Rozhovor s jinou ženou
Conversations with Other Women
Medzi mužom a ženou
Režie:
Hans CanosaScénář:
Gabrielle ZevinKamera:
Steve YedlinHrají:
Helena Bonham Carter, Aaron Eckhart, Cerina Vincent, Thomas Lennon, Nora Zehetner, Olivia Wilde, Brianna Lynn Brown, Brian Geraghty, David Franklin (více)Obsahy(2)
Neviděli jsme se už někdy? Romantická komedie „Mezi mužem a ženou“ vypráví podmanivý příběh jednoho páru, který se náhodně potká na svatební hostině. Začnou spolu flirtovat, povídat si a postupně zjišťují, že si velmi dobře rozumějí. V průběhu hovoru muž ženě vypráví o svých vzpomínkách, jako by je prožili oba dva. Pomalu vzájemně zjišťují, že se možná znali už dříve, když byli mladší. Tím se otevírá prostor pro spekulace o tom, jaké povahy vlastně je jejich vztah. Jejich hovor pokračuje dál a dál a minulost vychází na světlo. Dvě strany jednoho zamilovaného příběhu. Oba se náhodně setkali po létech. Po svatebním veselí, kterého se zúčastnili jako hosté, tráví noc v hotelovém pokoji až do rána trvající konverzací. Povídají si o zdánlivých maličkostech, které však více než co jiného ukazují rozdíl mezi ženským a mužským pohledem na věc. Hovoří o svém minulém i současném vztahu, který během let prošel nejrůznějšími peripetiemi. Dva lidé v jednom hotelovém pokoji tráví noc, o které žádný z nich neví, má-li už skončit, nebo tvat věčně. Trochu drama, trochu komedie, špetka nezbytné romantiky, ale každopádně film, který vás okouzlí svým netradičním provedením a výbornými hereckými výkony Aarona Eckharta a Heleny Bonham Carter. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (121)
Komorní konverzačka o dvou hercích, kteří neřeší nijak závažná témata a spíše jen klábosí. Občas poutavě, jindy méně. Naštěstí jsou oba herci výborní a hlavně díky nim stojí film za vidění. Škoda, že jim scénárista nenapsal trochu zajímavější a závažnější témata, která by filmu přidala větší hloubku. ()
Rozdělení obrazu je sice chytrý nápad, ale v podstatě není úplně jasné, které okno je čí. Patří tomu, kdo je v něm zobrazen, nebo naopak tomu druhému, neboť jde o jeho pohled - pokud ano, co se záběry, na nichž jsou vidět oba, pokud ne, proč se do oken promítají vzpomínky a místy i představy? Navíc tímto rozdělením obrazu režisér prakticky rezignuje na umělecké vyznění snímku, protože je zaprvé složité pro téměř čtvercový formát komponovat scénu a navíc, ten dvojí obraz bere člověku možnost soustředit se na jeho vnímání. Spíše jen registrujeme dění, než, že bychom se ještě stíhali kochat uměleckým vyzněním toho kterého záběru. Svým způsobem se zdá, že zajímavá forma přebila vlastní obsah snímku. Na druhou stranu, pocity po jeho shlédnutí zase nejsou tak rozbité jak by se mohlo čekat a příběh dokáže člověka poměrně hluboko zasáhnout. Velmi dobře (a myslím, že to byl záměr) navozuje rozpůlení obrazovky osamělost obou aktérů. Jen několikrát se oba na několik vteřin dostanou do téhož okna, případně se obě okna spojí či téměř spojí v jedno. Tenhle fígl použitý v závěru je přitom svým kontextem zvlášť zajímavý, neboť jednota prožitku obou aktérů je pocitem prázdnoty. Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: charlosina, gudaulin, Subjektiv, castor, JFL, Damiel, N.Strauber ()
Já snad špatně slyším, tedy vidím! Koho že jsou ty výborné výkony? No mýlka je vyloučená, kompars běžně chválu nesklízí, takže skutečně bude řeč o afektované křeči nositelky nejškaredějších vlasů Hollywoodu, Heleny Bonham Carter a vrozené topornosti s úsměvem leguána, Aaronu Eckhartovi, kteří téměř půldruhé hodiny vedli divné řeči v ještě divnějším obraze v obraze a kdyby mě náhodou oči málo těkaly, tak se do něj z času na čas ještě vetřeli jejich alter ega v mladším vydání s ještě o level nižšími výkony. Těžkopádné vyjádření plochých charakterů o stesku po tom, co se nedá vrátit. ()
