Karel Kryl - kto som?
Obsahy(2)
Výrazná osobnost české hudební scény Karel Kryl v roce 1993 společně s režisérem Dušanem Rapošem natočil komorní medailonek, odhalující jeho životní postoje a názory. Ty jsou prezentovány výhradně jeho vlastní tvorbou. Písně a básně, staršího i novějšího data, tak dají nahlédnout do duše umělce, který svou zemi musel nuceně opustit a po dlouhá léta sledovat dění v ní jen zpovzdálí. (Česká televize)
(více)Recenze (67)
Nevím, kdo teď bude obalovat trny sametem a v náručí skrývat před světem, až do země, která křičí mlčením, zavítá divný kníže, nemám ponětí, čí zasněně ironický hlas nás upozorní, abychom neplýtvali slzami a nedávali svou páteř za třtinu, netuším, kdo vznese protest proti vrahům kázajícím na rohu ulice o morálce. A nejsem si jistá, zda jsme už dospěli natolik, abychom nebyli sami sobě drábem a úslužně nepřikyvovali hlásání, že když se tvoří dějiny, nemá smysl štkát pro hlavy na míse. Vím jen, že ač legenda odešla, neměli bychom si už kvůli ní plést bukvy s latinou, měnit pravdu ve lhaní a rýt držkou v zemi. ()
Mé hodnocení nepatří, ani tak tomuto dokumentu Dušana Rapoše,ale člověku, který v něm hraje hlavní roli -- Karlu Krylovi. Tento muž, poeta , básník, pisničkář, jenž byl malý vzrůstem,ale obrovský svých charkterem si zaslouží celé nebe plné hvězd .Ale o tom je i tento dokument vlastně. ()
"Ó, jak tragicky se mýlí ti, kdo se obávají zmrtvýchvstání bolševika s hvězdou na čepici! Bolševik už dávno nelpí na partajní knížce. Povětšinou nejenže není ve své rodné straně: nebude dokonce tuto stranu ani volit! Pravý bolševik sedí dnes ve správní radě nebo na jiné klíčové pozici. A nesedí-li přímo ve vládě nebo v parlamentu, je nepochybně zaměstnán uplácením poslanců." napsal Karel Kryl v roce 1992 v Zemi Závist. Tehdy jsem při honbě za prvními výdobytky kapitalismu neměl čas na myšlenky pesimistického Kryla a tak se mu omlouvám za to, že jsem ho znovu začal poslouchat až dlouho po jeho smrti. Jenže on od začátku viděl, co se tady děje, hlasitě to komentoval a proto byl umlčen. Já jsem od té doby vděčný za vše, co po něm zbylo a i když všem jeho veršům nerozumím, tak si je nechávám projít hlavou. A v tomto snímku mne pobavilo hlavně to, kolik písniček napsaných proti minulému režimu se hodí i na dnešní dobu. ()
60% - Karel Kryl byl a vždy bude skvělej. Bohužel tenhle dokument je prostě diletatntským fiaskem. Nevím, co bych napsal víc. Kdyby si Karel Kryl sednul do budky z někdejšího televizního pořadu Vox Populi, byl by výsledek podobný, možná lepší o absenci mizerné kompozice a střihu kohokoli kdo tohle točil. Veliká škoda promarněné příležitosti. Jen kvůli Krylovi a jeho odkazu nehodnotím hůř. ()
Kdyby Karel víc zpíval a méně řečnil, bylo by to ještě lepší, ale neva, už teď je to super! 2 krusty2: Ty kreténe, že se nestydíš!!! Než začneš zvracet takovéto hnusy, zkus si někde něco přečíst, ano? Ale to asi neumíš, viď, chudáčku!?! ()
Karla Kryla mám hodně rád, ovšem tohle dílo se za film snad ani při nejlepší vůli považovat nedá. Hodnocení samotné "zvukové stopy" vysoké; formálního "videa" nulové... po dvaceti minutách jsem vypnul obraz a jen jsem poslouchal. Proto 3*. ()
