Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dvoudílný televizní film vypráví o rodinných peripetiích a vztazích rodičů a jejich dospělé dcery, jejichž názory na život, sny i plány jsou v mnohém odlišné. Otec a matka celý život pracovali, aby své jediné dceři zabezpečili pěkný domov. Vybudovali dům a doufají, že tam s nimi dcera bude bydlet. Ona už je ale ve věku, kdy ostatní mají rodiny a děti. Obává se, že promeškala nejvhodnější chvíli na manželství. Tajně se schází s mužem, který v mnohém nesplňuje její představy, ale nechce být sama. Když otěhotní a rodiče se o tom dozvědí, nastává konflikt... Příběh obětavých rodičů podle úspěšného románu Romana Ráže jsme v první části opustili ve chvíli, kdy těhotná Marie odchází z domova za svým milým. Nyní již má Marie dvouletou holčičku a uvolila se i s rodinou nastěhovat se zpátky do "narcisového domu", který otec vlastně postavil jako uskutečnění svého snu především pro ni. Jak toto soužití dvou generací dopadne, o tom vypráví závěrečná část dvoudílné inscenace z roku 1994. (Česká televize)

(více)

Recenze (19)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Vztahy mezi rodiči a jejich potomky bývají klíčovým katalyzátorem každého společného soužití dvou generací a ne vždy se jedná o zdárnou symbiózu. Nevděčnost, pohrdlivost, psychická nevyzrálost nebo naopak přílišná sebevědomost tvoří nejčastější příčiny rodinných rozchodů. Spisovatel a scénárista Roman Ráž se prý kdysi setkal s mužem, který utrácel celoživotní úspory. Jako trest. Trest, který uložil sám sobě a svému dospělému dítěti. Nedokázalo naplnit jeho plány. Dospělé dítě šlo úplně jinou, svou cestou. Otec byl zklamán, nešťastný. A připadal si zrazený. Ráž pak zpracoval tento příběh nejprve do podoby románu, který vyvolal řadu otázek, vzbudil pozornost a čtenářský zájem, později jako scénář dvoudílné televizní inscenace. Vedle Jany Hlaváčové, Taťány Medvecké a Jiřího Schmitzera budí patřičnou úctu i respekt mimořádná herecká kreace Eduarda Cupáka, který v postavě starostlivého otce, budujícího pevné zázemí pro svou jedinou dceru, odhaluje až tragikomickou polohu svého hereckého rejstříku. Nalézat více porozumění, naslouchat jeden druhému, snažit se pochopit a dokázat odpouštět. Takové je poselství tohoto televizního příběhu o dětech a dospělých. ()

triatlet 

všechny recenze uživatele

Nápad upozornit na odcizení mezi nejbližšími je hodně zajímavé a silné téma, ale zpracování je polovičaté, takže ani skvělé herecké sestavě jsem ztvárnění nevěřil. Zbytečné je rozmělnění do dvou částí. Charakteristika je načrtnuta, ale postavy se v krátkém časovém sledu (vnučka Martinka je cca tříletá) zásadně mění - Ota (J. Schmitzer) alkoholik se promění v abstinenta, ale ve druhém díle znovu vyvádí. Na jedné straně zobrazeno vydírání, hraničící až s domácím násilím, ale na druhé straně nedořešeno, takže postavy umírají, případně myslí na sebevraždu (dcera Marie - T. Medvecká při pohledu na rozbitou vázu; opilý Ota v garáži; matka Marie - J. Hlaváčová předpokládám, že nepřežila "škobrtnutí") bez ladu a skladu. Závěr nechtěně působí komicky, navíc když členem požárního sboru je bodrý soused a když Marie (Medvecká) v kočárku místo své dcery veze basu piv... Výprava připomíná 90. léta pouze výzdobou vinného sklípku nebo sekačkou na trávu. Jinak působí tak na začátek 80. let. Kdo je vinen? Obyvatelé domu, nebo dům? ()

Reklama

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Rozhodně nebylo nezbytné, aby tato inscenace měla dva díly, Henke ji klidně mohl sestříhat a učinit z ní 90 minutovou záležitost. Zbytné byly též veškeré postavy mimo ústřední čtveřici. Jenže práce hlavních čtyř herců byla natolik svědomitá a poctivá, že nemohu dát méně než 4 hvězdičky. Neboť se jim i přes určitou občasnou chvilkovou nemohoucnost scénáře podařilo vytvořit velice zajímavou atmosféru. ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Dvojdílné televizní drama o vypjatém soužití dvou generací rodin pod jednou střechou, ale také o manipulaci, porušených principech a nepřijatelných kompromisech.Tomu všemu vévodí skvělé herecké výkony všech zúčastněných. Paní Hlaváčová, pan Cupák, paní Medvecká a pan Schmitzer svými plnokrevnými výkony dokazují, že v jejich hereckém rejstříku, se až teprve v devadesátých letech objevila příležitost na obohacení rolí, které jim nebyly až tak vlastní. Hráli tak, jak jsem od nich nebyl zvyklí, a byli naprosto precizní. A přitom to zvládli na omezeném prostoru, protože mnoho lokací se v inscenaci nevystřídalo. Většinou navštívíme interiér domu a jeho blízké okolí anebo symbolický prodej narcis u hřbitovní zdi. A narciskami všechno začalo a také skončilo. Jen je škoda, že už tak precizní nebyl režijní přístup, který poměrně necitlivým, hlavně rychlým posunem děje vpřed, připravil diváka o dokonalý prožitek, když zbylo na divákovi, aby si některé sekvence jen dotvářel nebo domýšlel. Prostoru bylo dost, takže nevím, proč právě byl zvolen tento přístup. To však neubírá na tom, že v rámci televizní tvorby, jde o zajímavý počin. 60% ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Kvalitní televizní inscenace. Celý život zažívám, jak moje matka přesně ví, co je pro mne nejlepší a co bych měla dělat a jak je zklamaná, že to nedělám. Jako máma dvou dětí chápu i tu druhou rovinu - jako rodič chci, aby moje děti byly šťastné a vím, že jejich život za ně žít nemůžu. Musím jim nechat svobodu, i když jim třeba jejich rozhodnutí nepřinesou štěstí. Přesně o tom je Narcisový dům. Excelentní výkon Eduarda Cupáka. Ráda si přečtu i knihu. Podle stejnojmenné knihy Romana Ráže, scénář Roman Ráž ()

Galerie (5)

Zajímavosti (3)

  • V prvním dílu, zhruba v čase 39:50, když matka Marie (Jana Hlaváčová) a otec Marie (Eduard Cupák) sedí na nemocniční chodbě, je venku vidět dodávka s logem České televize. (cundak)
  • Eduard Cupák ve filmu pěstuje narcisy, v soukromém životě také pěstoval zahradní květiny. (M.B)
  • Ve scéně, kdy matka Marie (Jana Hlaváčová) bere ze skříně vázu a pokládá jí na stůl, váza se převrátí. V té samé chvíli padá Marie ze židle a je vidět, že váza na stole zase stojí, a převrátí ji znovu. Když Marie dopadne na zem, váza na stole opět stojí. (hermiona)

Reklama

Reklama