Splašený vlak

Entré velmi slibné. Sugestivní vykreslení nálady v přísně střežené věznici na prostoru několika málo minut zkazí až trapně snadný útěk do pekelně chladné okolní pustiny. Jenže všeho moc škodí, i svobody, reprezentované plně rozjetým vlakem bez strojvůdce. Dva chlápci s policii v patách v nezastavitelném vlaku. Dokázal by z toho někdo vykřesat kvalitní příběh o rozsahu více než hodinovém? Snad... Akira Kurosawa? Zní to bizarně, ale tento velikán japonské kinematografie skutečně jistý podíl na výsledném scénáři má. I díky němu není Splašený vlak pouze (a vlastně vůbec) akčním filmem, nýbrž hlavně psychologickým dramatem o divoké jízdě za nejistou budoucností, jenž vrcholí skutečně bravurní scénou, která „vám dá křídla“ nebo něco v tom smyslu. Režie ale má své slabé chvilky. Například snaha o propašování laciné akční hudby dost narušuje pracně budovanou tísnivou atmosféru, podpořenou rovněž slušným hereckým výkonem Robertse a excelentního Voighta. Film se ve snaze o vyhovět mainstreamové i okrajové části diváctva láme do dvou nesourodých celků. Jeden překvapuje logickým chováním dobře napsaných postav a ten druhý zaráží množstvím typických klišé i patetickými výlevy emocí. Stále před sebou však máme mimořádný multinárodnostní „útěkový“ film řadící se v žánru k tomu lepšímu. 80% Zajímavé komentáře: Visáč, sud, spable (18.05.2006)

O tomto filmu jsem vůbec nevěděl. Trochu mi to připomnělo Scottův snímek na podobné téma. Dva uprchlí vězni se dostanou do vlaku na Aljašce. Vlak ale nemá strojvedoucího, selžou mu brzdy a řítí se šílenou rychlostí vpřed. Nikdo neví, jak ho zastavit. Do věci se ještě vloží ředitel věznice, pro kterého to je osobní záležitost. Jeho soupeření s mladým Jonem Voightem se mi dost líbilo. I hudba je dobře zvolená. Napětí tomu rozhodně nechybí. "Tak zastav ten vlak!" (17.10.2020)

Docela podařené filmové béčko, které nereprezentuje úplný béčkový brak, ale naopak to lepší z něho. Žánr útěkového filmu se tu prolnul s thrillerem z drsné dopravní tepny, který je tak typický pro americkou kinematografii 70. a 80. let. Drsní chlapi řítící se napříč Amerikou v útrobách kamionu či v tomto případě na dieselové lokomotivě (respektive hned na čtyřech) jsou odrazem vystihujícím legendu o hrdinech, kteří osidlovali kdysi Ameriku - žili podobně drsně a vždy museli vyrvat svůj osud ze spárů smrti. Splašený vlak je tak ultramachochistickým filmem, výhradním světem mužů, kam sice pronikly asi dvě ženy, ale obě dvě se sotva dostanou ke slovu. Práce ajzboňáků na Aljašce je skutečně jen pro vyvolené jedince, ten omrzlý vlak řítící se krajinou byl zřejmým symbolem obtížnosti boje člověka za vlastní přežití. Tento výjev měl vizuálně skutečně ohromující sílu. Škoda toho osmdesátkového akčního looku a příšerné hudby, kdyby se tvůrci vymanili z ryze béčkového zasazení, mohlo se jednat o jeden z nezapomenutelných snímků této dekády. Už jen ten fakt, že scénáristou byl jistý Akira Kurosawa...:-) (29.06.2010)

Napínavý snímek ukazující krutou Aljašku a v ní 2 vězně na útěku snažící se zastavit neřízený vlak. Co se týče děje a dokonce i hudby, která působí místy skoro démonicky a depresivně tak nemám výtky, ale ty herecké ''výkony'' a dialogy... kriste pane! pokud občas přivřete oči i uši, je o solidní podívanou postaráno. (29.06.2010)

Mzda strachu, kde náklaďáky s nitroglycerinem nahradil nezastavitelný vlak a rozpálenou jihoamerickou krajinu nekonečné sněžné pláně Aljašky (jejíž mrazivost pocítíte na vlastní kůži), s podobně narýsovanými ústředními charaktery (mladý floutek vzhlíží ke staršímu protřelému zločinci, který ho zklame) a jejich vztahem, precizně odehranými duem Voight-Roberts. Napínavé, dojemné, atmosférické a ten mráz skoro sami cítíte. Nejlepší vlakový film. (05.01.2011)