Posedlost

Veľmi intímny pohľad do života (pocitov, posadnutosti, lásky, bolesti...) dvoch viktoriánskych básníkov,odhaľovaný dvojicou súčasných mladých vedcov. Zanechal vo mne silný dojem súcitu, so striedavými pocitmi pochopenia a nepochopenia ľudskej slabosti a sily. Ale mám v tom jasno: posadnutosť neprináša radosť a šťastie! Práve naopak! Je to bolesť a nešťastie v zlatom pozlátku pseudoradosti. Platí to nielen vo viktoriánskom období. (01.01.2010)

Film se mi libil natolik, ze jsem si koupila i predlohu, ktera samozrejme film predcila v mnoha smerech, ale stejne jako knihu, kterou jsme precetla nekolikrat, tak i film jsme videla nekolikrat a porad bavi. Mozna to budou i moji zalibovou stourat ahledat souvislosti a tka tohle tema je mi velmi blizke :) (10.03.2009)

Gwyneth je krásná, obzvláště když rozpustí své zlaté vlasy a do filmu se celkem dobře typově hodila. Aarona mám mnohem radši, když v LA hubí emzáky místo toho aby vyčerpaně hloubal nad tou či onou kudrdlinkou 150 let starých vešů a jako chlap se tu u mně tedy zcela znemožnil ! :-). Tvůrci filmu nám předhodili Viktoriánský přeslazený bonbónek, který i když byl dobře zabalen v krabici a uložen pod zemí, nechutná tak jak vypadá. Vlastně z něj zbyl jen takový prázdný obal, otisk času. Uvnitř nic. Film jmenující se posedlost by měl nabídnout mnohem více nežjen nudu, nudu a nudu. Za mne jsou to jen dva zapečetěné dopisy. * * (16.02.2015)

Ovlivněna modrým čtverečkem, pustila jsem si Posedlost jako kulisu k malování. Skončilo to tak, že mi částěčně zatuhly barvy na paletě, jak málo jsem se jim věnovala, ale zase úplně ne, nakonec jsem je rozředila. Jenom už si nemůžu vzpomenout, který obraz jsem to u toho malovala. Ta lidská paměť je strašná. Kdybych si to byla napsala, nebo napsala někomu v dopise, tak to někdo může najít za sto let na půdě. Ach, už jsem si vzpomněla. Byl to portrét Sirael. (08.02.2009)

Velmi příjemný snímek, na který jsem náhodně narazila v dopoledním televizním vysílání. Tato komorní, ale nikoliv nudná romance mne upoutala prolínáním dvou milostných příběhů, kde obzvláště ten o osudu dvou viktoriánských básníků s Jeremy Northamem a Jennifer Ehle mne zcela okouzlil a zatlačil do pozadí hlavní linii filmu. Vůbec celé herecké obsazení bylo působivé, hudba velmi příjemná a krajina fantastická. Takové filmy mám ráda. Bylo to nevšední zaměstnání hledat v časech dávno minulých bílá místa v osudech slavných osobností. Taky bych ho brala. (24.01.2013)