Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do Prahy přijíždí slovenský režisér Karpatti (Robert Roth), aby se tam proslavil. Má s sebou všechny věci, v Bratislavě se už nemůže ani ukázat. Mezi tím na střeše pankráckého činžáku Hrubeš (Jan Budař) s Marešem (Richard Krajčo) plivou ze sedmnáctého patra, plánují být významnými filmovými pracovníky a touží po lásce. Pak Marešovi umře babička, Hrubeše vyžene tatínek (Miroslav Donutil) z domu a jedenáct smrtelně nemocných pacientů nezemře. Václav Hrubeš se setká s prezidentem Klausem a Josef Mareš si najde děvče, ale za peníze. Na závěr vypne v celé Praze 4 na deset minut proud a Viliam Karpatti dostane cenu na jihlavském festivalu. Celých posledních deset minut filmu prší, letadla se vznášejí nad Prahou jak fantomy. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (217)

VasaX 

všechny recenze uživatele

Buď ho milujete, nebo nenávidíte. Některé pěkné scény a hlášky, žádná revoluce se nekoná, ale podle mého ani propad. Pokud se naladíte, jak tu bylo Altamirem řečeno, na notu ve které se film nese, bude to pro vás dobrá podívaná. Pokud vás film , jako Hanka Zagorová Mareše, neosloví, či se na notu nenaladíte, film po jeho skončení, tedy pokud si vás jako poslední záchranu nezíská konec, jej zatratíte. Mé oblíbené scény (mimo jiné): (Hrubeš a Mareš u jídla, hraje Marešova oblíbená Hana zagorová z gramofonu): "Ty, Pepo, musí to tak řvát? Mě do ucha?" (Mareš jde vypnout gramofon, chvíle ticha) "Proč to posloucháš?" "Co proč?" "No ty nesmysly proč posloucháš?" "Protože mě to..." "Co tě to?" "...oslovuje." "Tebe to oslovuje?" "Hm." "Tak to potom jseš kokot."___________________ (Olinka s kočárkem v metru a Hrubeš revizor): "Občanku." "Já vám nic nedám, já jízdenku mám." "No to máte, ale bohužel neoznačenou. Občanku." "Ale já jsem z Brna." "To už mě vůbec nezajímá, já jsem zase z Prahy. Občanku." ()

Desgenais 

všechny recenze uživatele

Po shlédnutí nového sestřihu dávám o hvězdičku víc. Nový sestřih je (paradoxně) o půl hodiny kratší a je to DOBŘE!! Jen mám pocit, že samotný Budař s Morávkem nevěděli sami co točí. Zbytečně dlouhá expozice si rochní v urážkách a masturbaci a když se začne něco dít, není na to náhle prostor, mnoho zajímavého se ke škodě věci odehrává zkratkovitě či křečovitě. Možná měli oba scénáristé zapnout více autocenzuru, nechat si nějaké nápady pro příště a více se držet obou dějových linií (třeba ta Krajčo+Borová je vyloženě odfláknutá). Film by pak byl kompaktnější a tím i lepší. Zpomalené obrazy v dešti na závěr působí jako pěst na oko a já nevím, co si mám myslet, zda to tvůrci myslí vážně nebo ne. Závěr v krematoriu je ovšem brilantní, stejně jako několik dalších scén. Milovníka brněnských divadel potěší i spousta malých ale výrazných rolí (Vyorálek, Jeništa, Drozda, Jelínek...). ()

Reklama

Vojcl 

všechny recenze uživatele

Hodně, hodně těžké hodnocení.. První čtvrtina filmu je vynikající, postavy chrlí jeden vtip za druhým, objevuje se parodie na celou řadu jiných snímků českých i zahraničních, tvůrci si střílejí i ze známých osobností a celkově se jedná o dílko v našich krajích hodně neobvyklé.. jenže po první čtvrtině film začně z nepochopitelných důvodů ubírat tempo a ke konci už vysloveně nudí, vtipy se opakují a ztrácejí smysl!!! Nevyvážené jsou i herecké výkony. Krajčo hraje svého dementa nadmíru dobře, Jan Budař také celkem ujde, ale všichni ostatní za nimi silně pokulhávají.. Hrubeš a Mareš není vyloženě špatný film, originalita mu rozhodně nechybí, ale v mnoha ohledech je dosti nedotažený a na předchozí Morávkův snímek Nuda v Brně nemá ani omylem.. ()

