Les Enfants invisibles
Neviditeľné deti
All the Invisible Children
Obsahy(2)
300 miliónov detí a mladistvých na svete trpí hladom. Asi 100 miliónov nikdy nezačalo navštevovať školu. Všetkým týmto deťom je venovaný film Neviditeľné deti. Sedem krátkých filmovych príbehov od siedmych uznávaných režisérov, z ktorých každý sa zameral na vážnu situáciu iného detského protagonistu v inej časti sveta. John Woo režíroval čínsku časť, Ridley and Jordan Scott (Veľká Británia), Spike Lee (USA), Stefano Veneruso (Taliansko), Katia Lund (Brazília), Mehdi Charef (Afrika) and Emir Kusturica (Srbsko a Čierna Hora). Táto skupina významných režisérov z rôznych krajín sveta a rozličných náboženstiev natočila v osobnom ponímaní epizódy odrážajúce dramatické ľudské osudy. Príbehy sú odlišné, ale majú jednu spoločnú vec – ich hrdinami sú deti, ktoré nežijú tak, ako by vo svojom veku mali žiť. Ich každodenným údelom sú vojny, hlad, choroby, zanedbávanie, týranie, či život na ulici. Tento projekt má za cieľ, využívajúc komunikatívnu a evokujúcu silu kina, zvýšiť obzor poznania a citlivosti voči dramatickej existencii detí v rôznych častiach sveta. Zobrazuje deti, ktoré sú pričasto nechránené a ignorované, a tiež má zosilniť pocit solidarity vzhľadom na ich ťažké životy. Táto unikátna ambiciózna medzinárodná produkcia, ktorej zisk bude zozbieraný a uložený vo „všetkých neviditeľných deťoch“ pomôže fondu, ktorý bude financovať zdravotnú starostlivosť, stravu a vzdelávacie programy pre deti v Afrike a tiež bude spolupracovať s UNICEF a the United Nations World Food Programme. Film bol nakrútený v spolupráci s Ministerstvom zahraničných vecí Talianskej republiky, Svetovým potravinovým programom Spojených národov (WFP) a fondom UNICEF. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (113)
Tento film vám predstaví skutočné peklo, v ktorom tie najnevinejšie a veľakrát najúprimnejšie božie stvorenia pod slnkom musia najviac vystáť. Film z rúk výborných režisérov plný citov, zo skutočne kvalitnej práce vzniklo toto neuveriteľné dielo, a toto všetko podporuje skvelá vizuálna stránka, veľapovediace srdcervúce príbehy, veľmi presvedčivé herecké výkony a strihy. Týmito krátkymi zostrihmi z rôznych kútov sveta sa im podarilo povedať oveľa viac, ako s akýmkoľvek celovečerným filmom. Film má za úlohu predstaviť životy tých detí, ktorých nárek asi my už nikdy nezačujeme, a preto tento film by si prial ich osloviť. ()
Povídka o Brazilských sourozencích se mi líbila asi ze všech nejvíc, tu od Riddleyho jsem nepochopil a ta od Johna Woo mě pro jistotu zase rozbrečela. ()
Některé příběhy jsou pěkné, výtečně zpracované... Ale co předvádí v poslední povídce John Woo? To je nechutně přehnaný patos, člověk se až stydí, když na tak uslzenou limonádu kouká. Woo to halt sráží do průměru... ()
TANZA (režie: Mehdi Charef) 7/10-Pohled do afriky, kde již velmi mladí kluci mají Akáčka a nebojí se je použít.___ SMUTNÝ CIKÁN (režie: Emir Kusturica) 10/10-O jednouch chlapci z nápravného ústavu, který rád kradl a jeho rodina byla ještě horší. Otec ho mlátí flaškou do hlavy a celé to provází parádní muzika.___ JESUS CHILDREN OF AMERICA (Spike Lee) 10/10-Rodiče, kteří jsou HIV pozitvní + žloutenka B a C vychovávají nakaženou dceru, které se postupně doví, že je taky nakažená a celé okolí se ohradí proti ní :(.