Baby Máma

Ten lepší průměr, který může továrna na sny nabídnout. McCullers si svůj debut hlídá na všech frontách a bezproblémově se mu daří kresat nezávaznou srandu, v čemž mu hodně pomáhá Tina Fey, která vlastně nehraje nic jiného než další Liz Lemon z 30 Rock. S Amy Poehler už to tak slavné není a občas je trochu problém ji vystát, ale ve výsledku je tahle dvojka schopná držet docela slušný (jen jako obvykle dost předvídatelný) scénář nad vodou po celou stopáž. Fajn jsou i Kinnear nebo Martin a vůbec mám pocit, že dopadla Baby Mama na své poměry velice slušně. Neříkám, že není zaměnitelná s tuctem podobných hollywoodských komedií, ale míchá dobře známé ingredience v lehce stravitelném poměru, takže si ji užijete celkem bez problémů. 6/10 P.S. Pro fandy Tiny Fey samozřejmě povinnost. Yay... (26.08.2008)

Poněkud netradiční komedie, která svým způsobem těží z popularity Sexu ve městě, když přijímá i podobnou vyprávěcí strukturu. Příběh by vlastně klidně mohl být jedním z motivů některé z kamarádek Sexu ve městě - 37letá žena by hrozně moc chtěla miminko, vidí je na každém kroku, ale prostě o správného chlapa ne a ne zavadit. Takže následuje návštěva sperma banky, pokusy, těhotenské testy, nic, až po vyšetření zjistí, že díky lékům, jež její matka v 70. letech brala, nemůže mít děti. Zbývá již poslední možnost současné vědy - nechat své vajíčko oplodnit a nechat donosit v těle náhradní matky. Jenže náhradní matka se ukáže být pěkně střelenou osbou. A z toho v podstatě plynou veškeré komediální úkony. Nejde o nic světoborného, prostě příjemný filmeček pro ženy, s jemným humorem, nijak akčním dějem a nějakými těmi rodinnými hodnotami na úrovni manažerek. (05.03.2009)

Dívčí, tzn. méně chlupatá variace na čtyřicetiletého panice, podpíraná ze stran Zbouchnutou a Juno. V tuzemsku nestydatě neznámá Tina Fey má na svém scénáristickém kontě nějakých 170 epizod Saturday Night Live, 37 epizod stále kypícího seriálu 30 Rock a ojedinělou, byť nedoceněnou „dívčí komedii“ Protivný sprostý holky. Baby Mama, ke které scénář nenapsala, kterou ani nerežírovala, ve které však hraje svou první hlavní roli, nahlíží na klišé romantických filmů ze stejné perspektivy jako samotná Feyová. Ženy v tomto filmu rády mluví s mužskou neomaleností o svých specifických problémech, aniž by tím jejich jakkoli trpěla jejich křehkost. Pod hodně drsnou skořápkou Angie, stejně tak pod hodně chladnou skořápkou Kate se skrývají citlivá, starostlivá i hravá a umírněně drzá stvoření. Obě v průběhu filmu odkrývají své masky se slibným náznakem, že nakonec poznáme, kým vlastně jsou. Právě uspěchaný konec, dlabající na dosavadní snahu ignorovat přirozený hollywoodsko-romantický dějový vývoj, dodává této sladkosti na hořkosti. Vysokou míru režisérského umu nevykazuje ani debutující a vlastní scénář adaptující Michael McCullers. Spousta dialogových scén by při nápaditější režii pozvedla koutky mých úst o dva až tři milimetry výše. Herecké výkony obou dam, jež i při množství odrazujících povahových vlastností svých postav zlákaly mé sympatie, jsou pořadím, nikoliv významem posledním důvodem, proč bych Baby Mama neprozřetelně nestavěl vedle lecjakého druhořadého výblitku o ženách, které ke štěstí a princi s peroxidovým úsměvem přišly. 75% (29.11.2008)

Film, který jede přesně po vyznačené cestičce romantických komedii, ničím nepřekvapí, ale přesto je to pohodová záležitost, u které se nedá nudit. Je jen smutné, že prostě takovým civilním romantickým komediím asi nikdy nedám více jak 3*. Měly by se upravit hodnocení pro takovéhle filmy, protože si myslím, že ty 3* jsou prostě maximum. Ale nikdy neříkej nikdy... (04.01.2009)

Čtu tady nějaké komentáře o jakési orientaci na ženy - tak to tedy pardon, ale jako čelní představitel mužského pokolení můžu zodpovědně prohlásit, že jsem celkem slušně bavil. To spíše hodím svou parafu pod oficiální text distributora, ve kterém se píše o setkání velkých komediálních talentů. Zastávám názor, že Tina Fey je v současnosti jednou nejžhavějších kandidátek na neobsazený trůn ženské komediální královny. A Amy Poehler? Ta si sice kráčí po trochu béčkovější cestě, ale ani o ní nemám strach. Přidáme-li nahrávače zvučných jmen jako Martin, Taylor, Kinnear, Tierney, Shepard či Weaver, zábavnou zápletku, neurážející humor nebo neškodnou romantickou linku, jde myslím o solidní režisérský debut. (25.01.2012)