V tomto případě jsem si byl hodně jistý, že budu snižovat své původní hodnocení, ale když jsem se dnes k filmu po těch letech vrátil, zjistil jsem, že se mi vlastně do osekávání hvězdiček nechce. Pokud je totiž snímek postaven jen na konverzaci mezi dvěma herci, jdou tvůrci do sakra velkého rizika, tady to ale podle mě fakt vyšlo. Helena Bonham Carter byla sázkou na jistotu, Aarona Eckharta mám rád, ale i tak mě příjemně překvapil, dialog skvěle rozpitval minulost i přítomnost, a dokonce ani ten rozdělený obraz nebyl od věci. Takže spokojenost a hodnocení beze změn. ()
Ohodnotit toto pozoruhodné dílo není snadné a napsat smysluplný komentář už vůbec ne. Pro někoho bude zřejmě i obtížné takovýto styl přijmout - zřejmě proto ho českomoravský prostor po všech stránkách ignoroval. Přitom je to tak kvalitní a inteligentní film. Ale do značné míry se jedná o jistou formu experimentu, která rozhodně nebyla vytvořena pro masy. Co to vlastně je: Drama? Ano. Komedie? Trochu. Romantický film? Určitě. Celé je to postaveno na dialogu muže a ženy (tedy nejen dialogu, oni se samozřejmě i pohybují a ne jen sami v jednom vymezeném prostoru), kteří se náhodou po velmi dlouhé době potkali na jisté svatbě. Jak se k sobě chovají, co cítí? A co vztah k jejich "skutečným" partnerům? ... Víc prozrazovat nebudu, abych nevyzradil celý děj, jen podotknu, že scénárista zaslouží velkou pochvalu. Ale v čem spočívá ten hlavní experiment, když odmyslím, že (vlastně i psychologický) příběh se odehrává v malém prostoru a čase mezi dvěma lidmi? Jde o odvážný tah režiséra Hanse Canosy natočit vše pomocí dvou kamer - v polovině je obraz rozdělen. Toto může někoho odradit s tím, že režisér se zbláznil a že to bude nuda, která se nedá sledovat. Omyl! Podle mého názoru mu záměr vyšel, protože to filmu body vůbec neubírá, ale naopak mu to přidává na zajímavosti, atraktivitě, originalitě a také zábavnosti. Práce s kamerami je zkrátka dokonalá. A na závěr obrovský potlesk pro ty hlavní dva jedince, na kterých to celé stojí a bez kterých by to nešlo: Aaron Eckhart a především Helena Bonham Carter. ()
Zvláštní film. Aaron Eckhart se na mém TOP žebříčku dere výš a výš, a u tohohle filmu opět přesvědčil o svých kvalitách. Film je zvláštní už provedením, celý film je obraz rozdělen na dvě poloviny. I když při sledování jsem na to nějak zapomínal a splývalo mi to v jeden. Zvláštní je i námětem. Postavit film na dialogu dvou lidí už tady bylo, ale ne vždy se to povedlo, musí holt hrát kvalitní herci. A. 9/10 ()
Netradičný, ale zaujímavý film o stretnutí dvoch ľudí, čo sa kedysi milovali a hlavne o ich 80-minútovej konverzácii po pätnástich rokoch. Dalo by sa to, samozrejme, prirovnať k Before Sunrise a Sunset, ale osobne je mi toto bližšie. I keď pravda je aj to, že na Helenu Bonham Carter v takejto role som si zvykala ťažko. ()
Zajímavě a originálně natočený příběh páru, který již vlastně párem dlouhou dobu není. A přesto k sobě ti dva patří a přesto, či právě proto se k sobě ti dva vrátit nemohou. Láska je někdy složitá a těžká věc. Herecký koncert půvabné Heleny Bonham Carter a charizmatického Aarona Eckharta. Závěrečné spojení obrazu je hořkosladce metaforické. ()
Popravdě jsem měla celou dobu co dělat (nemám ráda, když mi něco u filmů utíká:), ale i přesto, že jsem si některé scény musela pouštět nadvakrát, jsem byla po shlédnutí úplně paf. Film mě naprosto odrovnal jakýmsi minimalistickým maximalismem.. V podstatě dva herci a přitom tak velký příběh, který se spolu s rozhovorem pomalounku vine k trpce reálnému konci. Život jako vyšitý. A Helenu prostě miluju. ()
Skveli herci. Rozdelenie obrazu chvilami zaujimave, chvilami im to imho pridavalo na odtazitosti aj vo chvilach, ked by som ich radsej videla s nosmi pri sebe. Prepletanie casovej linie zaujimave hadam len pri (mozno pre niekoho spoiler:) milostnych scenach. Obcasne rozdelenie jednej konverzacie dvoma smermi vymyslene pekne. Inak proste pekne odvedena konverzacka dvoch normalnych ludi. ()
