poster

Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert (TV film)

Pohádka

Československo, 1976, 119 min

  • Adam Bernau
    *

    Takže po dvaceti letech tu máme další drdovštinu (zkrachovalá čertovská destinace, zápaďácké peklo, rázní, hrdě negramotní lidoví hrdinové, faktor biologických hodin), přičemž z druhé strany lze přiřadit o další čtvrstoletí mladší (už nedrdovskou) Lásku rohatou. Podrobné srovnání všech tří pohádek by nebylo nezajímavé, Novotného Dalskabáty jsou však nesrovnatelné. Celé ty dvě hodiny jsem se ptal, pro koho tento film vlastně je. Pro děti jistě ne a pro dospělé, to snad taky ne. Jedna odpověď mě napadla a když teď vidím, že ho v roce své smrti natočil třiasedumdesátiletý autor řady nikým neviděných tv filmů, zdá se, že se nemýlím. Tím spíše mě udivuje při pohledu na hodnocení a na komentáře, že ten divnej jsem já, sám proti všem, s canakjou na jedné lodi. (Z mých oblíbenců jediný duddek šel pod tři hvězdičky.) Jak si to mám vysvětlit? Snad onou metodou "soustředěného nátlaku" na bázi "experimentální psychologie", jak ji zde propaguje svůdce Větrovec. Takřka první, co vidíme, jsou Paulové kozy, v dalším průběhu se střídající s Fialové kozami v nekončícím závodě "čí koza dřív vyskočí ven". To jako zdařilá ilustrace "nemravných řečí" táhnoucích se celým filmem - že tedy režisér Novotný točil své opus magnum pro své starší kamarády, o tom nemůže být pochyb. Při scéně "poklekni, pokoř se" čekám opravdu s napětím, co bude následovat, obzvláště když akt "zpověďi" je zde předkládán jako rozhodující moment dominantně-submisivní komplexity. Když brzy poté nutí Plajznerka smradlavýho čerta v divokém reji "na všecky štyry", aby předvedl bezhlavýho psa, napadá mě něco o kompenzaci. Dostáváme se však k tomu hlavnímu: Mates. Veškeré podbízivě lidové motivy (submisivní dobrák, debilní čert, buchty, koně, dragouni, láska k lidem) se v Moučkově podání stávají skutečným fetišem (srov. též jeho řehtání nebo autokastraci), čímž jeho postava poskytuje základ k dekonstrukci české televizní pohádky, již Dalskabáty mistrně provádějí. Viz celou tu dalskabátskou hahaha hříšnost (ozývající se ještě v Lásce rohaté, když se Navrátil vyznává ze svých "hříchů" Mádlovi), do které stačí vnést jedno verbováníčko za dvě stě zlatek: Že by Honza kovářskej mlynářku zabil (případně obšťastnil), o tom lze pochybovat právě tak málo jako o tom, že by kovářka... no a tak dále. Poznámka k peklu: inkviziční soudce pan Boblig jako kníže pekel, to docela sedí no a Větrovec coby farář - ďábel je dosti přesvědčivý. Ostatně nejde tu ani tak o nějakou zlovolnou proticírkevní propagandu jako spíš o upřímné lidové hnojňáctví. Přece jen ale nutno uznat, že i tady (podobně jako v Hrátkách s čertem) má peklo jistý smysl pro theologii, což (spolu s vizí úplně černýho bělouše) oceňuji hvězdičkou.(13.3.2012)

  • nascendi
    **

    Dal som sa oklamať 81 %. Táto televízna rozprávka nakrútená neúspešným režisérom nemá skupinu divákov, ktorých by mohla potešiť. Tolerovať by ju mohli diváci, ktorých spokojnosť s filmom rastie so zvyšujúcim sa podielom známych hercov. A samozrejme väčšmi ju budú tolerovať českí diváci, ktorí v nej budú vidieť neodmysliteľnú súčasť národnej kultúry.(26.4.2014)

  • Mariin
    ****

    Původní pohádka komunistického spisovatele Drdy je mnohem hezčí, přímočařejší a vynikající krásou českého lidového jazyka. Nicméně, i pozdější divadelní hra a tato televizní adaptace mají něco do sebe. Jiřina Bohdalová tu sice hraje dobře, ale Bába Plajznerka by měla být starší. Komunista Moučka se svým typicky retardovaným výrazem by se na čerta sice hodil, ale musel by být lépe namaskovaný. Komunisté Větrovec a Prokoš se jistě vyžívali v postavách faráře-čerta a kostelníka. I další role byly herecky dobře obsazeny. Po opakovaném zhlédnutí jsem přidal hvězdičku.(28.11.2010)

  • RakeW
    ***

    "Ale v-vona je p-práce pěkná, když se to u-umí šikovně." - "Mlč, hňupe! Neagituj!" Tak především je nutno upřesnit, že se jedná o pohádku jen co do prostředí, postavy popleteného koktavého čerta a trocha slabomyslnějšího humoru. Nečetl jsem Drdovu předlohu / neviděl žádnou divadelní verzi, ale z filmového zpracování to spíš vidím na "veselohru k pobavení sprostého lidu, kurva" (konec konců samo dílo se označuje za "televizní inscenaci"). Hlavním (diskuzním) tématem vinoucím se celou dějovou linkou je soulož a věci s ní spojené, na "pohádku" v opravdu nebývalém množství. K tomu se pak divák dočká několika výtečných postav výtečně zahraných výtečnými herci a kupy geniálních hlášek s kultovním potenciálem (což je na studiovou TV tvorbu opravdu nevídané). Na druhou stranu je třeba zkousnout přestřelenou stopáž a s ní související postradatelné a zbytečně natahované scény, debilní scenáristické berličky a můstky i, vzhledem k zajímavě rozehrané čertovské šarádě, dosti nevýrazné zakončení. Silné tři hvězdy.(3.2.2012)

  • rakovnik
    ****

    Pohádka pro dospělé (sexuálních narážek je zde přehršel) o čertech, hříšnících a poctivosti. Jaroslav Moučka je jako čert, kterému voní buchty, ale práce nevoní, výborný, i když občas až moc užvatlaný. Jiřina Bohdalová je rázná ženština, která i čerta polidští. Jen kdyby nebyla pohádka tak dlouhá. "Aspoň ušetříme za sirky."(1.1.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace