Impromptu

Průměrný životopisný snímek, který ale potěší hned několika věcmi. Především maličkostmi, jež zapůsobí hlavně na lidi, co o Chopinovi a lidech kolem něj něco ví - třeba když po větě "Dobře, dám vám minutu!" si Chopin sedne ke klavíru a začne hrát Minutový valčík. Dále mě potěšilo věrné převedění. Ference Liszta jsem poznal ještě než se představil, Chopin byl také docela přesný a stejně tak další postavy. A poslední co mě potěšilo (i když za to tvůrci vlastně až tak moc nemůžou) je geniální Chopinova hudba. A vůbec fakt, že se jeho příběhem někdo rozhodl zabývat, protože místy je na co se koukat. A je pěkné mít většinu géniů té doby takhle hezky vedle sebe, i když jen zahráné někým jiným. Škoda sladkého romantického konce; ve skutečnosti osudová láska Sandové a Chopina končila psychickým terorem hlavně ze strany Sandové (nutila Fryderika, aby se účastnil veřejných čtení, kde ho před všemi znemožňovala). To by teprv bylo pokoukání.. (12.07.2009)

⚪Mám veľkú slabosť pre kostýmové drámy a deväťdesiatkovú kameru. Tu je prítomné oboje, ale aj tak film nevyťažil ani polovicu potenciálu. A to je veľká škoda. Osudové stretnutie, vášeň a príťažlivosť sa medzi Chopinom a Sandovou naozaj nedala krájať, žiadna chémia medzi nimi sa neobjavila, Grant napodobňoval poľský akcent, ale inak ako herec zase len dobre vyzeral, keďže jeho herectvo je počas celého jeho života na zamyslenie - i keď, paradoxne, najviac mu vždy išli tieto tiché, zádumčivé typy, čo, koniec koncov, potvrdil o štyri roky neskôr vo filme Rozum a cit (Thompsonová si tento potenciál musela všimnúť tiež), ktorý ako dielo prepojil obe moje slabosti a využil ich naplno.⚪Tu sa síce nachádza pekná kamera, exteriéry i Chopinova hudba, ale všetko akoby kĺzalo po povrchu (dôležité motívy sú slabo načrtnuté, pričom jediný zapamätateľný je potom akýsi kontrast a zmena garde vo vzťahu hrdinov, v ktorom je Sandová viac chlap ako Chopin a naopak), občas až k smrti nudilo a záver vlastne ani neposkytne dostatočné divácke uspokojenie, keďže sa maximálne vynorí bulvárna otázka: ,,Čo všetci na tej Sandovej vlastne videli?" A to pravdepodobne nebol zámer.⚪Film maximálne prinúti k zamysleniu, ako nadpozemsky zaujímavé by muselo byť ocitnúť sa aspoň na jeden v deň podobnej spoločnosti umelcov ako Chopin, Listz, Musset a môcť s nimi konverzovať o živote, práci, umení... Vlastne Sandovej v tomto zmysle asi trochu závidím.⚪ (18.04.2022)

Celkom vydarená životopisná romanca s hviezdnym obsadením. Niečo medzi Nothing Hillom a Časom smyslnosti alebo Nothing Hill v Čase smyslnosti. Zápletkou je však vzťah svojráznych umeleckých osobností Frederic Chopina a George Sandovej. Film nedramatizuje a otvorene si uťahuje z manierov doby. Skvelá Emma Thompson ako vojvodkyňa D'Antan či deti hrajúce sa na občanov a veľkú francúzsku revolúciu. Dej je vyplnený rozhovormi o umení, vzťahoch, milostných pletkách a aj na nejakú tú intrigu tiež dôjde. Na druhej strane nejde o frašku, takže sú tu momenty, ktoré sú smrteľne vážne hoci aj sú zhodené následnou scénou. Veď už len extrémne protikladné charaktery hlavných postáv sú prameňom rôznych bláznivých situácií. Produkcia je na veľmi dobrej úrovni a herci dobre zvládli svoje role. 65% (19.10.2023)

Průměrný film, kterému dávám 4 hvězdičky jen proto, že mě bavilo sledovat mladého Granta, Patinkina , Thompsonovou a další. Nijak to nevybočuje s průměru, ani hudbením doprovodem ani exteriéry. Mám ráda historické filmy, zvlášť natočené podle některých doložených fakt. A taky se mi dneska hodil happy end. Dneska 4 jinak 3. (26.07.2008)

Milostný vztah mezi George Sand a Fryderikem Chopinem zřejmě ještě zůstává v povědomí evropské kulturní veřejnosti; avšak s tím, jak mizí do nenávratna historie předminulého století a její paradigmata, v tomto kontextu zejména poetiky a estetické koncepce, upadá i zájem o život umělců, jejichž díla minimálně v případě Aurory Dudevantové jednoznačně nedokázala překonat černou díru času. Tento film, pokud vím, se poprvé obírá jednou z evropských lásek, jíž tento vztah nepochybně byl a zůstává. Ačkoliv není možné muvit o neúspěchu, je po jeho zhlédnutí zřejmé, že autorům se přes vynaloženou snahu nepodařilo prolomit průměr a prvoplánové ulpívání na dostupných pramenech. Situace hereckých protagonistů (snad s jistou výjimkou Emmy Thompsonové a zejména Judy Davisové, která ztělesnila Sanda) tímto limitem byla vymezena až příliš jednoznačně. Nevychválit ovšem neznamená zatratit. Příběh lásky dvou nesporných velikánů, emancipační rozměr revolty nezkrotné baronesy i způsob a odvaha až neženská, kterou prokázala při dobývání svého budoucího partnera, stigmatizovaného tuberkulózou, jíž dokázal relativně dlouho vzdorovat, zaujmou i dnes. V mezích slušně zpracovaného dokumentu. (26.07.2008)