Before Sunset
Pred súmrakom
Before Sunset
VOD (2)
Obsahy(1)
V polovině 90. let se Jesse a Celine setkali ve vlaku z Budapešti do Vídně, kde společně prožili několik hodin, které zásadně poznamenaly jejich další život. Rozešli se slibem, že se znovu setkají ve Vídni po šesti měsících. Setkali se až o devět let později. Tentokrát v Paříži, kde spisovatel Jesse v knihkupectví Shakespeare & Company představuje svůj první román. Když postupně odpovídá na otázky týkající se jeho nové knihy, je čím dál víc evidentní, že jeho prvotina vypráví v pozměněné verzi o devět let staré vídeňské romanci. Uprostřed jedné z odpovědí pak Jesse uvidí, že v knihkupectví stojí Celine. Radostně i trochu s rozpaky se pozdraví. Oba cítí, že si toho musí spoustu říct, a vyrazí spolu na několikahodinovou procházku Paříží, která trvá až do chvíle, než Jesse musí na letiště stihnout letadlo do místa dalšího představování své nové knihy. (TV Nova)
(více)Recenze (547)
Vážení přátelé...Hmm...tohle se mi moc nelíbílo. Takové papírové... První polovina byla neskutečně nudná a plná neupřímných fráziček. Druhá polovina naše dvě postavy alespoň trochu odhaluje, ale stejně to na mě působilo tak nějak neopravdově, uměle. Ti dva už jako by k sobě nepatřili...prostě jsem to tak necítil, že by byli do sebe celou tu dobu tak zamilovaní jak se navzájem (a možná i sami sebe) snaží přesvědčit. Žádné skákající jiskry jsem nepozoroval. To jen dva lidé, kteří spolu kdysi něco pěkného prožili se po letech potkali a snaží se namluvit si, že to co jim uteklo mezi prsty ještě lze napravit a prožít to teď. Jenže co jednou odplynulo se už nevracívá. Vlastně mi už pak bylo docela jedno jak to dopadne. Ti dva už byli najednou tak prázdí a nezajímaví, že mi to bylo prostě fuk. Typičtí třicátnící, kteří se patlají odnikud nikam a přitom si uvědomují, jak jim za ta léta hrozně ubylo sil. Sil věci dokončovat, sil něco udržovat a hlavně sil něco nového začínat... A jediné co jim zbylo, byla naděje, že ještě není tak zle... Není vám to povědomé? Dodatek 2011: Opravdu jsem musel zestárnout na jejich věk (32) abych tento film pochopil... (docenil)? Shit! Asi ano... A jsem za to rád... Zvyšuji po letech na 5... Igi má pravdu... ()
30. 06. 2009 (187.); vztah Jesse a Celine je tak klidný, že by dlouho asi nevydržel ()
Nápad natočit po devíti letech druhou část příběhu Jesse a Celine byl výborný. Inteligentní konverzace a mrazivá životní pravda sálá z filmu nemilosrdně, až je někdy pro diváka trápení sledovat trápení ústřední dvojice. Oba jsou teď o devět let starší a oba dospěli, zanechali ideálů mládí, i když ty v nich částečně stále přežívají. Jesse stále věří na romantickou lásku a citlivost. Celine je stále idealistickou aktivistkou zachraňující svět. Oba mají za sebou trpké zkušenosti a oba prožívají trpkou současnost, která se stává tíživější opětovným setkáním. Before Sunset není filmem, který by nutně vyžadoval od diváka, aby sympatizoval s jedním či druhým hrdinou. Je to znepokojivá životní sonda, zrcadlo nastavené divákům, prostředek jak jim připomenout krutou pravdu vyjádřenou lapidárně Chrisem Rockem: "there's no happiness whatsoever". ()
Tak sem si myslela, že se na "druhý díl" podívám tak do týdne, abych to měla ještě v živé paměti. Vydržela sem 6 hodin. Ta písnička ke konci v podání J. Delpy mě dokonale rozsekala (nebo rozložila na molekuly?). A konec jen prosté nicneříkající a přitom tak výmluvné: "Já vím". Řeknu Vám, tahle věta mi zní hlavou hodně často... 90 % ()
