Bílý oleandr
-
White Oleander
-
Weißer Oleander
-
Biely oleander
-
White Oleander
Drama
USA / Německo, 2002, 109 min
Režie:
Peter KosminskyPředloha:
Janet Fitch (kniha)Scénář:
Mary Agnes DonoghueKamera:
Elliot DavisHudba:
Thomas NewmanHrají:
Alison Lohman, Michelle Pfeiffer, Robin Wright, Renée Zellweger, Billy Connolly, Patrick Fugit, Cole Hauser, Liz Stauber, Noah Wyle, John Billingsley, Marc Donato, Debra Christofferson, Taryn Manning, Melissa McCarthy, Samantha Shelton, Kali Rocha, Allison Munn, Stephen Root, Amy Aquino, Sam Catlin, Cathy Ladman, Leila Kenzle, Margarita Reyes, Mark Soper, James Lashly, Melissa Marsala75%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
V kinech
od:
|
12.06.2003 |
|---|---|
V kinech
od:
|
06.11.2003 |
V kinech
od:
|
06.02.2003 Tobis-Melodiefilm |
V kinech
od:
|
11.10.2002 Warner Bros. US |
|
Na DVD
od:
|
22.10.2007 Překvapení |
kleopatra
Když Ingrid odchází do vězení, Astrid v ní ztrácí nejúžasnější matku na světě - krásnou umělkyni a bohémku, která sebe samu vidí jako"vyšší" bytost. Výlučnost svou i její tluče Astrid do hlavy na řídkých návštěvách ve vězení, kam si chodí dcera pro pohlazení, místo něhož se jí dostává jen kritika. A její střídající se pěstouni jakkoli nevyhovující, jsou proti manipulující a žárlivé matce beránci. Překvapivý filmový zážitek s moc dobrým obsazením.(6.12.2004)
Tommassi3
"Já tě vychovala, ne nějaká pobožná lůza !! Vychovala jsem tě, abys byla sama sebou.." Ne, že bych se nedokázal ztotožnit s pohledem na zdegenerovanou Ameriku, nicméně režisér Kosminsky se mi zdá na podobné drama až příliš nejistý, nehledě na fakt, že vícerem vztahových interakcí by dokázal divákovi, kterého nedokáže dostatečně napojit, nabídnout více emocí, takhle to celé působí až přespříliš neživým dojmem.. Bílý oleandr by si rozhodně zasloužil lepší scénář, ačkoliv knižní předlohu Janet Fitch neznám, protože takto nejde o nic víc než takové uspěchané, povrchní a zkratkovité drama, které tak působí až příliš nepřesvědčivě, byť je vlastně velmi slušně zahrané, když celému snímku vévodí Renee Zellweger..(29.5.2015)
nash.
Mrazivé drama o zlobě, manipulaci a děsivé síle s jakou dokáže matka svému dítěti ublížit a vnutit mu své pokřivené vidění světa, to vše podkresleno skvělou hudbou Thomase Newmana. Dokázalo mě donutit k zamyšlení a reflexi s některými vlastními zážitky, předat mnohé z pocitů osudem a matkou zmítané Astrid i tíživou atmosféru jejího života. Michelle Pfeifer je nejen stále neskutečně krásná, ale jako sobecká nelítostná manipulátorka také neskutečně děsivá. Právě její výkon pro mě zůstane nezapomenutelným zážitkem a to i navzdory výrazné Alison Lohman v hlavní roli Astrid.(11.10.2011)
tomtomtoma
