Mládí

Vzpomínám si na kazetu se soundtrackem, která mi v pokoji vyhrávala celou sedmou třídu. Singles jako by byli i moji sousedé.. Teď jsem ve věku hlavních protagonistů a nevím proč, ale už mě to zas tak nebere. A určitě to nebude tím, že grunge už neletí. Hipík Cliff je pořád stejně skvělý, ale jeho závěrečné prozření se mi teď tolik nelíbí (asi mě moc nezaujalo ani tenkrát, protože je to to jediné, co mě při letošním sledování překvapilo). Celé je to vymyšleno pěkně, zahráno taky, jenom se to časem tak nějak rozplizne. Ale koukat se na to dá. PS:Co se označení "komedie" týče, za jediný vtip považuji Tima Burtona a jeho ambiciózního režiséra. (16.08.2011)

Seattle - město na severozápadě USA - město Nirvany, Pearl Jam, Alice In Chains, Soundgarden a dalších... Poslední dvě jmenované kapely se v tomto snímku dokonce objevují... přímo na podiu! Malou roličku si střihnou i Eddie Vedder a Stone Gossard (oba právě z Pearl Jam)... Ale toto vše je jen v pozadí příjemného nevtíravého filmu vystavěného na jemném humoru a romantice! Přiznám se, že namam rád ty americké ´´romantické komedie´´, ale toto je uplně něco jiného. Toto je film, který je podle mého názoru jeden ze vzorů.. nebo lépe řečeno ukázek, jak by měla romantická komedie vypadat. Pak bych je možná přestal nesnášet :-) Vlastně nejsem ani typ co by romantiku ve filmech vyhledával..ale zde, v tomto snímku, tak jak je to podané, sem si to užíval se všim všudy... Líbilo se mi to! Navíc mam k Seattlu zvláštní platonický vztah.. (31.03.2010)

Pohodový film o věcech, které prožívá každý z nás, ať je to v Seattlu, nebo v Brně. Lidi se láskují, potom se rozcházejí, utvářejí milostné vztahy, které se později buďto vydají cestou "...buďme aspoň přáteli...", či se v lepším případě vydají na společnou cestu životem, plným vzájemného porozumění. Crowe o tomhle všem vypráví s velikým nadhledem ve filmu, plném odkoukaných životních situací a chytrých dialogů, jehož hlavní myšlenkou je naprosto zřejmá skutečnost, že každý člověk k sobě někoho potřebuje a srdce si vždycky řekne samo. A když k tomu hraje výkvět grungeový scény, jako jsou třeba Alice in Chains, či Soundgarden, pak není co řešit. Nebylo taky marný nasávat tu atmosféru tehdejšího Seattlu, města, jehož vliv na hudební scénu začínal v té době být celosvětovým. Točilo se ve stejný době, kdy Nirvana se svým Nevermind pořádně nakopla "dveře vnímání" a pomohla dostat rockovou hudbu do věřejnoprávních rádií. Kdo ví, možná k tomu pár procenty pomohl i tento Croweův film. PS: Pobavila mně minirole zpěváka Pearl Jam Eddieho Veddera jako bubeníka Dillonovy kapely :o) (05.02.2006)

Neviem či to bolo tým, že som nemala pri sledovaní nič moc náladu, ale film mi absolútne nesadol. Postavy typické na 90-ky a tak aj vyzeralo všetko ostané. Prázdne dialógy, nezaujímaví aktéri a klišé na každom kroku. Neoriginálne, až moc jednoduché a 100 krát otrepané. Jediné, čo možno stálo za to, bola muzika. Inak strata času. (15.09.2017)

Uběhl nějaký ten pátek, co jsem tento film hodnotil 4* a co jsem ho viděl. Dnes jsem si ho znovu pustil a měním na 5*. Nebudu se pouštět do žádných pseudointelektuálních analýz zabývajících se výběrem hudby a otevřeně přiznávám, že pátou hvězdičku dávám za scénu s videoinzercí, jmenovitě toho pána ve středních letech, který s šíleným výrazem v očích upřímně říká: "Jsem strašně, strašně, ale strašně sám.":-) (02.06.2007)