,,Kdo jsem? ... ,,Nevím'' ---- rok před smrtí Karla Kryla vznikl v kulisách zříceniny Čachtického hradu na Slovensku velmi zajímavý a řekl bych i raritní dokument. Dušan Rapoš asi tehdy netušil jakou v tom deštivém počasí točí zásadní výpověď, ve které Karel Kryl odpovídá na otázky, zpívá, recituje... Stále vidím ty jeho modré lehce unavené oči čistého člověka hledící do kamery nebo kamsi v dáli během svého vyprávění. Občas se ohlíží zpět. Bez sentimentu a patosu, spíše utahaně s úsměvem poutníka, který má za sebou hodně dlouhou cestu, nebo snad kazatele který se snažil lidi změnit k lepšímu a oni si kázání brali k srdci vždy jen když se jim to hodilo... Krom jeho básnické geniality divák trochu nahlédne i do jeho soukromí a pochopí co jej formovalo, jaká je jeho víra v Boha i pohled na to co se kolem děje (chápej v kulisách devadesátek, kdy opojení ze Sametové revoluce už vyprchalo a dostavila se jakási kocovina z prozření a budování kapitalismu). Karel měl na to svůj názor a díky jeho exilu měl díky pohledu z kapitalistického západu na to naše pachtění po bohatství teď hned a za každou cenu svůj zcela jednoznačný názor. Koho tento úžasný člověk oslovil, nebo dokonce ovlivnil, rozhodně by tento dokument neměl vynechat. Mimochodem leckdo se jistě podiví proč to točili Slováci... Protože Karel Kryl byl vždycky Čechoslovák. Hodnotím sdělení dokumentu, ne jeho provedení. To bylo naprosto diletantské. Dávám za 5 bílých kopretin! * * * * * ()
Tento snímek není špatný ale neobohatil mě tak jak bych si představoval. Karla Kryla mám oblíbeného ale popravdě jsem od tohoto snímku čekal něco jiného. Čekání na nové postřehy, úhly pohledu atd. včetně skladeb už přímo vložených se ukázalo celkem zbytečné. Zpívání písniček u zříceniny už dávno znám a recitování je sice dobré, jenže také trochu nudné. Je mi líto že více nemůžu přihodit ale vyjadřuje to mé pocity z tohoto díla. ()
Karla Kryla považujem za ojedinelý umelecký zjav v našich zemepisných šírkach. Zdieľam jeho názory, celé desaťročia mám skvelý pocit, keď počúvam jeho pesničky. Oprávnene som sa tešil na dokumentárny film s ním. Nevšimol som si, že réžiu obstaral Dušan Rapoš. Režisér populárnych Fontán a nekvalitných filmov. Žiadne prekvapenie sa nekonalo. Karel Kryl bol výborný, Dušan Rapoš s veľkým kolektívom iba prekážali. Keby sa nakrútilo filmové selfie, nebolo by to o nič horšie a výrazne lacnejšie. Nie je to ojedinelý prípad, keď režisér znehodnotí vystúpenie iného umelca. V tomto prípade som rád, že nehodnotím dokumenty, pretože neviem, čo by som si v takomto rozporuplnom prípade počal. ()
Karel Kryl zpívá, recituje, vypráví. Ve velkých detailech, v záběru je jeho hlava a občas pravačka. Takže je výborný jen a čistě díky osobnosti Karla Kryla, většinu tvůrčích rozhodnutí Dušana Rapoše přinejlepším nechápu, včetně například místa natáčení. Ale jako recitál výjimečného hudebníka natočený krátce před jeho smrtí, je to prostě výborné. ()
Nikdy jsem neměl Kryla rád. A tento dokument můj dojem skutečně nezlepšil. ()
"Děkuji, děkuji za žízeň, jež slabost prozradila, děkuji, děkuji za trýzeň, jež zdokonalí díla"...a za Karla Kryla! Kvalita sfilmovania je naozaj diskutabilná, hodnotím "len" prezentovaného Umelca. ()
