Nebeská brána

Neuvěřitelná monumentální freska, která byla předem odsouzena k neúspěchu. Cimino zbavuje slavný Divoký Západ všech romantických mýtů a zobrazuje jej jako místo, kde spravedlnost není pro všechny, ale jen pro vyvolené bohaté elity s dobrým rodokmen. Místo, kde právo na sebe bere podobu najatých zabijáků, kde americký sen přistěhovalců je nemilosrdně pohřben v blátě a rozstřílen kulkami z pušek. Antiwestern, který nemohl být víc anti. John Ford by nevěřícně zíral, co se stalo s jeho milovaným žánrem. Ale nebyl by sám, v roce 1980 nevěřícně zírali snad úplně všichni. Ne, tento smutný, nihilistický obraz Ameriky prostě nemohl slavit úspěch. Nemohlo ho zachránit ani to, jak moc úchvatný je. Cimino byl perfekcionista, šílenec, který prostě musel stvořit dech beroucí scény, vybrousit je do dokonalosti. Nevím, zda Nebeskou bránu viděl David Lean, ale pokud ano, tak všechnu tu velkolepost, srovnatelnou s jeho nejslavnějšími filmy, musel ocenit. Pro Cimina neexistuje slovo kompromis, nic takového není možné, je to cítit z každého záběru. Už jen ten fakt, že ve filmu slyšíme, jak imigranti mluví různými jazyky. Slyšíme němčinu, polštinu, ruštinu, češtinu a další jazyky, které jsem s jistotou nedefinoval. Klidně to mohli být příslušníci jednoho národa, klidně mohli všichni mluvit anglicky, ale to by Cimino asi nedopustil. Postavte celé město, oblečte davy komparzistů do dobových kostýmů, naučte je bruslit, tančit valčík, je mi jedno, kolik to stojí. Musí to být dokonalé. Užil jsem si každou sekundu tohoto filmového monumentu. Ano, dá se tomu vyčíst mnohé - prostý příběh, nelogičnosti, nepřesvědčivě popsaný milostný trojúhelník... Dalo by se o tom debatovat celé hodiny až do vyčerpání, ale já tyhle výtky nepovažuji za důležité. Tohle je čistý, totální film, jehož sledování je samo o sobě zážitkem. Chtěl bych vidět onu úplně původní 5,5hodinovou verzi. Na co největším plátně. (03.07.2013)

Paradox: Nebeská brána je megalomanská až příliš, přesto ji pod vlivem sestříhání z pěti a půlhodinové verze chybí až příliš do soudržného celku, a to navzdory tří a půl hodinové délce. Leckdo tak může dospět k úsudku, že měla být sestříhána úplně nebo vůbec: 219 minut představuje určitý kompromisní celek, jehož chápání jako komplexního díla má jistá úskalí. Tomu zabraňuje především nedostatečná charakterizace postav a dovysvětlení jejich vtahů. Tím trpí zejména postava Johna Hurta, u níž je díky úvodní sekvenci jasné, že je/měla by být důležitá pro narativ (v pěti a půlhodinové verzi byla zjevně důležitější než v té tří a půl hodinové), přesto pak na ní vyprávění téměř zapomíná a postava později doslova zaniká, aniž bychom se o ní dověděli podrobnější informace, resp. její svébytnou (mikro)historii. Podobně nedořečený je počátek vztahu mezi Jamesem/Nathanem a Ellou, u kterých není jasné, jak se seznámili/poznali. Nebeská brána není modernistickým dílem: je to hollywoodský spektákl, jak okatě dává najevo (nejen) svou stopáží, čili podobné mezery by ve filmu tohoto modu produkce být neměly. Nedořečenost je tedy jistě nezáměrná, jak ovšem přistupovat k filmu, jenž je sám sobě fragmentem? // Na druhou stranu si ovšem Nebeská brána vytváří jisté alibi. Díky vnějším zásahům film sice rozhodně utrpěl a nelze tak pracovat s pojmy jako „komplexnost“ či „soudržnost“ , když sám komplexní a soudržný rozhodně není už z podstaty. Není to ovšem překážkou před čistě cinefilním, či snad voyeuristickým obdivem k jednotlivým a většinou až perfekcionisticky zpracovaným scénám. Cimino skutečně filmovým časem nešetřil: jakákoliv scéna, která by mohla být smrštěna na pět minut, je zde roztažena na minut patnáct, a to bez ohledu na to jak skutečně více či méně důležitá pro narativ může být. Suma sumárum je sama Nebeská brána film-specifikum, monumentální prohra, jež si zajistila nesmrtelnost ne už tak díky nemalým estetickými kvalitám, ale díky produkční historii, která zřejmě neměla v dějinách americké kinematografie obdoby. (10.07.2013)

