Kaktusový květ

Tohle se mi nikdy neomrzí. Adaptace osvědčených divadelních her, které stojí především na chytrých dialozích a hercích. Když jsem zasedl k televizi, tak jsem věděl jen to, že půjde o starou americkou komedii. Nic víc jsem nezjišťoval, ale už po deseti minutách jsem tušil a po dvaceti věděl, že autorem dialogů je někdo od divadla, někdo kdo ví, že na živo by mu ploché a hloupé dialogy neprošly, takže si dal záležet na každé větě....resp. nechal se inspirovat životem, to je vždycky nejvěrohodnější. Snad jen postavu Toni, si musel vymyslet, protože takové čistě naivní stvoření a ještě s kukučem sladké Goldie, nejspíš neexistuje. Další bytost do spolku s Corie a Holly. Povahou si podobné sice nejsou, ale nejspíš to jsou dívky vysněné, nebo natolik vzácné, že o nich můžete slyšet jen z doslechu. Díky bezelstné Toni sledujeme, jak se obstarožní zubař zamotá do svých lží tak, že ... . Většinu času jsem se usmíval, protože to bylo celé takové mile divadelní, nikdo tam neječel, nechoval se hloupě....prostě svět, ve kterém se i urážky podávají vytříbeně a mají šmrnc. Navíc se můj slovník obohatil o zajímavý výraz...lesbičanka. Ke konci už to trochu ztrácelo dech...komedie prostě dlouhé být nemají, ale rozumím autorům...tady má každá věta své místo, není odkud brát. Přesto je ta lehká dýchavičnost jediný důvod, proč nedám plný počet. A to i přesto, že dnešní komedie v sobě nemají ani desetinu vtipu a přesto je zná víc lidí, než Kaktusový květ. PS: Je fascinující, jak vzhled v případě Bergman i Matthaua klame. Zatímco jí bych hádal kolem 40 let a přitom jí bylo 54, tak jemu bych klidně přisoudil i 60 a bylo mu 49 :-) (04.06.2022)

Důvod puštění: scénárista (I.A.L. Diamond, který toho napsal nemálo s Billym Wilderem), mladá Goldie Hawn a "mladý" Matthau. A určitě nelituju, bavil jsem se lehce i hodně, a to především inteligentní zábavou. Humor je postavený na prověřené jistotě - vydávání se za někoho jiného a z toho praměnících lžích, která vždy funguje. Tady tím víc, že děj je velmi dobře zvládnutý a ústřední trio si krásně sedne. Ingrid Bergman jsem dnes viděl prvně a je to neblesní dáma, která umí dělat i humor, Goldie je tradičně trdlo, ale v tomhle snímku má její postava navíc dánu do vánku špetku zodpovědnosti a svědomí a to se krásně kombinuje. A Waltera Matthaua jsem nikdy neviděl trsat. :) # [viděno: monitor, 2.0->5.1] # příběh 8 | hudba 5 | humor 6 | akce 0 | napětí 0 | pustil bych si znovu 8 (09.08.2012)

Goldie Hawn ve své typické roli ztřeštěné potrhlé dívčiny, která víc jedná než přemýšlí a je strašně hodná a naivní - jak já tyhle postavy nenávidím. Waltr Matthau zase hraje sám sebe, tedy morouse, po kterém dámy šílí a já nevím proč. Postavy jsou padlé na hlavu, bohužel sebou strhávají i Ingrid Bergman, která má šarmu na rozdávání, ale na nějaké třeštění jí je škoda. Naštěstí byl film svižný a uběhl celkem rychle. Gagy, omyly a nedorozumění rodí další nedorozumění, až se všichni zamotávají do svých lží, aby se na konci vše rozpletlo a do náruče si padly osoby, které o sebe navzájem předtím ani nezakopli. (23.07.2010)

Romantická a inteligentní taškařice, kterou jsem si spontánně pustil prakticky ihned po jejím doporučení. A udělal jsem dobře. Na první projekci jsem si sice vzpomněl při prvním žhavém polibku nádherné a sexy Goldie Hawn, ale zážitku to nijak neubralo, protože události budoucí už mi nijak rušivě nenaskakovaly a já se tak mohl nechat unášet zejména přeměnou přitažlivé, leč trochu upjaté, sestry Dickinsonové (Ingrid Bergamnová) v ještě přitažlivější a šarmantní lvici salónů. Její tanec s Goldie v klubu, na to se nedá zapomenout.  Předvídatelné to bylo pochopitelně až hrůza, ale přesně tenhle typ "hrůzy"  tomu slušel.  Romance tedy úžasná a přitom nijak přeslazená či chraň Bůh vulgární. Ovšem i  jako komedie výborné, byť zde už spíš pro starší a pokročilé, my už se totiž (obvykle) nepotřebujeme řehtat na celé kolo. "Vy jste seděla na mé štóle?  - Já si na ni i lehla! -- Proboha, co se  to dělo na mé štóle?!"  Díky, slunečnice! (24.11.2022)

Kdykoli se Amíci pokusí převést na celuloid nějaký šlágr francouzských jevišť, skončí zrasovaný k nepoznání. Čas od času se ale najde výjimka, která nepotvrzuje, ale vyvrací pravidlo a tou výjimkou je třeba Kaktusový květ. Scénárista Diamond (Někdo to rád horké) spíchnul apartní romantickou komedii, která ale ani na vteřinu nepřestane být fraškou podle feydeauovských tradic. Mazaný bloodhound Walter Matthau se proměnil v Caryho Granta, Goldie Hawnová zahájila kariéru oscarovým výkonem a vůbec nejpříjemnějším překvapením je FANTASTICKÁ Ingrid Bergmanová, jejíž pozvolná proměna z akurátní staré panny v krásnou a šarmantní ženu je metaforicky vajádřena názvem filmu. 100 % (22.02.2003)