Jak jsem balil učitelku

Témata dospívání, lásky, přátelství a snahy dojít uznání zabalil režisér do velmi příjemného obalu. Vsadil zejména na neokoukaného Schwartzmana (k jeho na první pohled ne zrovna sympatickému hlavnímu hrdinovi si divák nejdřív musí najít cestu) a pak na profláklého mistra výrazů Murraye. No samozřejmě nechybí režisérův specifický styl humoru a svérázné postavičky. Já se bavil a po třetím setkání s Wesem konečně nekončím na průměru, nýbrž na slušných 4*. „Já... nevěděl jsem, že jste byla vdaná.“ – „No, on už je mrtvý. Takže už vlastně nejsem.“ – „Kdy zemřel?“ – „Loni.“ – „Mně umřela matka.“ – „To je mi líto.“ – „Umřela, když mi bylo 7. Takže to vypadá, že oba máme v rodině mrtvé lidi.“ (20.07.2015)

Oproti pozdější Wesově tvorbě to není taková pecka, ale nebudu škarohlíd a namluvím si, že jde jen o zahřívací kolo, o zkoušku s takovými charaktery, oťuknutí herců (že jo, Bille?) a v rámci toho učňoství, i o snahu být co nejnormálnější. A to je z jeho stylem zbytečné plýtvání filmovým pásem. PS: Určitě chce poslat díky i do dabingového studia, především té hlavě pomazané, která vybrala pro hlavní part Daniela Tůmu. Člověk (já) už ho má zafixovaného s jistými charaktery a tady to zas jednou sedlo jak prdel na nočník. (17.01.2012)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Mnohými oceňovaná školní komedie o teenagerech v čele s jedním vlezlým studentem v přiblblé rádiovce. Mne to bohužel jen dost hodně nudilo. Chcete vědět víc? Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=-hQel3noQeI (09.08.2009)

Anderson je obvykle jedinečný, ale tady měl ještě ve vyprávěcím tempu a stylu výrazné rezervy. Už tehdy se sice jednalo o porci originální podívané s čirou esencí melancholie, ale celý příběh, přestože jsme každý někdy byli platonicky zamilovaní do mladé usmívající se vyučující, se dopředu plouží jen velmi líně a můžu se chytat jenom zpomalených záběrů, parádního soundtracku nebo občasných roztomile divných gagů. Jako celek je ale Rushmore natolik specificky do sebe uzavřený, že se milerád zase posunu v režisérově tvorbě o tři roky později k mojí oblíbené rodince. (08.11.2008)

Občas mám pocit, že žánr mládežnické komedie je v posledních letech už poněkud mrtev, o to raději jsem viděl v tomto směru svěží a originální kousek zacílený na starší mládež, který se naštěstí zcela vymyká tradičním teenagerským komediím založeným na laciném či fekálním humoru, má v sobě spoustu inteligentního vtipu a společně se zajímavě napsanými i ztvárněnými postavy si jde svou cestou. Nápaditě zpracovaný příběh studenta s vtipně vážným pohledem, černými brýlemi inteligenta a duší malého rebela kráčejícího proti davu, vynikajícího výborným nadáním v jedné oblasti a na druhé straně zažívající nemalé potíže s klasickými školními předměty, mě hodně bavil... a kdo by se v jeho postavě nějakou náhodou vůbec nenašel, může si na oplátku užít neotřelou romantickou komedii dvou soků o jednu ruku krásné mladé slečny z učitelského sboru nebo alespoň vychutnat příjemnou atmosférou doprovázenou skvělou hudbou či svérázného Billa Murrayho, který mi osobně tentokrát oproti posledně viděnému Životu pod vodou překvapivě sedl. Nekonal se sice pro mě vyloženě takový filmový zážitek, po němž bych okamžitě sáhl po pětihvězdě, ale rozhodně Rushmore patří za mě k tomu (nej)lepšímu, co jsem dosud z tvorby Wese Andersona viděl a potěšením mi u něj bylo po celý čas. Jen mě trochu mrzí ten lacině znějící název, jaký zase zplodili čeští distributoři. Naštěstí jsem se nenechal odradit ani názvem, ani plakátem, na základě něhož jsem kdysi na první pohled očekával něco stylově zcela jiného. [80%] (10.02.2022)