Obviněný

Otec, který je svou dcerou obviněn ze sexuálního obtěžování a musí si projít spoustou nepříjemných situací, než se ukáže jaká je pravda. Film by byl průměrem a na podobná témata vzniklo spousta silnějších filmů, ale rozuzlení dává celému filmu úplně jiný rozměr, než by si divák představoval a i díky tomu je v mých očích o něco výše. (23.05.2018)

Čtyřicátník Henrik, instruktor plavání, šedá bradka, ustupující vlasy na spáncích. Manželka Nina, výkonná tajemnice, bez bradky, naprosto věřící manželovi. Do té doby št'astný pár, vychovává 14tiletou dceru Stine. Jednoho dne Stine obviní vlastního otce z incestu. Od této chvíle se divák stává loutkou v rukou režiséra, který Stine záměrně drží dlouhodobě mimo hru, a víme o ní jen to, co říkají jiní. Stine již dříve podobně lhala, proto má Henrik plnou podporu manželky...Hodně nepříjemné psychologické drama, kde stále cítíte a tušíte, že něco není tak, jak se zdá být. Otázky a odpovědi jsou možná jasné, ale jen do té míry, do jaké jsou diváci vmanipulováni. (13.08.2014)

NEČÍST, POKUD JSTE NEVIDĚLI A CHYSTÁTE SE! Druhý Jagten? Ani náhodou. Anklaget je chladný zrovna tak jako zde zasněžené Dánsko. Každopádně je to od tvůrců docela mazaný mind blowing, kdy si od začátku myslíte, že víte kdo je ten špatný a ten dobrý (čtěte ta špatná a ten dobrý); strašně se mi líbí, že příběh nabízí zamyšlení nad předsudky, které má snad každý z nás - holka lhářka musí lhát vždycky a chudák vydeptaný manžílek bude určitě nevinný (mluvím mimochodem o pohledu diváka na postavy). Dost mě zmátlo i to, že se postavy chovají jinak, než by se od nich v téhle situaci očekávalo, na jednu stranu palec nahoru, na druhou mi připadalo, že někdy jednají opravdu podivně (ale to může být tou dánskou mentalitou). Lidé prostě mají zakódované v DNA být ovcemi a dělat soudy na základě zjevného či dokonce ničeho(u Čechů to platí trojnásob mimochodem), ačkoliv zrovna v takové situaci je být soudcem opravdu těžké. Všechno ale nemusí být tak, jak to na první pohled vypadá. "Nikdy jsi neřekla ne". Ta věta by mě zcela jistě smetla, kdybych si dopředu někde nepřečetla, co a jak. Škoda. Každopádně to nemění nic na tom, že emocí bylo poskrovnu. (09.01.2014)

Atmosferická dráma, ktorá si zobrala na paškál incest. Vlastne jeho následky, kde sa krásne ukazuje, že samotný incest je rovnako hrozný akt ako obvinenie z neho. Minimálne v tom, že to totálne zmení život človeka. Výborne spravená atmosféra, charaktery postáv a herci, ktoré Dáni jednoducho vedia. Aj keď o tom, či sa akt stal, je známe už v prvej polke filmu, ako čítam z komentárov, niektorí si myslia, že karty sa odkrývajú až v závere filmu. No, nie je to tak. A práve záver s (oficiálnym) priznaním viny som akosi nepobral. Nepoznám človeka, ktorý by sa k takémuto niečomu dobrovoľne priznal. A hlavne, keď je Henrik vykreslený ako vyrovnaný chlapík, ktorý si je plne vedomý následkov. Film má pár logických nejasností, cez ktoré sa ale dá ľahko prekročiť, záver je však úplný logický lapsus, kvôli ktorému musím ísť s hodnotením snímku o čosi nižšie. (02.05.2016)

Během filmu mi utkvěla myšlenka: opravdu je tak špatné, když se otec vyspí se svou dcerou, zvlášť když to oba chtějí? Tematicky podobné Honu (až bych tipla jakési kopírování), ale tento film jde dál a hloubš a není tak prvoplánový. Zde se řeší něco ještě zásadnějšího a to kdo byl vlastně v tu chvíli ta oběť? Opravdu je člověk povinen být i ve chvílích vzrušení natolik uvědomělý a myslet racionálně, když to jaksi nejde? Hranice všeho určuje kulturní zvyk. (01.07.2014)