Lima 

všechny recenze uživatele

S dvouhodinovým filmem, u něhož jsou nejlepší první dvě minuty, není něco v pořádku. Humor je zde vyjádřen skrze nadužívání slova "kokot", nebo dialogy typu: "To neudělám, vypadal bych jako blbec." - "Ale vždyť ty jsi přeci blbec." (haha), případně se tyto a jim podobné věty pro jistotu ještě jednou zopakují, aby vynikla jejich úžasná "vypointovanost". Mnohé situace tak hraničí až s trapností. Chápu, jakou myšlenku chtěli Budař s Morávkem vyjádřit, ale proč to činí tak uondaným, nevtipným a vzhledem k neúměrné stopáži úmorným způsobem, je mi záhadou. Morávek není žádný režisérský lumen, jeho inspiračními zdroji je dle jeho slov ´česká nová vlna 60.let´, ale do ní má jeho dílo hodně daleko. První půlhodina, masturbace v dědečkově uniformě, Zagorka a samotný závěr aspoň trochu zvedají film z hlubokého bahna podprůměru. ()

rawen 

všechny recenze uživatele

Hrubeš a Mareš došli na půl cesty se zřejmě dobrým úmyslem --- bez podivně nedotažených postav (rejža a jeho asistentka, prostitutka), trendy hlášek "ty jsi kokot, ne ty jsi kokot", které měly zřejmě zlidovět, s lépe dotaženou pointou, bez vykrádání Spalovače mrtvol, Vesničky mé střediskové, a podobných záležitostí, bez krajčova předkusu, bez celebrit, bez toho všeho by Hrubeš a Mareš došli o mnoho dál. Možná časem zkusím i Hrubeš a Mareš reloaded, brzo to ovšem nebude. PS: nenechte se zmýlit tradičně skeptickým komentářem, film opravdu nakonec stojí za shlédnutí, některé scény jsou velmi zajímavé, o to víc ale zamrzí všechny ty chyby a nedodělky...6/10 ()

Galerie (7)

Zajímavosti (5)

  • Richard Krajčo (Mareš) vzpomínal na práci se Stellou Zázvorkovou (babička): "Bral jsem to tak, že jsem se setkal s legendou. Vypadala trošku jako moje babička, kterou jsem strašně miloval. Když jste ji viděli hrát... Ona se jen nějak postavila a hned to tam bylo a fungovalo to. Říkal jsem si, jak je to neuvěřitelné, když má člověk takový dar a něco vyzařuje. A pak jsem přišel na plac a tam ji viděl za rámečkem jako moji filmovou babičku a měla přes sebe černej proužek, protože v tom filmu umřela. A o pár hodin později někdo volal, že paní Zázvorková umřela doopravdy. Tak se to ve vás nějak spojí a je to hrozně zvláštní pocit." (NIRO)
  • Jednou z důležitých postav filmu je zpěvačka - a vystudovaná herečka - Hana Zagorová, která si sebe samu i zahrála. Richard Krajčo (Mareš) k ní řekl: "Když jsem byl malý, můj první šlágr byly Holky z naší školky. Kotvalda s Hložkem jsem měl nalepené ve svém kufříku s hračkama a přes ně jsem se dostal k Hance Zagorové, do které jsem se pochopitelně okamžitě zamiloval. To nešlo jinak. Pak nastalo období hudebního hledání, kdy jsem byl pankáčem a totálně ji zavrhl. Navíc musím říct, že po revoluci mě překvapilo, jak republika neustále tíhne k minulosti včetně té hudební, což je pro mě dost nepochopitelné. Na druhou stranu se ale musím přiznat, že když jsme si na place pouštěli její songy, tak jsem byl dojatý. Písničky jako Nešlap, nelámej nebo Hrníčky jsou fakt dobrý. Hanka Zagorová má obrovskou výhodu právě v tom herectví, ona ty písničky skvěle zahraje a prožije. (...) Já jí to, co zpívá, od začátku do konce věřím. Ona tam pláče, směje se a na mě to funguje. Spousta lidí si navíc nevšímá, že si řadu textů napsala sama, čímž v mých očích stoupá na ceně. Vidím, že sama tvoří, že do písniček vkládá svoje pocity." (NIRO)

Reklama

Reklama