Knižní předloha Bílého oleandru disponovala pozoruhodným dramaticko-mysteriózním potenciálem, tak proč ho nevyužít. Silné tajuplné ženy jsou lákavým zbožím sami o sobě. Filmový přepis Petera Kosminskyho sází na uhrančivou vznešenost s kapkou chladného nebezpečí hlavních představitelek. Samotný děj se ve zdánlivě poklidném tempu soustředí na záchvěvy vnitřních střetů prostřednictvím pohybů tváře. Dynamické okamžiky zlomu tím nabírají na intenzitě naléhavých výkřiků životních střetů. Nakonec jde o jeden z nejstarších lidských soubojů při získávání dominantního postavení partnerského soužití mezi mužem a ženou. Hrůzu nahánějící tajemná nálada je budována skrze záměrné nejednoznačnosti vysvětlujícího zastřeného hlasu kněžky eleusinského mystéria. Nevnímám způsob dramatického zpracování jako uchvacující, nebo nedostačující. Pracně vybudovaná mystika často nahrazuje psychologický očistec, skutečný poklad se zjevuje až na samotném konci, leč zůstal nevyzvednut a film tím zůstal pevně zařazen pouze ve spotřební verzi psychologického dramatu. Hlavní postavou příběhu je mladá Astrid Magnussen (zajímavá Alison Lohman), předčasně vyspělá školačka. V tom věku, kdy většinou zcela automaticky nastává revolta proti rodičovské autoritě, pro ni počíná čas hledání sebe sama. Zkoumá hranice a možnosti, vyhraňuje se a získává vlastní zkušenosti. Nakonec, stále nevyzrálá, pokládá tu nejtěžší možnou podmínku. Konec přichází na počátku toho nejzajímavějšího, zůstává prázdnota a svým způsobem i roztrpčení nad samotným způsobem. Ústřední postavou příběhu je Astridina matka Ingrid Magnussen (šarmantní Michelle Pfeiffer), uznávaná umělkyně výtvarného oboru. Spořádané členy spotřební společnosti vnímá jako nepřátelské území a s každým lze podle potřeby manipulovat. Největší zášť se týká mužů a zhrzenost přeměněná v pomstychtivost je v rukách silných osobností tuze nebezpečnou vlastností. Ale každý má svou slabinu a konečné účtování je výrazně odkloněno od soucitného smýšlení. Důležité jsou pěstounky. První je Starr Thomas (dobrá Robin Wright), uvězněná v pracně vybudované iluzi spořádaného funkčního vztahu. Stín minulosti, vědomí křehkosti konstrukce a sílící žárlivost přináší nevyhnutelné vyústění. Druhou je Claire Richards (zajímavá Renée Zellweger), nevytížená herečka s prázdnotou partnerského soužití. Pěstounství je poslední snahou o vlastní spásu. Třetí je Rena Gruschenko (velmi zajímavá Svetlana Efremova), imigrantka s čistě pragmatickým životním stylem. Vše lze zpeněžit a s každým lze uzavřít oboustranně výhodnou spolupráci. Za hlavní mužské postavy je zde dospívající mladík Paul Trout (Patrick Fugit), spřízněná Astridinu duše v pečovatelském ústavu, a Ray Pruitt (sympatický Cole Hauser), partner Starr v bezradnosti citů a vztahů. Z dalších rolí: snaživá sociální pracovnice Martinez (Amy Aquino), vytrestaný spisovatel Barry Kolker (Billy Connolly), odcizený manžel Claire s permanentní služební cestou Mark Richards (Noah Wyle), Ingridina právnička Susan Valeris (Kali Rocha), či Starrin malý rozumný synek Davey Thomas (Marc Donato). Bílý oleandr je solidní drama spotřební společnosti. Svým zpracováním nestrhne, ale dokáže oslovit expresivním výrazem zobrazených ženských tváří.(29.7.2017)
Marqta
Jeden z filmů, který má kouzelnou atmosféru. Určitě je to mnohokrát omílané téma, ale tady je to udělané hodně emocionálně. Tím je lehčí se vcítit do hlavní postavy- donutí vás to doopravdy přemýšlet nad životem, nad lidmi, nad různými charaktery, a nad tím jak řešit "problémy". A hudba...hudba ta je kouzelná. Podtrhává už tak vypjaté emoce během filmu.(8.7.2012)