Výstraha

Spolu s Botostrojem snad nejzářnější ukázka české filmové socrely... Jsem rád, že jsem to viděl, ty scény, kdy zapšklí buržouzové hlásí, že jestli tu rafinérii nezavřeme, tak k nám vtrhne americká armáda. A už od Hitlera vědí, že to netrvá do Prahy od hranic moc dlouho. Ale podruhé a ani nikdy jindy to vidět nemusím, žaludek sevřený z té rozjařené lůzy a recitací S.K. Neumanna jsem měl až moc často. (podezřívám Cikána, že kvůli soupeření s Fričem si chtěl natočit podobnou parodii jako Pytlákova schovanka, ale nějak se mu to nevyvedlo) (12.03.2010)

Děj nebo dialogy je u tohoto druhu filmu zbytečné hodnotit. Herecké výkony jsou svázány kvalitou charakterů vyplývajících ze scénáře a proto jsou záporné postavy, alespoň trochu snesitelné (na rozdíl od "těch správných"). Co je ovšem až překvapivě špatné, je řemeslná stránka filmu, těžko říct, zda měl film "kratší" peníze než ostatní "dobové" snímky a nebo jsou vinni tvůrci vedení nepříliš nápaditým režisérem. (24.09.2008)

"Soudruh Savčenko byl pověřen, aby tady dohlédl nat tím..(zamračí se)..co nám tady zbylo po nacistech a amerických bombách" deklamuje na shromáždění hrozným způsobem Mixa. Savčenko (po plodně dělnické diskusi) vece: Chorošoj národ, Vy nás tu za chvíli nebudete potřebovat". Mno. Brutální snůška ideologického ponaučení se sype hned od prvních minut, dá se v podstatě napsat, že jde o stoprocentní produkt propagandistického socialistického realismu, od předlohy po hudbu (E.F.Burian): člen Národně socialistické strany se těší, až Rusové odejdou a spolupracuje s americkými pleticháři (no, tak sláva, ještě že zrovna popravujou tu Horákovou, to je pěkná pakaž), Lily Burdová, která strávila válku v Londýně je nasazena do podniku, aby prováděla sabotáže (ještě že popravili toho Píku, ten byl taky v Londýně, ne), prvotní zájem Američanů je zlikvidovat konkurenci, bombarduje se vlastně jen kvůli tomu. Některé herecké výkony nejsou špatné (mladý Sovák a mladá a krásná Fialová jsou příjemně přirození), jiné špatné jsou (Mixa, přehrávané budovatelské nadšení některých, jméne se mi nechtělo vyhledávat). Hodnocení v podstatě opět nemá smysl, film je blbý jak tágo, takže pět hvězdiček pro přátele zvrhlého humoru nebo pro studium propagandistických pamfletů. Na druhé straně, každá taková podívaná má svoje limity, že. Příkladně zakládání lidových milicí, ozbrojených bojůvek Ksč mě zkrátka ne a ne nepobavit. Nebo debata dělníků: "Americká armáda prý stojí na hranicích." Druhý dělník: :Jako v devětatřicátym. Dlouho-li tu hitlerčíci nebyli". Načež lidové limice vniknou do kanceláře pravicového poslance, kde ho obviní z přípravy puče(!). No nic, zakončím zábavným hlášením rozhlasu ze začátku filmu: "První tanková četa na hřebeni hor. Odboráři (zklamaně mávají rukama): Tomu já nevěřím. " Achtung. Mylné hlášení. Na vrcholech se objevily tanky ruské, nikoliv americké." (14.03.2011)

Úvodních deset-patnáct minut je mimořádně zábavných: plastiková letadýlka létají nad kouřícím modelem, v Ženevě sídlí cosi nedefinovatelného a hlášení z rádia o tom, že na kopcích stojí americké tanky... oprava, sovětské tanky, už dokáže překonat jen partyzánka, co zastřelí Němce vykukujícího zpoza tanku a následně se pověsí na bratra z Rudé armády a zatáhne ho do křoví... no a ten zbytek už je takový klasický, žíly mi to netrhalo. Pozn. Kopie, kterou jsem viděl, měla pouze 83 minut a minimálně na dvou místech začala hrát na okamžik hudba, aby byla okamžitě utnuta a začala scéna s úplně jiným pokračováním zvukouvé stopy. (26.10.2009)

Vskutku pekelná záležitost :-)! Já tyhle filmy miluju! Tady se tvůrci s tím vůbec nepárali a hned od první minuty nám ukážou, co jsou ti imperialisté zač. Divák je přenesen na americkou základnu těžkých bombardérů kdesi v Anglii kde velitel základny, který je jen loutkou průmyslníků dostává rozkaz vybombardovat rafinerii kdesi v Sudetech. Úder však není veden z důvodů strategických, ale z důvodu vyřazení konkurence aby Američané mohli draze prodávat po válce pohonné hmoty do ČSR :-)))!!! A hned jsme dokonce svědky samotného náletu nízko letící formace B17 bombardující závod. Nálet podnik na výrobu syntetického benzínu těžce poškodí. Než Němci stihnou zjednat nápravu, rachotí již za humny pásy sovětských tanků. Zprvu sice zaznělo, že to jsou Američané ... ale ne - jsou to Sověti! Huráááááááááá. Tajná komunistická buňka v závodě vyhrabe ukryté zbraně, pomůže sovětským tankům s osvobozením a pozatýká německé vedení závodu. Mezitím v Ženevě se magnátům z I.G. Farben vůbec nelíbí, že komunisté získali podnik a hodlají si jej sami opravit a tak do Čech vysílají několik svých lidí, kteří za mrzký peníz hodlají narušit úsilí pracujících... No peklo. když jsem viděl Jiřího Sováka, kterak hřímá, že závod Stalinky ubráníme... bylo mi zle. Tohle je to nejčistší z brutální filmové propagandy padesátých let. Jako komedie pro ty co znají dobré, jako studijní látku ,,lidové'' kinematografie z dob nejhustšího rudého temna - nutno vidět. Dávám baňku žíravého nátěru! * (15.12.2014)