Upřímně, rozdělení obrazu na dvě poloviny mě u tohoto filmu moc nepotěšilo, bolela mě z toho tak akorát hlava. I když mě příběh obou hlavních postav tak trochu iritoval a problémy, které spolu řešili a situace, které probírali mi nebyly cizí, nejde říct, že mě film zklamal. Ano, trochu tady jde o rozdílné pohledy muže a ženy, ale také o to, kdo je ochoten se něčeho pro někoho vzdát a kdo ne. Jak Helena Bonham Carter, tak Aaron Eckhart odvedli výbornou práci. Tohle dílko mě hodně rozhodilo. Proč lidé, kteří se milovali a stále milují mají potřebu své city tajit, nejsou spolu a zatahují do svých životů jiné lidi, kteří, i když to s nimi myslí jakkoli vážně, stejně od nich dostanou akorát na p...l? Film k zamyšlení o tom, že někdy, i když se ve vztahu rozkrájíte a odevzdáte, stejně tady bude stín někoho, kdo je pro toho druhého důležitější a tohoto pocitu se nezbaví ani za nějakých devět let, natož pak pro celý život. ()
Ďalšia konverzačka, ktorá ma uchvátila. A milujem hlas Aarona Eckharta. ()
Nečekaně zajímavá konverzačka dvou spřízněných (ne)osamělých duší o tom, co je, co bylo a co by mohlo být , kdy nebylo to, co bylo a co je. Výborná Helena, přesvědčivý Aaron, zajímavý způsob rozdělení obrazu na dva světy a poněkud zvláštně vybraná písnička Carly Bruni :) ()
Obsahově nejde o nic vyjímečného, něco podobného jsem v různých variacích viděla nesčetněkrát, ale ne vždy s tak výtečným výběrem charismatických herců, jakými jsou bez nejmenších pochyb Helena B.Carter a sympat'ák Eckhart. A ty dva já můžu vždycky. ()
60 % - Jakkoli jsem se celou dobu snažil pochopit formální rozdělení obrazu, nepochopil jsem ho. Občas tam probleskl smysl, například při představách, které kontrastovaly s realitou, ale jinak mi to přišlo spíše rušivé než smysluplné. Jistě originální pokus, ale nejsem si jist, jestli to trochu nezabilo příběh. Btw, oba hlavní hrdinové jsou v téhle konverzačce excelentní. ()
Tohle by byla výborná konverzačka, kdyby se režisér nesnažil být přehnaně originální a nerozpůlil obraz na dvě části, což nepůsobí jako ozvláštnění, nýbrž jako zbytečně rušivý element. Píšu zbytečně, protože hlavní devízou tohoto filmu rozhodně není odlišný pohled muže a ženy, jenž má být znázorněn rozpůleným obrazem. Tou je skvěle napsaná osmdesátiminutová konverzace, která postupně odkrývá minulost dvou hlavních postav a která i díky charizmatu a vzájemné chemii Heleny a Aarona nenudí a má jistý náboj od začátku až do konce. ()
Po formální stránce zajímavý film s velmi dobrými výkony hlavních protagonistů. Zajímavá je i idea a námět filmu. Ovšem dohromady mě to nějak neuchvátilo. Prostě průměr ()
Na tenhle film jsem přepla jen náhodou a okamžitě mě zaujalo to rozdělení obrazovky na dvě poloviny. Nejdřív jsem si říkala, jestli to náhodou není chyba a něco je s televizí nebo tak, ale když jsem se dívala dál, pochopila jsem oč tu běží. Dialog dvou lidí, v podstatě v jednom pokoji...dvou ne ledajakých lidí...skvělé Heleny Bonham Carter a charismatického Aarona Eckharta a záběry dvou kamer na ně, proto ta rozpůlená obrazovka. Tohle bylo netradičně zajímavé, musela jsem to dokoukat až do konce. Ukázka toho, že i jednoduché může být kvalitní. 4* rozhodně zasloužené. ()
Film jsem dostal za úkol v rámci výcviku v ženské duši. A tak se teda sám sebe ptám, proč to tak je, proč každý scénář, který napíše žena končí tak, že hlavní hrdinka odmítne nějakého muže, kterého kdysi milovala. Neobvyklý způsob snímání je jako experiment zajímavý, ale brzo člověka začne spíše obtěžovat, protože často přemýší nad tím, jak je to uděláno a jak daleko od sebe se herci fyzicky vyskytují a tak. Stručně řečeno, jde o dost neelegantní a krkolomný způsob jak dostat diváky doprostřed rozhovoru a jak demonstrovat nemožnost autentické komunikace a autentického proživání mezi SPOILER. ()
Ešte že u nás svadby neprebiehajú ako v Amerike. ()
Související novinky
VOD tipy na konec srpna
S příchodem druhé poloviny srpna se nám léto pomalu přehouplo do své finální fáze, a pokud už vám příležitostné deštivé počasí narušuje plány na rozverné venkovní aktivity, nemusíte klesat na mysli,… (více)