Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V Saúdské Arábii explodují americká kasárna a zprávy naznačují, že za útokem je šejk Ahmed Bin Talal. Americká armáda šejka unese, což vyvolá v New Yorku vlnu terorismu. FBI pověří vyšetřováním svého agenta Anthony „Huba“ Hubbarda, který se po sérii atentátů chce zasadit o to, aby šejka propustili. Při pátrání se setká s Elisou Kraftovou ze CIA, která se mu svěří, že je na stopě teroristické buňky. Mezitím tři muži v Brooklynu obsadí další autobus s pasažéry a vyhodí ho do vzduchu za použití stejné výbušniny jako v kasárnách v Saúdské Arábii. FBI vystopuje Araba Aliho Waziriho, který přicestoval do USA, přestože je na seznamu teroristů. Zaručil se za něj přítel Elisy, Samir Nazdhe, který je jejím svědkem a pomáhá jí v pátrání po teroristech. FBI vypátrá v Brooklynu úkryt teroristů a všechny postřílí. V bytě se najdou detonátory a semtex. Buňka je zničena a Hub s nejbližšími přáteli oslavuje. Další bomba teroristů však vybuchne v divadle na Brodwayi. Jsou desítky mrtvých, v New Yorku nastane panika a město je paralyzováno. Spekuluje se o nasazení armády. Hub se schází s politiky a dozvídá se, že Elise se ve skutečnosti jmenuje Sharon Bridgerová a účastnila se tajné operace v Iráku. Sharon tvrdí, že Samir je na jejich straně, protože se s ní účastnil operace, jejímž cílem bylo svrhnout Saddáma Husajna. Sharon vysvětluje, že každá z teroristických buněk nyní funguje nezávisle a v USA můžou být tak tři čtyři. Vzápětí dojde k atentátu na budovu FBI, kde sídlí hlavní stan boje proti terorismu. Mezi šesti sty oběťmi jsou všichni Hubovi kolegové s výjimkou jeho nejbližšího arabského spolupracovníka agenta Franka Haddada. Veřejnost volá po zásahu armády... (TV Prima)

(více)

Recenze (218)

JJ.Gibson 

všechny recenze uživatele

Myslím, že se to docela povedlo, akorát mi tam chyběly nějaké oživovací prvky. Jede to furt na stejné vlně. Nebyl to sice vyloženě akční film, ale spíše na zamyšlení s odstupem času. Navíc po 11. září, člověk na to získá poměrně jiný pohled. Denzel se docela v jeho roli vyžil a bylo to vidět, bohužel Willis byl tak trochu mimo svoje rito, kdyby to místo něho hrál někdo úplně neznámý vyšlo by to na stejno... ()

Radiq 

všechny recenze uživatele

Docela blbost, kterou se asi trošku inspirovali teroristi před jedenáctým zářím. Postava Annette Bening mi tam vůbec neseděla a moc jsem ji nepochopil, ani její "fascinaci" - nebo co to bylo - muslimským světem. Asi nebude spoiler, když řeknu, že se na konci dočkáme taky umírání typu "je mi zima". Willis i Washington tady taky nepředvedli žádnej oslňující výkon, což bylo ale dané hlavně scénářem, kterej mě neuchvátil vůbec. A pan Monk s namalovanejma očima byl docela vtipnej... ()

Reklama

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Tak si na mě nevyskakujte. Možná si usmyslím, že jste Etiopan." Stanné právo. Sympatická to záležitost. A já mám problém. Nevím, jestli mám fandit FBI, CIA, US Army nebo výbušnejm týpkům očekávajícím sex se sedmdesáti pannami. To je oříšek. Já totiž nesnáším všechny uvedený, takže budu na straně agenta Hubbarda. To je totiž taková černá ovce. Necvičí teroristy, zadržený bije jen v nezbytný míře a dokonce je ochoten přiznat jim právo na život. Taky bych mohl fandit generálu Deverauxovi. Kdyby ten velel obraně, tak by do WTC 1 a WTC2 nenapálily letadla a WTC7 by určitě nespadlo z vyděšení. A vlastně i CIA získala moje sympatie jako organizace, která odhalila pád Berlínský zdi, až když jí spadla cihla na hlavu. To je novejch informací. Jen těm útěrkářům neumím fandit. Ani těm nevýbušnejm. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Americký prezident vydal prohlášení: „Jedna z největších našich svobod je nemuset se bát.“ No jo, ovšem pokud se vzduchu kromě střepin vznáší i vidina pohlavního styku v ráji s rovnou sedmdesátkou panen, stává se ústava pouhým cárem papíru, svoboda křehkou frází a Brooklyn Bejrútem.. Zwickův film je plný prorockých paralel a vizí (Willisův plamenný armádní projev v pozadí s dosud o dvě budovy bohatším Manhattanem tomu vévodí), děj svižně odsýpá, Monk Shalhoub úspěšně plní úlohu baviče a dojem tak sráží jen nasládle humánní závěr, který by ve skutečnosti spíše směřoval k vítězství "Guantánamo doktríny" generále Deverauxe. No a za pár let už nám bláznivou ironií osudu vznikají vtipy, jak letuška amerických vnitrostátních aerolinií jede uličkou mezi sedadly se servírovacím stolkem a nabízí pasažérům občerstvení. Zastaví se u pečlivě oholeného a upraveného může arabského původu a zeptá se ho, zdali by si nedal kávu, minerálku nebo něco ostřejšího. On jen zdvořile zakroutí hlavou a praví: „Ne, děkuji. Za chvíli budu řídit..“ ()

silent cut 

všechny recenze uživatele

Postavy mi do tohoto příběhu zapadly jak Afgánci do jeskyně a o tom to vlastně celé bylo. Pokud tady někdo nepochopil, na čí stranu se tenhle film staví, asi měl doma v počítači nějakou special cut edition, protože scéna z oploceného stadionu plného lidí, kteří tam z 99.99 procent nepatří je jasnou deklarací faktu, že lidi jsou lidi a morálka je otázkou zcela relativní. Pro mne osobně to byl neuvěřitelně působivý film...a to mi stačí... ()

Galerie (39)

Zajímavosti (23)

  • Približne po 1 hodine a 31 minútach hovorí Elise (Annette Bening) s Tonym (Denzel Washington) v aute. Nemá takmer žiadny viditeľný make-up. O minútu neskôr v tej istej scéne má riasenku, rúž atď. (Pat.Ko)
  • Dva možné skoré názvy pre tento film boli "Holy War" ("Svätá vojna") a "Against All Enemies" ("Proti všetkým nepriateľom"). Prvý názov bol odmietnutý potom, čo sa všetci dohodli, že je príliš provokačný, a ten druhý bol používaný chvíľu, kým štúdio nerozhodlo, že The Siege je vhodnejší, silnejší názov. Ironicky, "Against All Enemies" neskôr získal titul knihy o udalostiach po 11. septembri, ktorá sa stala budúcim filmovým projektom. (Pat.Ko)
  • Bruce Willis bol privítaný v Pentagone, kde absolvoval intenzívny kurz informácií a briefingu, ktoré, hoci neboli tajné, poskytli mu predstavu o tom, s čím by sa generál Devereaux zaoberal, nielen všeobecne, ale aj v prípade vážnej národnej krízy. (Pat.Ko)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno