Bílý oleandr

Ženské herecké obsazení bylo skvělé, příběh samotný ve mně zanechal velmi rozpačitý dojem. Určitě se na to dalo koukat, bylo to celkem zajímavé, ale dvě hlavní hrdinky mi časem začaly dost vadit. Matka, přesvědčená o své podivné pravdě a o své vyjímečnosti, manipulující se svou dcerou, která se nijak nebrání a sebere sílu až ke konci, kdy sama napáchala až dost zla. Možná se jí nemůžeme divit, s tou podivnou výchovou, které se jí dostalo. Přesto to působilo celé dost nevěrohodně a vyumělkovaně. (01.08.2006)

Aj keď je film postavený na sérii ozajstných dejových zvratov, silných momentov a skvelých výkonov, aj to niekedy nestačí. Vyplnenie ostatného deja malo totiž veľa hluchých miest a monológy Astrid mohli byť tiež trošku živšie. Ale inak skvelý portrét a osudy dievčaťa odsúdeného do rúk štátnej starostlivosti. A to ešte s kvázi tým lepším záverom. 80%. (24.02.2007)

Miluju filmy v podobném duchu o různých vyvrhelech, sirotcích anebo lidech na okraji společnosti. Všechny spojuje obvykle silný příběh ukazující, jak si s námi někdy život nepěkně zahrává. Určitě se na to kouká lépe, než na romantické slaďárny, nebo fekální komedie, protože nás nutí přemýšlet nad problémy jiných a dívat se pak na své z jiného úhlu pohledu (alespoň mě tedy ano). K filmu mě dovedla výborná Alison Lohman, které jsem si dnes všimla už v Big Fish a musím říct, že hlavní roli utáhla výborně. Michelle Pfeiffer jako manipulátorská "matka" byla skvělá i když jí jinak moc nefandím a ani Robin Wright a Renée se nedržely v pozadí v rolích žen závislých na svých mužích. Jediné, co se mi nelíbilo byla klišoidní proměna Astrid (Alison) ve "velkou drsňačku", kterou se stala poté,co si nalíčila linky a obarvila vlasy. A jakmile se z ní stala zase hodná holka, tak z ní samozřejmě byla opět ta krásná nevinně vyhlížející blondýnka. Zkrátka ti extravagantně vypadající ve filmech musí být vždycky špatní a narušení. Jinak ale výborné drama o dívce, která hledá samu sebe potom, co její matku zavřou za vraždu. Podobně laděné filmy: The Heart Is Deceitful Above All Things, Gardens Of The Night. (17.08.2012)

Jak já ji nesnášel. Jak já tu sobeckou mrchu po celý film nenáviděl. SPOILER: A ne, ani tu špetku vykoupení, kterou na konci dostala, jsem jí nepřál. Protože takoví lidé opravdu existují, stejně jako ostatní tu představení. Není nic horšího, než někdo s dostatkem odhodlání, inteligence, charisma a tendencí k manipulaci. Sledovat jak před vašima očima otravuje duši, mysl a život komukoliv, kdo to nerozpozná a nedokáže se bránit. Souhlasím, že většina z obětí už byla vychýlená předem, ale není každý z nás? Jde pouze o to, najít správný spínač. Nevím jestli "vědět" bylo pro Astrid požehnání nebo prokletí. Bylo zajímavé (A emocionálně i dost silné) pozorovat, jak ji každý jednotlivý úder mění. Kolik jich je asi potřeba, aby člověku pokroutily pohled na svět a kolik na to, aby člověka úplně zničily? // 80% (24.06.2011)

Samé ženské postavy a chlapi jen jako záminka pro čistě ženské války. Režie mi přišla nezúčastněná až odtažitá (co taky čekat od chlapa, že? :). Robin Wright Penn i Renée Zellweger tu byly použity jen jako určitý typ, Michelle Pfeiffer měla už i pár silnějších scén a bez Alison Lohman by se to celé zhroutilo jako domeček z karet. Ta má ostatně největší zásluhu na tom, že mé hodnocení je nadprůměrné. (18.08.2006)