Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Český barevný film, natočený podle námětu národní umělkyně Marie Majerové.  V posledních dnech války bombardují americká letadla závod na výrobu synthetického benzinu v Sudetech. Naši pracující stojí potom před obrovským úkolem vybudovat na místo trosek nový závod a zahájit výrobu. Jejich úsilí skutečně přináší ovoce. Po nesmírných obětech se Stalinovy závody rozjíždějí naplno, což ovšem neradi vidí konkurenti v zahraničí a snaží se pomocí reakce v našich zemích likvidovat výrobu umělého benzinu. K dosažení svého cíle používají sabotáží, parlamentních komisí i demagogického přesvědčování veřejnosti. Únor znamená však konec jejích nekalých rejdů. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (67)

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Nevím, který jiný film by měl dostat pět pěkných tučných sovětsky rudých hvězdiček když ne tento. Vždyť z něj ideologie přímo kapala a zároveň je dokladem, že Majerová ve svých sedmdesáti letech už jen těžko udržela myšlenku. V podstatě všechny vtipné chvíle jsou zde v komentářích popsány, jak se tak dívám, snad bych ještě přidal: "co je to za nesmysl, že Rusové rozebírají a odvážejí z Německa k sobě celé továrny, to přece dělají Američané!", pak ti dva učni, kteří metodou pokus omyl vyrobí bez jakéhokoli teoretického zázemí benzín, bez bázně a hany jdou zneškodňovat nevybuchlou minu, ačkoli vůbec nevědí, jak se to dělá. Škoda, že je v poslední chvíli zastavil inženýr (vzácný to příklad pracující inteligence) a vytáhl z té bomby roznětku, mohla to být třeskutá legrace. Trochu ideologicky pokulhávalo, že tu továrnu postavili nacisté a naši dělníci se od nich museli učit, to mi nepřišlo moc důstojné. Zajímavost: Za zvláštní zmínku stojí Dohnal. Už v době natáčení tohoto snímku měl přislíbenu hlavní roli jednom z našich prvních seriálů, totiž v tom o robotu Emilovi, tak není divu, že si cvičil příslušnou mluvu a pohyby. ()

Isherwood odpad!

všechny recenze uživatele

Imperialistický biják ve vší parádě! Úvodní bombardování a následné vyhnání wehrmachtu, velkolepé semknutí chrabrých mužů, blonďatá femme fatale na straně zla, jehož centrum leží v Ženevě, a napínavá hra o to, zda-li se podaří zlikvidovat rozvracečskou akci, až do posledních minut. A to vše zasazeno v ideologickém hnojišti, kde se historie překroutila tak, až se jí zlomil vaz, a vše se zakončilo nejgeniálnější možnou tečkou v podobě nejpamátnějšího projevu, jaké naše dějiny pamatují: „Právě jsem se vrátil z Hradu…“ ()

Reklama

Morloth 

všechny recenze uživatele

Důvodem odsouzení tohoto filmu není fakt, že je to naprosto pitomoučká agitka. Protože takto pojatý snímek snad nemohl ovlivnit ani toho nejnatvrdlejšího Kubu. Tento film je odsouzeníhodný proto, že je to špatný film, a to po všech stránkách. Herectvím počínaje a střihem konče. Přesto, nebo právě proto, jsem se u Výstrahy velmi pobavil. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

,,Pilně pracujte ! Čím více budeme mít benzínu a jiných chemikálií, tím silnější bude republika ! A čím silnější bude republika, tím lépe udržíme MÍR !'' Slova Klementa Gottwalda z tohoto silně agitačního barevného filmu, která značí, očempak to bude tentokrát. Američané rozbombardují české rafinérie v Sudetech, aby se zbavili konkurence a mohli vyvážet benzín svůj a vydělávat na tom. Rudí dělníci tomu nechtějí připustit, a tak vybudují s trosek -Stalinovy závody- a začnou vyrábět benzín svůj. Imperialisté kují pikle, záškodničtí agenti se snaží vše hatit seč můžou, ale je jim to stejně houby platné. Vítězný únor se blíží. Že to všechno končí památnou Gottwaldovou větou o návratu z hradu snad ani nepřekvapí. Že byli české rafinérie skutečně Američany bombardovány je historický fakt, ale takové překroucení dějin jaké je vidět v tomto filmu si zaslouží přesdržkovou. Po technické stránce je však natočen zručně a osobně považuji umění filmařů za trestuhodné plítvání. Zajímavé je, že jsem měl možnost vidět kopii se stopáží 83 minut a dost často to bylo na snímku znát. Při střihu začínala hudba, atd. Nůžky měl ještě tehdejší režim, anebo už ten dnešní? Z historického hlediska je to škoda, protože to ukazuje, co se v padesátých letech točili za slátaniny a jak se oblbovali občané v zájmu Sovětského svazu. ()

woody odpad!

všechny recenze uživatele

Spolu s Botostrojem snad nejzářnější ukázka české filmové socrely... Jsem rád, že jsem to viděl, ty scény, kdy zapšklí buržouzové hlásí, že jestli tu rafinérii nezavřeme, tak k nám vtrhne americká armáda. A už od Hitlera vědí, že to netrvá do Prahy od hranic moc dlouho. Ale podruhé a ani nikdy jindy to vidět nemusím, žaludek sevřený z té rozjařené lůzy a recitací S.K. Neumanna jsem měl až moc často. (podezřívám Cikána, že kvůli soupeření s Fričem si chtěl natočit podobnou parodii jako Pytlákova schovanka, ale nějak se mu to nevyvedlo) ()

Zajímavosti (6)

  • Spisovatelka Marie Majerová je autorkou původního filmového námětu a scénáře. Beletrizovaná verze Výstrahy nikdy nevyšla. (NinadeL)
  • Prvé scény boli natočené v Divadle na Vinohradoch, vtedy Ústredné divadlo československej armády. (Raccoon.city)
  • Jiří Krejčík o filmu řekl, že za ním přišel režisér Otakar Vávra, který měl tenkrát velké slovo a velkou funkci na Barrandově, a přinesl mu scénář Marie Majerové s tím, že jej Krejčík bude točit. Když si jej Krejčík přečetl, řekl mu: „Tohle není scénář ale rozklad mozkové tkáně.“
    Krejčík v zoufalství, že pod „tímhle“ bude podepsán, zašel za autorkou a řekl jí, že toto je velkofilm a on že velkofilmy neumí, že na to je nejlepší Vávra. Nakonec „černý Petr“ připadl režiséru Miroslavu Cikánovi, který neměl odvahu odmítnout. (sator)

Související novinky

Reklama

Reklama