Chci mluvit pozitivně, takže vyzdvihnu jedinečnou výhodu filmu. Při tom spádu nesmyslů rádoby inteligentního rozhovoru jsem si uvědomil možná nejlepší ohraničení - definici člověka dnešní doby. Co se týče uvažování - nad osudem minulostí. Občas zaběhnou v hovoru do takových kravin, že to až bolí, ale skrz to vše je vidět jedna důležitá pravda. Pravda o nich i o dnešním člověku euroamerického formátu. Absolutně neví o co v životě jde - sami si to uvědomují a tak chtějí být "open-minded", otevření všemu novému a neznámému, aby dosáhli alespoň částečně nějakého poznání - touto záplavou se ale nedostávají "nad vodu" nýbrž do vody - neuvědomují si, že je potřeba omezit proud společnosti do jejich prázdnoty - naopak se "vymezit oproti vodě" okolí a tak se dostat "nad vodu" a přežít. Zkušenost si cenní zdaleka nejvíce (ovšem uvažují o nich vždy až zpětně a většinou s hořkým povzdechem "nj, příště už se poučím")..... Tak toto je přesně výhoda tohoto filmu :), totiž donutí vás vymýšlet a přemítat o těchto věcech a poznáváte v něm lidi okolo sebe a snad i sebe samé. Nicméně jde o romantické prudérní béčko xD ()
Přesto, že mě "jednička" nijak nenadchla, dal jsem šanci i volnému pokračování. Nějak jsem doufal, že ústřední dvojice bude vyspělejší a spolu s tím budou vyspělejší i dialogy a jejich chování. Jistý posun tu je, nicméně ne směrem k výraznějšímu zanechání stopy ve mně. Stejně jako předchozí film, ani tento mě neuchvátil. Dialogy byly možná záživnější, ale to zásadní - jiskření, soulad, zamilovanost, synergie, říkejte tomu jakkoli - mezi hlavní hrdiny jsem stále postrádal. ()
Clovek je tvor zvedavy a mne nedalo a vypujcil jsem si "druhy dil" . Hlavnim duvodem shlednuti filmu bylo me neustale uvazovani nad skutecnosti, jak se obe postavy zmenili a jak vse skonci. Pokracovani netradicni romance je ve stejnem duchu, ale na jinem miste, v jiny cas a za jinych podminek a to nejpodstatnjsi je zminene zestarnuti dvojice protagonistu a to devitilete. Zaverecne vyvrcholeni je znamenite a podtrhuje, dle meho nazoru, vypyplanost scenare a nadseni vsech zucastnenych. Herci jsou stejne dobri jako byli. Za sebe 70% ()
Už to není jen o bezpředmětných dialozích, ale je to i o životě a vývoji dvou postav. Líbí se mi jak vše pěkně navazuje i po devíti letech. Třeba zde potkáte i kousek sebe. ()
O dost lepší než první díl. Hlavně proto, že rozhovor který spolu Jesse a Celine po celý film vedou je mnohem uvěřitelnější, než filozofický žvásty který blábolili v prvním díle. ()
Chtěla jsem dát původně 4*, protože mi to připadalo jako krásné pokračovaní jednoho křehkého příběhu. Ale za ten konec musím dát nakonec plný počet, nejde jinak. :) ()
Je s podivem, že ačkoli se v žádném z těchto dvou filmů nic moc neděje, dokáží chytit za srdce a celou dobu se zaujetím sledujete, jak ti dva pořád jen chodí a sedí a mluví... Před úsvitem byl skvělý film, ale Před soumrakem a Před úsvitem dohromady tvoří jedinečný celek vyprávějící o náhodné lásce mezi dvěma neznámými lidmi. Dokonalá romance. ()
Before Sunset jen bortí dokonalou romantiku, vytvořenou v prvním díle (Before Sunrise). Dva kamarádi jen lamentují nad svými životy. Dialogy stále na akademické úrovni (což se mě osobně zamlouvá). Režie mnohem svižnější a snad i kvalitnější. Ale první díl to není. ()
