Režie:
Vladimír MorávekKamera:
Diviš MarekHudba:
Jan BudařHrají:
Jan Budař, Richard Krajčo, Miroslav Donutil, Iva Janžurová, Magdaléna Borová, Robert Roth, Stella Zázvorková, Radovan Lukavský, Pavla Tomicová (více)Obsahy(1)
Do Prahy přijíždí slovenský režisér Karpatti (Robert Roth), aby se tam proslavil. Má s sebou všechny věci, v Bratislavě se už nemůže ani ukázat. Mezi tím na střeše pankráckého činžáku Hrubeš (Jan Budař) s Marešem (Richard Krajčo) plivou ze sedmnáctého patra, plánují být významnými filmovými pracovníky a touží po lásce. Pak Marešovi umře babička, Hrubeše vyžene tatínek (Miroslav Donutil) z domu a jedenáct smrtelně nemocných pacientů nezemře. Václav Hrubeš se setká s prezidentem Klausem a Josef Mareš si najde děvče, ale za peníze. Na závěr vypne v celé Praze 4 na deset minut proud a Viliam Karpatti dostane cenu na jihlavském festivalu. Celých posledních deset minut filmu prší, letadla se vznášejí nad Prahou jak fantomy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (217)
Film nabouchaný skvělým humorem. Škoda jen, že to nedrží víc pohromadě nějakým o poznání lepším příběhem. Jinak zde vidíme skvělé herecké výkony. O Donutilovi a Janžurce je zybtečné se rozepisovat. Mě hlavně překvapil Krajčo. Přestože ho fakt nemusím, tak mě přesvědčil, že hrát on rozhodně umí. V jeho očích, že i takovouto odlehčenější roli prožívá. Musím si na něj, i když nerad, opravit názor. ()
Tento film se mi po 30 minutách velice líbil, ale to jsem ještě nečekal, že od třicáté minuty to bude úplný propadák, film byl velice nudný, po hodině jsem chtěl odejít z kina, některé vtipné sekce byly k zasmání jen na začátku, poté to byli jen trapné sekce. No prostě to vidím že začátek bych ohodnotil 4 hwězdami a konec známkou odpad!, takže logicky dáwám 2 hwězdy. ()
70%. Tak si říkám, jestli není tandem Budař a Morávek poněkud splasklá bublina. Ne, že by se mě to vyloženě nelíbilo, jen zvyknout si na celý styl filmu (který je jiný než u Nudy, tedy aspoň co se týče všeho ostatního kromě sexu), bylo poněkud obtížnější. A zvykal jsem si delší dobu, i přes skvělou scénu "sbratření krví." Nejvíce mě zaujaly různé cameo role (Kočičková, Matonoha, Hanušová, Střihavka), scéna v supermarketu, závěr a Stella Zázvorková. DOBROU NOC, CHLAPCI. ()
Buď ho milujete, nebo nenávidíte. Některé pěkné scény a hlášky, žádná revoluce se nekoná, ale podle mého ani propad. Pokud se naladíte, jak tu bylo Altamirem řečeno, na notu ve které se film nese, bude to pro vás dobrá podívaná. Pokud vás film , jako Hanka Zagorová Mareše, neosloví, či se na notu nenaladíte, film po jeho skončení, tedy pokud si vás jako poslední záchranu nezíská konec, jej zatratíte. Mé oblíbené scény (mimo jiné): (Hrubeš a Mareš u jídla, hraje Marešova oblíbená Hana zagorová z gramofonu): "Ty, Pepo, musí to tak řvát? Mě do ucha?" (Mareš jde vypnout gramofon, chvíle ticha) "Proč to posloucháš?" "Co proč?" "No ty nesmysly proč posloucháš?" "Protože mě to..." "Co tě to?" "...oslovuje." "Tebe to oslovuje?" "Hm." "Tak to potom jseš kokot."___________________ (Olinka s kočárkem v metru a Hrubeš revizor): "Občanku." "Já vám nic nedám, já jízdenku mám." "No to máte, ale bohužel neoznačenou. Občanku." "Ale já jsem z Brna." "To už mě vůbec nezajímá, já jsem zase z Prahy. Občanku." ()
Komedie? Jen z části. Jinak vidím spíš psychologické drama, možná avantgardu. Film by se mi asi býval nelíbil, být řadovým divákem, očekávajícím dobré pobavení a snadné pochopení... Já jsem ale měla tu možnost zajít v hradeckém Klicperově divadle na představení Akvabely, režírované právě V. Morávkem. Mezi příběhem Hrubeše a Mareše a přiběhem Akvabel lze nalézt jisté paralely, možná proto jsem děj Hrubeše snáz pochopila, vstřebala. Občas se ve filmu vyskytuje až příliš sprostých slov, ale do života, který je na plátně zobrazován, patří. Resumé? Hrubeš a Mareš rozhodně není hloupý film, myslím, že má v sobě spoustu zajímavých myšlenek. Jen to chce mít čas a chuť je v něm nacházet. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (5)
- Jednou z důležitých postav filmu je zpěvačka - a vystudovaná herečka - Hana Zagorová, která si sebe samu i zahrála. Richard Krajčo (Mareš) k ní řekl: "Když jsem byl malý, můj první šlágr byly Holky z naší školky. Kotvalda s Hložkem jsem měl nalepené ve svém kufříku s hračkama a přes ně jsem se dostal k Hance Zagorové, do které jsem se pochopitelně okamžitě zamiloval. To nešlo jinak. Pak nastalo období hudebního hledání, kdy jsem byl pankáčem a totálně ji zavrhl. Navíc musím říct, že po revoluci mě překvapilo, jak republika neustále tíhne k minulosti včetně té hudební, což je pro mě dost nepochopitelné. Na druhou stranu se ale musím přiznat, že když jsme si na place pouštěli její songy, tak jsem byl dojatý. Písničky jako Nešlap, nelámej nebo Hrníčky jsou fakt dobrý. Hanka Zagorová má obrovskou výhodu právě v tom herectví, ona ty písničky skvěle zahraje a prožije. (...) Já jí to, co zpívá, od začátku do konce věřím. Ona tam pláče, směje se a na mě to funguje. Spousta lidí si navíc nevšímá, že si řadu textů napsala sama, čímž v mých očích stoupá na ceně. Vidím, že sama tvoří, že do písniček vkládá svoje pocity." (NIRO)
- Stella Zázvorková, která ve filmu hrála Babičku Miriam, zemřela týden po natočení svých scén. (tsatsiki)
- Richard Krajčo (Mareš) vzpomínal na práci se Stellou Zázvorkovou (babička): "Bral jsem to tak, že jsem se setkal s legendou. Vypadala trošku jako moje babička, kterou jsem strašně miloval. Když jste ji viděli hrát... Ona se jen nějak postavila a hned to tam bylo a fungovalo to. Říkal jsem si, jak je to neuvěřitelné, když má člověk takový dar a něco vyzařuje. A pak jsem přišel na plac a tam ji viděl za rámečkem jako moji filmovou babičku a měla přes sebe černej proužek, protože v tom filmu umřela. A o pár hodin později někdo volal, že paní Zázvorková umřela doopravdy. Tak se to ve vás nějak spojí a je to hrozně zvláštní pocit." (NIRO)
Reklama