___BILU A JOAO (režie: Katia Lund) 7/10-Malý chlapec a dívka, recyklují odpadky pro trochu obživy.__JONATHAN (režie: Jordan a Ridley Scott) 4/10- Příběh o muž, který se na chvíli vrátit do svých dětských let.__CIRO (režie: Stefano Veneruso) 8/10- Příběh o klukovi, na kterého mají vliv rodiče. Není psychicky vyrovnanej, tak páchá neplechu.+pěkná píseň na konci.___SONG SONG and LITTLE CAT (režie: John Woo) 10/10- Kouzelné.V každém z nás je plamen ,ale je na ostatních lidech, kdy se spustí. U některých už hoří odjakživa, ale u některých ani nevzplál.Když se spustí, může být život hezčí. ----------------------------------------7,10,10,7,4,8,10------------------- -----------------"Všichni dospělí byly kdysi dětmi.Ale jen málo z nich si to pamatuje."------------------------- ()
Príbehy sú rôzne, dokonca tak rôzne, až sa zdá, že ich nič nespája okrem detských postáv. Väčšina z nich zaujme od prvých sekúnd, u mňa najviac zabodovali prvý a posledný, teda Tanza (režisér Mehdi Charef) a Song Song and Little Cat (režisér John Woo). Hlavne ten posledný ako dokonalá citová vydieračka s melancholickou hudbou, ale dokonale sadla a príbeh s neuzavretým snovým koncom pohladil po duši. Ridley Scott s fotografom preneseným do detských rokov aj keď asi nejpremyslenejší príbeh je poslabší spolu s talianskym zlodejíčkom Stefana Venerusa. Ako celok to určite stojí za pozretie, lebo ponúka pohľad tvorcov rôznych kultúr na extrémne situácie detí zatiahnutých do vojny, chudoby, otroctva alebo obyčajného odcudzenia od rodičov. ()
Po první povídce (Tanza) jsem si říkal, že to je takovej zvláštní dokument... Což mi v podstatě vydrželo až do konce, akorát zvláštní se změnilo na výborný a dokument na dokumentující film... Příspěvek bratří(?) Scottových mi nějak unikl, ale jinak můžu říct, že většina neznámých režisérů si s těmi známými moc nezadala... ()
U povídkových filmů je vždy problém, že jsou velké rozdíly ve kvalitě jednotlivých povídek. A ne jinak je tomu i u Neviditelných dětí. Ze sedmi povídek jsou čtyři průměrné, jedna bídná (hned ta první Mehdi Charefa) a jen dvě se docela povedly (Spike Lee, John Woo). V globálu průměr a spíš jen snaha než kvalita. ()
Charef: ***, Kusturica: *****, Lee: ***, Lund: ****, Scott & Scott: **, Veneruso: **** ()
TOP: 1.Spike Lee, 2.Ridley Scott, 3. Emir Kusturica, 4. Kátia Lund ()
Drsné, bez obalu podané, za srdce beroucí, slzy do očích vhánějící... Není špatný si občas připomenout, že se my i naše děti máme dobře.... ()
Hodnotit film jako celek je dost těžké, většina povídek je dost dobrých. Příběh Jonathan jsem ale bohužel dost dobře nepochopila. Nejsilnějším zážitkem byl pro mě příběh Blancy, jejíž rodiče jsou feťáci s AIDS a poslední povídka, která je velmi dojemná. Pouze těmto dvěma bych dala plné hodnocení. ()
Tanza (Mehdi Charef) 4* - příběh z afriky, z prostředí dětských bojovníkdy, kdy Tanza by radši seěl ve škole a měl normální dětství, než aby zabíjel. Blue gypsy (Emir Kusturica) 3* - příběh o cikánovi, kterému je lépe v ústvu než na svobodě, má to humorné prvky, ale celkově nic moc. Kusturica, ale jinak točit neumí. Jesus children of America (Spike Lee) 4,5* - příběh holčičky z amerického černošského gheta, která musí řešit věci za které nemůže. Zato její rodiče jsou na přesdržku. Bilu e Joao (Katia Lund) 