Pokud někdy vášnivě promilujete noc s nádhernou Francouzkou, hlavně už ji v životě nepotkávejte. Zjistíte, že je to levičácká nadřazená husa, která se věnuje ekoterorismu, Američany vidí všecky jako totální idioty (krom vás, ovšemže), zcela po vzoru nejpitomějších klišé se věnuje šansonu a dokáže celovečerní film proplkat tak nehoráznými bláboly, že vás bude hlava bolet ještě zítra. ()
Tak tento film mi sedl! Téměř 80 minut jsou před kamerou jen dva herci. Tu sedí v kavárně, tady jdou parkem nebo jedou na parníku. A povídají. Mohlo by se zdát, že to bude šedivá nuda. Nic se přece neděje. Ne, děje se toho tolik! Tolik pravdivých postřehů a myšlenek, který přichází právě se třicítkou. Oběma jsem tak rozuměl. Oba jsem tak chápal. Díky za ten konec. Líp to pan Linklater vymyslet nemohl. Teď jen čekám, co přijde do kin v roce 2014. Po půlnoci? ()
Dost možná nejlepší "duologie" vůbec. Dynamická "divadelní" prezentace dramatu se po přesunu do Paříže ještě více zdokonalila a smekám oběma protagonistům, jak se s touto náročnou dramaturgií vypořádali. Dlouhé pasáže procházení se po do správné míry "všedních" exteriérech jsou díky správnému tvůrčímu rozhodnutí narušovány minimem komparsu. A dialogy? Ty jsou samozřejmě opět skvostné. ()
Jsou cyničtější, okoralí, složitější, ne tak romatičtí a ošklivější. Je jim 32, mně [zatím] též. Rozumíme si. To, jak se hrdinové za 9 let změnili, hezky koresponduje s tím, co bylo jasné už v Sunrise - koncept by se Scarlett Johannson a Hughem Jackmanem v hlavních rolích nefungoval. Ethan Hawke je trochu skřet [žádný z klaďasů mu mu nesedl tak dobře jako role ultimátního sráče v Before the Devil Knows You're Dead], Julia Delpy JE trochu neurotička, jeden by mohl pojmout podezření, že je i trochu kráva - v dobrém. A ať dělá co dělá, má velkou zadnici. Sunset strašně funguje, protože důsledně míří jen mírně [bez urážky] nad hlavy publika, v němž sedí řada těch, kteří mají s podobným setkáním po letech osobní zkušenost. Civilní ale v tomto případě neznamená obyčejné, Linklater umně proplétá povědomé jemným předivem nefalšované filmařské poezie, která nezapírá francouzské inspirace. A jejíž pointou je předtitulková sekvence, poprávu zapsaná tučným písmem do dějin romantické kinematografie. At least in my book. ()
Stretnutie po rokoch, obidvaja su uz vyzretejsi a riesia ine problemy. Este stale sa na to dobre pozera, a tato cista konverzacka rychlo ubehne, vobec nenudi. 8/10 ()
Lepší, zábavnější a v mnohém vyspělejší než jednička. Bavila mě kamera a za zmínku stojí také úplný konec - takové useknutí jsem dlouho neviděl...a teď si čekejte devět let, milý diváci. ()
Od prvniho dilu jde o velke zlepseni. Slepou romanci tu vystridal odzity pohled na vztahy dvou lidi. A me cynicke ja se ma konecne s cim ztotoznit. Tesim se na dalsi dil. Edit po zhlednuti cele trilogie: Zde plati, ze celek je vic nez soucet casti. Cela trilogie je za 5*. ()
Související novinky
Natočí Linklater pokračování trilogie Před?
Málokterý režisér využívá plynutí času do takové míry, jako Richard Linklater. Jeho snímek Chlapectví se točil 12 let, romantická trilogie Před úsvitem, Před soumrakem a Před půlnocí zase vznikala s… (více)
Hawke, Delpy a Před... třetím dílem
Jednou za čas neuškodí trochu kvalitní romantiky. V tomto případě dokonce špičkové romantiky. Ethan Hawke prozradil, že s Julie Delpy a Richardem Linklaterem už asi půl roku mluví o možnosti natočit… (více)
Jakubisko, třes se!