Jeden z těch klíčových snímků, které mě formovaly. Citlivě komponovaný autorský recitál Karla Kryla v tiché krajině spojuje jeho "role" básníka, písničkáře i svědka dob, jimiž procházel. Krylovy písně a básně, které v tomto recitálu zazněly, potažmo texty otištěné v Kníšce pokládám za svůj první vědomý (a plodný) kontakt se skutečnou poezií. Již tehdy měl pro mne ten film kvalitu dialogu, tím druhým, kdo mluvil, jsem byl já. Dnes vím, že ten rozhovor vlastně začal již dlouho předtím a dosud neskončil, ba v průběhu let se dokonce rozšířil o další hlas, který měl, co říci (a nejen básní či písní, ale i slovem „prozaickým“), a který byl přátelský k nám oběma a vlastně oba nás přes propast let spojil (a dá-li Bůh, ještě spojí a snad i s jinými...). I dnes, kdy i ten druhý hlas zní už jen za zdmi oblaků (a ze záznamů), nepřestávám s oběma mluvit. A jsem vděčný a věřím, že zůstanu věrný všem slibům, k nimž mě tato přátelství (a rány, trhliny po ztrátách obou) zavazují. Jen na okraj trochu časového: je smutné, kolik Krylových adresných slov glosujících naši českou džungli nepozbylo aktuálnosti. Všeobecná hluchota či nevůle naslouchat varovným slovům přinesla své plody a stojaté vody se rozšiřují. Lhostejno zda jsme v ráji prasat či v pekle opic. ()
Děkuji Karle Kryle. Děkuji za radost, kterou přinášely Vaše písně. Děkuji za slzy, které vyvolávaly Vaše texty. Děkuji, že jste byl tak vyjímečný člověk a dokázal nezapomenutelným způsobem vyjádřit své pocity a své myšlenky, které měla stejné většina z nás. Děkuji... ()
Karel Kryl byl idolem mého tatíka a já se mu vůbec nedivím. Jeho písně a názory mají takovou hloubku, že se z ní až srdce svírá. Ten rozdíl, kdo tomu šéfuje u koryta vlastně vůbec žádný není. Smutné. ()
Takhle to dopadne, když poselství génia zprostředkuje 40letý neumětel. 1) Dramaturgie snímku není podle mého gusta._____ 2) Mnozí komentátoři dávají pět hvězdiček kvůli osobnosti a dílu Karla Kryla (za mě v takovém případě hvězd deset) a ignorují /ne/kvalitu filmu samotného. Toto je ovšem komentář k filmu, ne ke Krylovi. I když vezmu v potaz krylovskou legendu, nad tři hvězdy se nedostanu._____ 3) Hrozný zvuk je pak nepříjemnou tečkou nad zmršenou vzpomínkou na jednu z největších postav české kultury 20. století._____ 4) Výstižný koment: Amarcord_1***, Rudyamon*****, Jessic***. . . . . . . ()
není to dokument (na to je moc statický), ale recitál Karla Kryla a takto to také posuzuji. Vážím si ho za jeho názory, přirozenost, poetiku a pohled na politiku i čechy. [ PŘÍBĚH: 0 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()
Karel Kryl byl velmi osobity clovek ( takovy cesky Okudzava ) a jeho tvorba mi dela radost dodnes. Dokument jako takovy hodnotit snad ani nejde, staci mit pusteny jen zvuk... ()
nehodnotím film réžii, kameru , střih, hudbu herce. Nehodnotím nic. Vždyď kdo by neco špatne hodnil na svém bratru . bratříčkovi, který aj po smrti nám v písničkách a básních tolik zděluje ??? ()
