Kukuřičné děti

Úsporná adaptace výborné povídky Stephena Kinga zůstala někde na půli cesty mezi zvládnutým atmosférickým thrillerem a nezvládnutým béčkem s úsměvnými momenty. Největší bolístkou Kukuřičných dětí je jednoznačně kamera, za níž muselo stát příšerné kopyto (alespoň že zadní projekce v autě vypadá, jak má). Po stránce hudby a hereckých výkonů je film kvalitativně slušný až na některé dětské herce; ústřední pár a skvělý představitel Isaca dokážou většinu stopáže utáhnout. Čekat od tohoto snímku více je celkem bláznovství; na druhou stranu - dobrý zvuk nezestárl a tato adaptace Kukuřičných dětí si i po pětadvaceti letech zachovala jisté kouzlo - možná že film dokonce i třošku vyzrál, protože z něj stále cítím Toho, co kráčí mezi řádky. A to je dobře. 60% (11.08.2010)

Přestaň Sáro Connorová blbnout s těma harantama v kukuřici a běž se raději připravovat na Soudný den.. Solidně dusivá atmosféra nekonečných lánů, děti se srpy vedené dvojicí Pepa Melen v saku (Isaac) plus rezavý výkvět každé polepšovny (Malachai) a vše srážející nadpřirozený závěr plný optimismu. A přitom stačilo k zahnání všeho zla sebrat těm nebohým dětem z Gatlinu Bibli a vrátit jim PC hry, cigára, levné krabicové víno a popcorn z mikrovlnky.. (01.04.2010)

Toto byl první film a zároveň poslední originální videokazeta, kterou otec koupil k našemu, kdysi novému videu. Ještě teď vzpomínám v nostalgickém opojení na ten rychlodabing, díky němuž měla spousta filmů svoje kouzlo. Jako děcko jsem tento horor hltal, ale dnes, už se střízlivýma očima musím říct, že Kukuřičné děti nejsou tak dobré jak za mlada. Opuštěné, kukuřičnými poli olemované městečko má věru dobrou atmosféru, ale k dokonalému zážiku mě k tomu opravdu něco chybělo. Potěšila mě sympatická hlavní dvojice (Horton a Hamiltonová) a ten zrzavý buran. Nostalgických 70%, jinak bych to viděl tak o dvacet procent míň. (09.01.2010)

Přestože je na filmu znát malý rozpočet a velkou většinu, asi spolkl ten červený mrak, což měl být ‘‘Ten co chodí mezi řádky‘‘, tak je to fakt dobrý film. A schválně píši film a né horor, přestože posledních dvacet minut, je solidně napínavých a dojde tam na nějaké bu bu, tak z větší části mi film nepřišel hororový. Byl tajemný a dokázal, si udržet moji pozornost, ale spíš hlavní část filmu mi přišla, jako sociální sonda do života dětí a jejich nepochopení dospělými. A Peter Horton a Linda Hamilton, tady hrají skvěle, ale kdo je v tomhle směru dost zastínil, byli děti, ono se moc často nestává že ve filmech sou dětský herci sympatický a dají své role. Tady však musím vychválit všechny, od těch nejmenších Anne Marie McEvoy a Robby Kiger až po ty dospělejší John Franklin a Courtney Gains, všichni to hrají přesvědčivě a jejich výkon je dokonalý. V tomhle směru, mně mrzí že se film nesoustředil, na ty lidi ve městě a to jak děti postupné propadnou Isaacovi, protože by to bylo zajímavější než tenhle film, který sice neni špatný, ale má svoje mouchy. A přestože zním převážně kriticky, tak musím hodnotit kladněji a to hlavně díky hercům, kteří hrají uvěřitelné postavy a taky to neni špatné drama o dětech a jejich problémech, což se asi v tomhle filmu řešit nemělo a je to nechtěný výsledek, ale i tak se mi film líbil. (07.11.2020)

Tajemství kukuřičných lánů zůstalo částečně skryté a to je pro diváka jen dobře. Jeho fantazie už tak dostala po celou dobu filmu pěkně na frak a, že to byla docela solidní jízda. Navíc by se tu nikdo nedožil víc jak 19. let. Nádherné prostředí dokázalo vytvořit osobité kouzlo pro Kingovu předlohu a režisér Kiersch se coby začátečník docela vytáhl. I u hereckých výkonů si nemůžu skoro na nic stěžovat, takže v celkovém hodnocení budu hodně štědrý. Navíc si budu dávat příště pořádný pozor na svých procházkách v kukuřici. (22.01.2010)