Sedmikrásky

"Ani to mi nejde." "Tak co nám jde?" "Nic nám nejde." Chytilová byla vždycky s tou svojí žíravostí dál než ostatní zástupci Nové vlny, protože její kritika společnosti je v první řadě kritika patriarchátu. A z tohoto pohledu jsou Sedmikrásky vesele aplikovatelné i na současnost. Dvě nesvéprávné lopatky, iritující tím, jak pořád rozbíjejí jim přidělené role, při jejichž porušování rozplakávají nešťastné muže. Koneckonců většina filmu se neodehrává v typickém socreálném prostředí, nýbrž v luxusních restauracích a u hodovních tabulí s polodementníma buržoustama, což zjevně odkazuje k její dlouhé zkušenosti z různých nižších filmařských pozic, které dlouhá léta zastávala na Barrandově a která ji zřejmě dost osobnostně zformovala. (30.08.2022)

Na jednu stranu je z pohledu dnešního diváka hrozně těžké číst v novovlnných alegoriích významy, protože tyto významy jsou neoddělitelně spjaté právě s dobou vzniku. Po padesáti letech je leckdy prakticky nemožné je rozkódovat. Na stranu druhou, tyto filmy je možné číst jakoukoliv zvolenou optikou. No a zrovna v případě stylově nesmírně excesivních, anarchistických a feminismem nevyhnutelně zatížených Sedmikrásek je to i po těch padesáti letech obrovská zábava! 90 % (24.02.2018)

Vůbec nevim, co si o tom mám myslet. Tenhle film se asi nedá brát moc vážně. Vtipné momenty tam určitě byly, ale že bych jich bylo moc - to tedy ne. Takový typ filmů moc nevyhledávám, ale tenhle mě zaujal jeden večer na čt art, tak jsem si ho sehnala. 60%. (16.03.2016)

Děvčátko, jménem Věruška, dostalo barvičky a začalo si hrát. Doba tehdy byla celkem příznivá, nikdo ji moc neokřikoval, a tak tvořila, až z toho vznikl film. Barevné filtry, abstraktní duhové kompozice, všemožné koláže. Barev se Věra Chytilová v tomto filmu zkrátka nebála. Dialogy (pokud se tak ve filmu proneseným slovům dá říkat) v sobě míchají absurditu s existenciálními problémy, feminismus s bohapustou zkažeností, chlípnost se smyslností a kdoví, co ještě. Nevím, ale nějak jsem se v tom ztrácel. Párkrát mě sice potěšila nějaká ta do absurdity vyhnaná šílenost, ale jako celek to u mě moc nezafungovalo. Jen mě tak napadá, jak je ta hranice přijetí uměleckého experimentu tenká. Zatímco Ovoce stromů rajských jíme je jeden z mých nejoblíbenějších filmů, u Sedmikrásek jsem se místy i nudil. Mně se ty barvy prostě moc nelíbily. Ale mělo to i své světlejší stránky, respektive ty méně barevnější. (31.01.2009)

Krásně naivně teatrální nihilisticko-anarchisticko-dadaistické hledání smyslu našeho absurdního světa (či spíše hledání jak odsud pryč :)). Výborné zpracování, jeden z nejlepších filmů Nové vlny. 9/10 (31.01.2009)

Líbilo se mně to. Mám ze sebe radost. :-) (02.02.2009)

"Cítíš to ??" - "Co zas ??" - "Jak ten život prchá.." (22.07.2016)

Zajímavý experiment, ovšem sledovatelný jen se srovnatelným množstvím psychotropních látek. Nesouhlasím s tím, že by message podobenství byla obtížně vysledovatelná. Ovšem je pravda, že Hames se ve své knize zabývá kritikou konzumu v Sedmikráskách tak důkladně, že nevím, jestli nejsem ovlivněný. Naopak moje výtka směřuje k prvoplánovitosti a jednoduchosti zprávy, kterou film vysílá oproti stylu, jakým je natočen. Fabule je hloupá a podrývající snahu o cokoli hlubšího. Dovedu si představit, že s dostatkem marihuany to ale může být zábavný párty film. Ale když už bych chtěl za tímhle účelem vytáhnout nějaký snímek nové vlny, raději bych sáhl po Valérii a týdnu divů. A doporučuju Shadwellův komentář, jeho úvaha o novovlných postupech je minimálně podnětná. (01.03.2011)

Chytilová se s ničím nepárala a v uvolněné atmosféře šedesátých let stvořila Sedmikrásky, dílo komplexní, báječně inovativní a barvité. Feministicky orientovaná kinematografie pro mě není zrovna lákadlo, ale tato forma individuality a rebelantství, jakou režisérka svým hrdinkám vnukla, je kouzelná. Míchanice montáží, vizuálních triků a všelijakých experimentů jakoby přímo brojila proti zpátečnickým zatuchlým socialistickým konvencím. Volně propojené scény čistě "ženského" blbnutí a manipulace různými důvěřivými gentlemany lze zase označit za kopanec do rozkroku všem těm maskulinním papalášům, co při natáčení kritizovali nedostatek třídní uvědomělosti. Pak už zbývalo nechat slečinky pošlapat honosné plody práce a oheň je na střeše. Pětiletá odmlka, jakou svého času zakusil i Jan Menzel, budiž dokonalým příkladem, jak se za komančů trestal pokrok. (15.10.2011)

Sedmdesátiprocentníkrásky. (14.07.2012)

Sedmikrásky jsou dvě laškovné, mile naivní kytičky(ve svých rolích nádherná dvojice Cerhová-Karbanová), které si nic nedělají ze života a radši budou zkažené a budou si hrát. Takovou koncepci má nejenom děj, ale také hlavně zpracování, kde si režisérka zkouší všechny možné polohy filmového zápisu - dlouho jsem neviděl barevnější film. V. Chytilové se podle jejích vlastních slov tehdejší filmy nelíbily, z toho důvodu, že byly stejné - podle jedné šablony. Sedmikráskami se vůči těmto schématům vzbouřila a po svém se jim vysmála. Vytvořila tak velice originální a svěží dílko, které vám nenuceně a s lehkostí na konec řekne, že život nemůže být jenom zábava. A nebo ano? (31.01.2009)

Nic naplat, tady si fantazie paní Ester Krumbachové opravdu přišla na své. Výtvarná stránka filmu je luxusní vizuální hostina. Chytilová pravděpodobně nechala tvůrčímu talentu své spolupracovnice zcela volnou ruku a dobře udělala, neboť bylo nedefinovatelně příjemné nechat se s nimi unášet v tomto kolorovém tripu. Škoda jen, že se dámy zaměřily s takovou vervou pouze na barevno a jaksi opomněly přiběhovou linii. Tomuto halucinogennímu odletu by krapet víc střízlivosti v ději blahodárně prospělo. (15.09.2010)

Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. (26.01.2009)

Na pomery filmové ( komerčné ), politické ( výsledok je história ) a sociálne ide o počin pekne namazaný. Vo väčšine prípadoch neskrývaná sexuálna príťažlivosť oboch mladých slečien, ich potulky svetáckym životom a forma. Z toho sa krútila hlava zrejme aj inde vo svete ( Veľká cena na Belgian Film Critics Association v roku 1969 ). Ťažko stráviteľný ešte aj v dobe dnešnej ( ale skôr iba z diváckeho, než sociálneho hľadiska ). (13.04.2018)

Hlava mi to nebere. Vadí? Nevadí! (31.01.2009)

Oslava bezstarostného mládí. Zpočátku jsem si říkala, že moje oblíbená režisérka Chytilová asi neměla svůj den. Ale postupem času jsem si to s holkama užívala víc a víc. Konec s poselstvím byl taky docela fajn. Milé překvapení. (08.02.2014)

Přes veškerý respekt k avantgardě a experimentálnímu filmu, tohle bylo naprosto mimo mou mísu. Vizuálně originální a obsahově srozumitelnější, než bych čekal, ale z nadhledu nevyzrálé a primitivní. Jedním slovem rozčilující. Ale ne v revolučním slova smyslu.. (16.01.2018)

Na tomhle filmu je nejlepší odvaha s jakou do toho Věra Chytilová šla a kontext v jakém film vznikal. Vizuální stránka je zajímává a film je rozhodně "jiný" než zbytek české filmové tvorby 60. let. Objektivně ale nemůžu dát víc než 3*. Většinu času jsem se nudil a čekal až přijde něco nad čím bych se mohl zamyslet (když už nepřichází děj). Dočkal jsem se až v druhé polovině a to ještě bohužel v malé míře. (31.01.2009)

nejoriginálnější ženskej film ever...ale klidně to beru jen jako takovou blbost, je to prostě jen hra, někoho baví někoho ne, ale jak je vidět, spousta lidí má k tomuto filmu skoro osobní odpor, jako by je ten film byl urážel...někdo tam píše i něco o snobismu...je toho spousta, co toho dokáže tendle film vzbudit, a je to asi lepší než nevzbudit žádnou reakci... (29.04.2010)

Film Sedmikrásky se dostal do 100 nejlepších komedií všech dob podle BBC. Hodnotilo 253 kritiků z 52 zemí. BBC se zeptalo 118 žen a 135 mužů. Jen čtyři ze 100 filmů měly za režiséra ženu. zdroj: https://www.irozhlas.cz/kultura/film/zebricek-100-nejlepsich-komedii-podle-bbc-na-seznamu-je-i-cesky-snimek_1708281257_dp (30.11.2018)