Kamera:
Roger DeakinsHudba:
Carter BurwellHrají:
Billy Bob Thornton, Frances McDormand, Michael Badalucco, James Gandolfini, Katherine Borowitz, Jon Polito, Scarlett Johansson, Richard Jenkins (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Píše se rok 1949. Ed Crane (Billy Bob Thornton) je kadeřník v malém městečku Santa Rosa někde na jihu Kalifornie. Jeho žena Doris (Frances McDormand) pracuje v místním obchodě a potají preferuje intimní společnost svého šéfa, Velkého Davea (James Gandolfini). Ed prostě nemá jediný důvod ke spokojenosti se svým doposud marněným životem. Jednoho dne se přijde k Edovi ostříhat člověk jménem Creighton Tolliver. Svěří Edovi svůj tajný sen - založit velkou síť chemických prádelen. Bez počátečního kapitálu deset tisíc dolarů je to ale stále jen sen
Každá scéna buduje tu následující, jedno překvapení za druhým exploduje s nemilosrdnou logikou, každý záběr je vybírán s maximálním účinkem, enigmatická tvář B. B. Thorntona se zarývá hluboko do paměti - tomu všemu dohromady se říká režisérská virtuozita. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (437)
Bratři Coenové mají neuvěřitelný cit pro film a potvrzují to i v tomto snímku. Na světě je mnoho zručných a výborných režisérů, ale ne všichni mají onen zmíněný cit pro kinematografii. Musím se přiznat, že mi chvíli trvalo, než mě tento snímek začal bavit, avšak za ty zvraty v ději, sympatického hlavního hrdinu a závěrečnou dvacetiminutovku to stálo. ()
Nic proti černobílému zpracování (tomuhle snímku fakt prospělo), ani hercům (Billy Bob Thorton je vynikající), ani proti režii a kameře, a už vůbec ne proti hudbě, ale jako celek to nezapůsobilo :( Sorry - možná to ale bylo tím, že když jsem si předem přečtetl ofic.text distributora (ten původní to byl jeden dlouhý spoiler!), tak už mě nemohlo nic překvapit. Uvidíme napodruhé :) ()
Pro mě překvapivý a zcela odzbrojující film. Souhlasím, že tento snímek Joela a Ethana Coenových není noirem, jelikož "černý film" je vymezen především dobou. Ale líbí se mi užití výrazu - neonoir. Je tedy spíše poctou filmům, které ve 40. a 50. letech minulého století reflektovaly kulturní a politické vlivy ve Spojených státech a staly se díky svému přízračnému stylu spíše novým směrem filmového umění než pouhou reflexí. Podobu můžeme nalézt jak v charakteru a formě, tak ve volbě způsobu technického zpracování. Zápletka je samozřejmě kriminální a snad neprozradím příliš, když řeknu, že se jedná o vraždu. Je zde víc než kdy jindy patrná "špinavost" a zkorumpovanost světa - druhá strana mince. Jakoby zmizela nějaká clona a odhalila divákovi dříve neviděné zkažené jádro společnosti, kde však vždy zbývá nikdy nenaplněná jiskřička naděje. Zobrazované prostředí není nijak ohyzdné, zato z něj však čiší depresivní všednost a osamocenost. Povětšinou je noc nebo šero (kterým působí i mnohé interiéry), kdy vznikají pitvorné stíny a vše, co je za dne jakkoliv krásné, vzbuzuje touto dobou obavy a hrůzu. Ale přes všechnu stylizaci a bezchybnou režii by tento film byl polovičatý bez fantastického projevu Billy Bob Thorntona. Ten odvádí vynikající výkon v roli Eda Cranea, životem otráveného zaměstnance typického amerického holičství. Ed vede jednotvárný život, je často zmítán silnou paranoiou a pomalu nerozeznává realitu od iluzí (létající talíře). V důsledku těchto exotických stavů vědomí jedná často tak, jak by se za běžných okolností pravděpodobně nezachoval. Ed Crane boří dnešní zažitý model o vlastnostech ústředních postav. Je pasivní a odtažitý a přitom ve filmu vynikne. Ani jeho identita není příliš konkretizovaná, což je příznačné názvu filmu. Vlastně sám sebe vnímá velmi méněcenně a ve svých vypravěčských monolozích se o sobě dokonce zmíní jen jako o "přízraku". Jeho život je postupem čím dál nuznější a nevyhnutelně vede k z mého pohledu hlavnímu motivu tohoto filmu - ztrátě kontroly nad svým životem. Nejvyšší mocí je zde totiž osud, jehož bizarním machinacím se pouhý člověk nemůže ubránit. Zvláště, když vlastně vůbec nebyl. ()
"Me, I don't talk much..I just cut the hair." Billy Bob Thornton velmi charismatickým způsobem (jak výrazem, tak hlasem) provází celým snímkem tak bravurně, že leckterý noir film se může jít zahrabat. Je opravdu neuvěřitelně uvěřitelné, jak jeden "nevinný" dopis může změnit celkový běh událostí. Dechberoucí drama z dílny bratrů Coenů. "Sooner or later everyone needs a haircut." ()
„The more you look, the less you really know.“ Bezvýznamnost může být jen zdánlivá, neboť stačí okamžik a roztáčí se osudová kola směr cesta do pekel a ta je jak dobře víme tradičně dlážděna dobrými úmysly.. Pocta Coenů filmům noir (odkazy na Hluboký spánek, Asfaltovou džungli aj.) s dávkou jejich typického absurdna navrch, která plyne pomalu jako kouř z cigarety mlčenlivého Boba T. a kdyby plynula ještě pomaleji, tak by se snad zastavila. Beethovenovy klavírní sonáty, Velkej Dave Gandolfini i neřízená právnická střela Shalhoub na jedničku. A lakonický holič Ed? Ten si teď už jistě bude pamatovat, že v kadeřnictví nemá brát zákazníky po zavírací době.. ()
Galerie (67)
Zajímavosti (11)
- Název filmu je převzat z básně "Antigonish" amerického autora Hughese Mearnse. (Avalon820)
- Frances McDormand (Doris Crane) a Jon Polito (Creighton Tolliver) s Ethanem a Joelem Coenovými oba spolupracují již více než deset let, přesto si spolu zahráli teprve podruhé. (Itar)
- Natáčení probíhalo v Kalifornii, ve městech Glendale, Los Angeles, Orange a Pasadena. (Tygrys)
Reklama