...říká Julie Delpy, kterou známe především z dvoudílné konverzační romance Před úsvitem a Před soumrakem. Julie už několik let spřádá plány na film o Alžbětě Báthoryové. K němu si sama napsala… (více)
"Zpívám valčík o nás, odkud se vzal, to sám bůh ví. Zpívám valčík o nás, o krátkém setkání, byls můj snad chvíli jen, odplynul kamsi pryč tenhle můj sen. Proč zdál se nám, já dál se ptám. Náhle jsi zmizel než začal den. Pro tebe možná to byl flirt. Já nám chci jako bonus šanci dát. Hlavně se přestaň smát, naše noc měla ten správný děj. Dej mi dalších nocí žár, dej mi šancí aspoň pár. Věř mi, že nevyčítám ti nic, vím, budeš mít zas jinou, výlevy mé skrz tebe plynou. Za jednu noc s tebou, drahý Jesse, dala bych tisíce těch ostatních. Snad není to tak velký hřích, pokorně zpívám ti přání své, až budeš s jinou už zítra spát, ať v uších slyšíš mou píseň hrát. Zpívám valčík o nás, odkud se vzal to sám bůh ví. Zpívám valčík o nás, o našem krátkém setkání..." ____ Nevím, jestli se mi pokračování příběhu Celine a Jesseho pouze strefilo do nálady, nebo je vážně tak emocionální... ale je to zvláštní, jak se mi jejich příběh dostal pod kůži. C & J se po devítí letech od událostí z 'Before Sunrise' sešli znovu (tentokrát vyměnili Vídeň za Paříž) a mají pro sebe ještě méně času asi - hodinu a půl, sám film má jen lehce přes hodinu. A teď Spoily mamutích rozměrů: Dozvídáme se, že Jesse napsal podle noci se Celine knihu a že na smluvený den, přesně po půl roce, čekal na nádraží ve Vídni. Celine tam naopak nepřišla, protože zrovna v ten den měla její babička pohřeb. Taky se dozvídáme, že Celine žila tři roky v New Yorku, kde žil i Jesse. Nikdy se tam však nepotkali, pouze si J jednou myslel, že ji zahlédl, když jel na svou svatbu, zatímco o C přemýšlel... a vskutku zahlédl. ____ 'Before Sunset' je takové radostné, úsměvné, awkward setkání... dokud nepřijde scéna v autě a my se dozvídáme, jak na tom skutečně C i J jsou, vztahy i životem trochu omlácení, ale pořád stejní... vidíme vodotrysk udušených emocí dvou zraněných lidí, kteří jsou do sebe zamilovaní deset let, přestože se viděli jen jednu noc. Někdy momenty trvají věčně. Líbí se mi, jak k sobě ti dva prostě směřují, jak je jim předurčeno být spolu. Samozřejmě, možná je to tím, že prostě někdo hezkej, s kým jste si zapíchali před dekádou se znovu objeví a pořád má hodně do sebe, tak ho jen zase chcete znovu mít, ale já si víceméně nebudu kazit dojem, i když mě Celinina počáteční mrška trochu vytáčela a dokazovala, jak ženy lžou ve všem a pro všechno. Ona o něm napsala píseň, on o ní knihu, ani jeden na toho druhého nezapomněl, rozumí si, ale neměli jak se zkontaktovat. Asi bych zešílel a zhořkl, kdyby se mi stalo to, co jim... ostatně, na tom vydatně pracuju teď a mohl bych se ztotožnit se Celininýma kritickýma myšlenkama ohledně vztahů. Teď už vidím skrz naskrz každou ženu i muže, je to jen síť lží (pro potěšení druhého) a iluzí (ideály z reklam a toho, co říkají přátelé, že je dobré být - jak říkala C v prvním díle: média)... ale myslím, že tou sítí, kterou mají C a J se rád nechám 'fool around'. Zatraceně, jak já chci vidět trojku, šíleně moc chci vědět, jak to bude pokračovat! Btw. zapírání ženy, že měla sex je koukám skoro přirozená obranná reakce. Pěkně odposlouchané ze života... zasloužení Oscarová nominace za scénář. Líbí se mi, jaký kus cesty tvůrci ušli od naivnějšího a nijak ambiciozního první dílu (který byl ale přecijen ve výsledku o ždibíček lepší) a absolutně neztratili jiskru. () (méně) (více)