V době, kdy nad Lánami létají pAssy sem a pAssy tam, zhlédnutí podobného dokumentu člověku na zdraví neuškodí, ba právě naopak. Člověk který není totální pokrytec, by nějaké to hovno, popřípadě kurvu, kdyby byl Miloš Karlem, přeslechl. Nebýt toho předchozího povídání v rudé Číně a následující sametové taškařice, ze které se mi hrůzou ježily chloupky po těle. Písničky Karla Kryla zbožňuji a dodnes poslouchám asi od svých 13 let, kdy jsem jim ani pořádně nerozuměl. Už tehdy mě nadchly obrovským zaujetím v hlase a nádhernou hrou se slovíčky. Troufám si drze prohlásit, že Karel Kryl je nejlepší písničkář, který u nás kdy žil a vzhledem k tomu, že se písničkářem stát neplánuji, tak můžu zcela skromně říct, že i nejlepší, který u nás kdy žít bude. Je mi špatně, když slyším ty všude přítomné soudobé sračky, co se obsahu textu týče. Všechny jsou o tom stejném - tedy o hovně. Dnes stačí udělat písničce chytlavou melodii a i kdyby text obsahoval pouze jediné, stále se opakující, slovo "hovno", tak to lidé s nadšením přijmou a spokojeně se tím zadáví. A to se raději nezmiňuji o té super vlně hoven valící se ze zámoří. To je píseň sama o sobě. Přiznám se, že i já nějaké té moderní sračce podlehnu, ale stává se to jednou, maximálně dvakrát, do roka. Jsem vděčný za každého autora, který má o čem psát, či zpívat. Karel Kryl nebyl kdoví jakým skvostným muzikantem. Uměl vybrnkat mraky jednoduchých, ale hrozně chytlavých melodií, což bych po troše tréninku zvládl taky. Takového nejpopulárnějšího Anděla bych dovedl zahrát po pár hodinách na libovolný hudební nástroj, a to nehraji vůbec na nic. Mám to vyzkoušeno na různých hudebních simulátorech. Možná také proto, je Anděl nejpopulárnější. Karel Kryl nebyl ani nijak excelentní zpěvák. Měl tedy velkou výhodu, že leč byl malý vzrůstem, tak měl extrémně silný, zvučný a sympatický hlas, který dokázal rozhodně zaujmout. Karel Kryl byl hlavně člověk se správně nastavenými životními hodnotami. Karel Kryl byl vlastenec, který miloval svoji zemi a pro její záchranu byl schopný obětovat úplně všechno. Pokud byste si slovo "vlastenec" zkusili vyhledat třeba za pár stovek let, tak ho zřejmě nenajdete, protože nebude existovat jediná osoba, která by se takto dala charakterizovat. Karel Kryl je člověk, na kterého si čas od času rád zavzpomínám, ačkoli se doby vymezené pro naše životy prakticky zcela minuly. Ačkoli zpívá o době, která mě minula úplně a mohu si ji pouze troufnout představovat, ale přesto se nemohu zbavit pocitu, že se do ní po nenápadných krůčcích vracíme. Respektive do její vylepšené a technicky vyspělejší verze 2.0, kde jen ti nejšťastnější z nás budou mít právo si držkou zarýt v zemi. Jsem optimista. Na závěr si neodpustím technickou vsuvku ke zpracování dokumentu, které je opravdu příšerné a až bych řekl nedůstojné. Na druhou stranu chápu, že nějaké technické parádičky by diváky spíše rozptylovaly a opravdu nebylo moc co vymýšlet. Stejně tu jednu malou hvězdičku nenápadně umáznu. P.S. Po ohodnocení a okomentování tohoto snímku se zcela náhodou v mém profilu objevily dvě magická čísla. Hodnocení 1993. Komentáře 1994. Čísla by to nebyla až tak zajímavá, kdyby se v nich neskrýval můj rok narození + rok vzniku dokumentu a Karlův rok úmrtí. Hmm, zajímavá náhodička. () (méně) (více)