka a nielen kvôli tomu, že do Natalie Portman stvárňujúcu novú lásku hlavného hrdinu, sme sa od jej prvej scény okamžite všetci zamilovali. V súčasnosti už malá nenápadná žánrová klasika a pre určitú fanúšikovskú skupinu aj celkom slušný kult. Je škoda, že tento film pozná tak málo ľudí. 9/10 (16.03.2016)

Zach Braff měl asi po zjištění, že ho antidepresiva drobet vymazala takovou radost, že se o ni musel podělit s celým světem. Bohužel přitom zapomněl na fakt, že ho antidepresiva drobet vymazala. Tedy, Garden State vlastně není nijak zvlášť špatný film, jen mám k tématu 'XY se rozjede z City do rodného Řepákova hledat sám sebe a vrtat se ve starých ranách, aby našel kromě sebe sama i lásku' jakousi averzi a konkrétně zdejšího hledače bych s chutí poslala do mišelinky tahat gumy. (29.10.2014)

V první scéně filmu sedí hrdina v letadle, které se zjevně ocitlo ve vážných problémech, a my sledujeme zděšené cestující, kteří si nasazují kyslíkové masky a jen s největšími potížemi, narozdíl od hlavního hrdiny, zvládají nastupující paniku. Ta scéna navnadí k očekávání emotivní podívané, jenže v následujících okamžicích naladí tvůrci na úplně jinou notu a sledujeme typicky festivalovou produkci na téma jak se vyrovnává dospívající hrdina s traumaty ze svého dětství a hledá své místo v životě. Což by mohlo být opravdu zajímavé, kdybych neměl pocit, že ty emoce jsou nějak umělé a hrdina, stejně jako celý film, je pod sedativy. Pod vlivem uklidňujících prostředků byl podle mě i scénárista a nejspíš i celý štáb. Můj pocit z filmu dobře vystihuje komentář Rex Mundi. Dialogům filmových postav a jejich emocím nevěřím a film mi přijde jako líbivá vykalkulovaná záležitost pro festivalovou porotu na Sundance Film Festivalu. Celkový dojem: 40 %. (04.09.2010)

Malý příjemný kult, který byl oblíbený vlastně už ve chvíli, kdy vznikl. Má všechny aspekty, které film potřebuje, abych si ho zamiloval - sympatické lidi v hlavních rolích, úžasný soundtrack a příběh, ve kterém je velmi snadné se najít, ale právě ta samozřejmost, která z Garden State čiší, mě nakonec odpudila. Ano, dokážu si představit, že jsem Andrew, který dokáže kouzelné Natalie Portman vyjádřit lásku po čtyřech dnech, ale bloudění po kořenech minulosti a zákrutách vlastní duše zůstává daleko za hranicí příjemné věrohodnosti. A navíc scénář si rozdal karty tak, že je ve finále téměř jedno, jak se kdo rozhodne, protože v takových situacích už se dnes překvapení neobjeví. (26.06.2005)

Zachu Braffe, nevim, jestli me opojeni tvym filmem bylo zpusobeno moji akutni intoxikaci jedne blize nespecifikovane latky, nicmene tvuj snimek se mi zaryl do pameti jako jeden z nejlepsich absurdnich filmu vsech dob. Nevim proc, nic me v tvem snimku primo nezasahlo, zadna opravdu vyrazna, zapamatovanihodna scena... ale jako celek si tvuj film pamatuji dokonale a setkani s nim bylo krasnym zazitkem, ktery se bude jiste jeste opakovat... P.S.: Ba ne, lhal bych, kdybych tvrdil, ze se mi zadna scena do pameti nezaryla aneb Method Man je kral ;) (04.08.2005)