Popelka

I když Mistr Tříska neumí nijak světoborně zpívat, jako vypravěčský bard působil parádně. Pro mě úplně neznámá verze Popelky ovšem trpí hned několika nešvary - jednak postrádám nějaké odlehčující proložení plesů (3. ples je už vyložená nuda), Štědroň jako princ Mojmír je brutální prkno a vykulená slečna popelavá mi svým teen hláskem způsobovala stavy tlakové beztíže. Ani písničky mě nenadchly (krom Třískovy melodie). Za podívání tahle verze určitě stojí, nicméně klasické verzi nesahá ani po střevíček. (29.08.2010)

Klasická pohádka pojednaná jako hra se zpěvy, která navzdory tomu, že dnes už existují novější filmová zpracování, neztratila svůj půvab. V roli Popelky exceluje tehdy šestnáctiletá Eva Hrušková, při pohledu na niž zjihne srdce každého geronta. Z lidového slovesného umění známe i drastičtější verze této pohádky; tady matka žádné ze zlých sester neřeže patu ani prsty na nohou, aby se holky vešly do střevíčku. Mám dojem, že neredigovaná verze příběhu ze sbírky bratří Grimmů obsahuje tento brutální motiv. Pohádce o Popelce věnovali pozornost i psychoanalytikové. Naštěstí se jí však, aspoň pokud je mi známo, vyhnul režisér Zdeněk Troška a dokonce jsem se nedávno na webu dočetl, že prý už nebude nic točit, takže ji nebude moci pokazit. (21.01.2024)

Hudební pohádka s povedenými písněmi a hudebními motivy (hlavně ten ústřední s Janem Třískou) a tak trochu ušlápnutým a zadumaným princem (tomu Třískovi by možná slušel víc, ale zase na druhou stranu jeho vandrák také nemá chybu). Dějově věrnější než některé pozdější adaptace a dobře zahraná macecha jako ukázková nenápadná mrcha. Některé herecké výkony sice někdy až trochu moc teatrální, přesto tato komorní pohádka neztratila za ta léta mnoho ze svého lesku. A Třískův Kolovrátek si moc rád kdykoliv znovu pustím. (25.12.2021)

Trošku menej známa verzia českej Popolušky, ktorá v zásade tej známejšej nesiaha ani po členky, ale stále je to pekná rozprávka, ktorá sa dá pozrieť aj viackrát. Tie kulisy a celkové prevedenie je samozrejme už starodávne a ani herečka stvárňujúca Popelka nepobrala nejako veľa charizmy a krásy. Celkovo teda taký lepší nadpriemer, ktorý neurazí. 60 % (26.01.2022)

V Česku, respektive Československu vznikly dvě slavné Popelky. Tahle a Tři oříšky pro Popelku. A přestože první je fenomén, který podporuje hudba Karla Gotta, Libuše Šafránková nebo Pavel Trávníček či snad Vladimír Menšík, mě se líbí více tato. Tři oříšky drží jistě několik - výše zmíněných es v rukávě. Přesto tahle Popelka má větší kouzlo. Holoubci mluví, zpívají a vůbec hudba je právě tím rozdílovým faktorem. Kdepak ty ptáčku hnízdo máš je sice veliký hit, ale jediný. Jistě, tento film je černobílý, Tři oříšky barevný. Ale přeci jen je těch pohádkovějších písní víc zde a povedenějších. Musíme brát v potaz, že pohádky se točí pro děti a Tři oříšky se pohybují na hranici pohádky a romantického filmu. Tahle verze je více pohádkovější. Možná i proto, že v něm nehrají Němci, krále hraje sympatický L. Pešek a děj briskně a vesele shrnuje vypravěč zpěvák Jan Tříska. I Ilja Prachař jako otec Popelky je mi sympatičtější. Zkrátka, mám-li si vybrat sympatičtější Popelku jako zpracování, pak vítězí tohle, ač hodnocení jsem ponechal stejné, každá má něco do sebe. (30.12.2019)