Nebeská brána nie je to, čo si každý predstavuje pod pojmom western, ide totiž o regulérny historický film bez výraznejších westernových kudrliniek. Pozeráme sa na tú časť dejín USA, ktoré v podstate nerieši žiaden iný film, alebo aspoň som na podobnú záležitosť riešiacu takto vyhrotený spor starousadlíkov s novousadlíkami z "exotických" krajín, ako Nemecko, Poľsko alebo Rusko nenatrafil. Ak nerátam Gangy New Yorku, tam ale, ak si dobre spomínam, nešlo o pozemkové spory. Chvíľu mi trvalo, než som sa naladil na Ciminovu klasickú dramaturgiu, kde musíme byť opäť svedkami nejakých tých dlhých minút na slávnosti a čakať, kedy sa zase bude venovať deju. Čo zákonite vedie k otázke, prečo to musí byť tak dlhé, keď by si samotný príbeh vystačil na obligátnu hodinku trištvrte. Ak sa správne naladíte, tak si asi poviete, že by ste dali aj DC. Ak nie, sotva prežijete aj kinoverziu, tých záberov na nahú Huppert tu totiž nie je až tak veľa. (25.04.2019)

Myslím si, že tvrdenie o tom, že film zničil kariéru svojmu autorovi, je dosť prehnané. Tiež je jasné, čo tak všetkým vadilo. Tu ani nešlo tak o kvality filmu, filmársku techniku, výpravu alebo hercov, ako skôr o náplň dejovej linky - strieľanie prisťahovalcov a emigrantov podporované vládou a štátnymi orgánmi. Je jasné, že to vtedajším osvieteným americkým "demokratom" vadilo, aj keď určite nie tak ako teraz. V súčasnosti by sa film nedostal ani do kín, alebo by rovno ani nevznikol, to je jasné. Inak výprava a kostýmy boli vážne veľkolepé a všetko tu bolo do detailov premyslené a prepracované (dokonca som v originále počul aj starú slovenskú pesničku a pod.). Príbeh ma však moc neoslovil, je tu veľa nudných a zbytočných scén a hlavne to bolo neskutočne ale neskutočne naťahované, miestami mi to už išlo hrozne na nervy. Na to čo sa tu odohralo a vzhľadom na kompaktnosť deja by si snímok vystačil aj s polovičnou stopážou. Celkovo to však nebolo zlé, ani zbytočné a na priemer to určite stačí. 60/100 (09.11.2016)

Slavny film Heaven´s Gate od Michaela Cimina /Lovci jelenu/, ktory sa stal totalnym prepadakom a prakticky pochoval jeho rezisersku karieru. Dlzka 219 minut ako reziserska verzia je sialena, a divaka dokonale unudi. Dalej su tu take zbytocnosti ako 100 -ky nepotrebnych komparzistov, problemy boli uz od prvych dni tocenia. Dve stranky z vyse 110 stranoveho scenara mali byt natocene za 1 den, v reali sa tocilo 5 az 8 stranok zo scenara za den. Potom vznikol casovy sklz. Rozpocet narastol z povodnych 10 milionov dolarov na obludnych 44 milionov /cim chcel Cimino asi konkurovat legendarnej Kleopatre, neviem/ a na vysledku sa to pekne podpisalo - v kinach film doslova zhorel a utrzil smiesne sumy. Dalej. Su tu sice sceny ako rozlahla nadherna slnkom preziarena krajina a nadherne scenerie, ale dej sa akosi vytratil, respektive ho tu vobec niet. Herci ako Kris Kristofferson /Peckinpahov Convoy, Bring me the Head of Alfredo Garcia/, Brad Dourif /One Flew Over the Cuckoo´s Nest - neskor znamy Grima z Lord of the Rings/ popripade Joseph Cotten /Obcan Kane, vynikajuci europsky noir 3rd Man/ nehraju dohromady nic, ich postavy su len jednorozmerne a ploche. A film tymto vsetkym divaka dokonale unudi. Uz chapem, preco Cimino vyhasol a preco je dnes tam, kde je. 15 % (13.01.2015)