4,5* - příběh z Brazilských smetišť, příběh pevného pouta a vynálezavosti jak přežít. Taky ukázka blízkosti a vzdálenosti bohatého a chudého života. Zajímavé prostřihy s videohrou. Jonathan (Ridley a Jordan Scott) 2* - těmhle toto téma neměli vůbec svěřovat. Dobrá kamera, střih a hudba nahrazují příběh o ničem. Jednoznačně nejhorší příběh filmu. Ciro (Stefano Veneruso) 3,5* - příběh z Itálie. Kdy děti musí krást, aby měly na běžné požitky normálních dětí, respaktive dětí s normálními rodiči. Song song and little cat (John Woo) 5* - dojemný a zároveň drsný příběh holčičky, která měla sen jít do školy. Nakonec její oporou po strátě dědečka je věc z druhé strany břehu, ze světa neuvěřielně bohatých a rozmazlených. Nejépe ukázány pojítka a rozdíly mezi těmito světy. Nejlepší příběh na závěr. ()
Kam zařadit tento úžasný žánr, který má smysl natáčet. Ani dokument ani klasická hraná tvorba... všechny povídky tvoří tak jako puzzle celek úchvatného projektu! ()
Tak toto byla teda síla.Tento film měl takovou sílu, že to snad ani není možné.Prosím lidičky, netvařme se že jsou deti na ulicích neviditelné.... ()
Dlouho se mi tento film motal do front "chci vidět", protože se na něm podílelo vícero známých režisérů. Nakonec jsem se k němu dostal - film jé sérií několika kratších povídek, každá s jiným režisérem, které představují problémy dětí v nejrůznějších místech světa, které musejí často žít za velmi těžkých podmínek na okraji společnosti. Dobře, že se na to upozornňuje, chvályhodný projekt a problémy nejenom k zamyšlení, ale hlavně k řešení. Filmově hodnotím průměrem. ()
Děti celého světa trpí za svět svých předků. Válečné zóny, soc. podřazenost, drogy, nedostatek lásky rodičů či hmotných prostředků. Z příběhů tvůrců vyzdvihnu tradičně odlehčenou cigánskou jízdu s dechovkou Emira Kusturici či za mě nejlepší procítěné dílko od Johna Woo s čínskou problematikou politiky jednoho zaopatřeného dítěte proti otrocké práci dětí v sirotčincích. 70% ()
Je fakt, že jsem čekal o trochu víc, ale nejsem zase kdovíjak zklamaný. Většina filmíků je lehký nadprůměr a nedá se říct, že by mě některý z těch sedmi příběhů vyloženě nudil. Za nejlepší minisnímek (který celý film vytáhl hodně vysoko) považuji Leeho HIV drama, za nejslabší pak asi ten Kusturicův (Emir holt není můj šálek kávy). TO SHUSHIKA: Ty jsi jako dítě přemýšlela o tom, jestli je škola komoušská nebo ne? Já si jako dítě chtěl hrát a jestli jsem měl červený šátek přes krk nebo ne, to mi vážně v mých sedmi bylo úplně jedno. ()
Příběhy od Spike Lee, Emir Kusturici a Kati Lund byly dokonalé, ostatní za něma pokulhávaly a moc mě nenadchly ()
Po filme som sa začal obzerať hneď potom ako som zistil, že jeden z filmových príbehov si zobrala na starosť Kátia Lund (moje obľúbené Mesto bohov), jej pár minutiek bolo síce vskutku kúzelných, no absolútne bez debaty ma zničil pomerne neznámy Stafano Veneruso!!! K tomuto minidielku nemám slov, Cira som si hneď vrátil na začiatok a pozrel znovu. Taktiež na mne hlboký dojem zanechal úsmev dievčatka vo filmovej poviedke ázijského kúzelníka Johna Woo-a. ()
obzvlašt vyzvihujem príbeh Johna Woo - 80% najviac mi zahral na city, Mehdi Charef - 65%, Emir Kusturica - 45%, Spike Lee - 75%, Kátia Lund - 65%, Jordan Scott & Ridley Scott - 70%, Ciro (Stefano Veneruso) - 50% ()