Obsahy(1)
Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí - odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu - byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta - princezna Zlatovláska - má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče - zlý princ Drsoň, který se chysdtá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.
Děd Vševěd přes silně pokročilou sklerózu poradí, aby Kolodějovi vzali jeho kouzelný prsten. To se sice nepodaří přímým soubojem, ve kterém Jasoň prohrává, ale lstí - Koloděje se povede rozplakat, takže vyndá z kapsy kapesník a prsten mu vypadne. Pohádka má šťastný konec - Zlatovlásce je pomocí ukořistěného prstenu vrácena její ženská krása. (wikipedia.org) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (237)
. . ."Na děda Vševěda mluvte pouze ve verších. Kdo toto umění neovládá, nechť mlčí". . . . "Hrome, nerad bych posloužil obrovi k snědku. Jí taky starší osoby, dědku?" :DDD Asi největší zážitky mám z jejich sezení u děda Vševěda, kde se genialitou opravdu nešetří. Ale jak už to u Cimrman-squadry bývá, geniální a neskutečně vtipná je hra celá, včetně úvodního - i když v tomto případě krátkého - semináře. Spolu se Záskokem a Dobytím Severního pólu to absolutně nejlepší, co mohou cimrmanologové nabídnout. ()
Pohádka, která u dětí propadla. Jára Cimrman nás tentokrát zavede do světa pohádek. Seminář je poměrně krátký, hlavní slovo má samotná hra, která se řadí k tomu nejlepšímu, co divadlo JC nabízí. A to už je co říci. Není to pocestný? Je to pocestný! Trpaslík je dobrý plavec, ale nevydrží. Tady všude seděl. Jak sedíš, ty, ty, ty a ty........a takto by šlo pokračovat ještě dlouho. Pánové z divadla JC - klaním se a tleskám. ()
Demýtizace pohádek. Kamarád mi kdysi řekl, že celé, na čem je DJC postavené, je fakt, že staří chlápci ze sebe dělají totální blbce a kluky, nemůžu nesouhlasit. A sám si pamatuju, jak jsem v útlém mládí psal parodie pohádek, dost mi to tohle připomnělo. I tak ale hře ke konci dochází dech a zařadil bych ji k těm slabším, co mi příliš nesedí. "A jsou jeleni, zlaté parohy nechme stranou, vhodnými vychovateli naší mládeže?" (...) "Hrome, nerad bych posloužil obrovi k snědku. Jí taky starší osoby, dědku? (...) "Je to osel, děti, já to věděl od začátku." (...) "Ten člověk má opravdu výborný zrak, já například nevidím vůbec nikoho..." ____ 76% (1974) ()
"Začal jsem se pilně učit cizím jazykům. Výsledek se brzy dostavil. Zkazil jsem si oči." Jako malej jsem měl rád pohádky a vůbec jsem netušil, jak jsou nebezpečný tím, že jsou nevědecký. Teď už vím, že mluvící zvířata mě nezachrání a hloupej Honza si spíš vezme půjčku na chalupu u Providentu než by přelstil všechny chytráky. Tímto samozřejmě děkuju Járovi Cimrmanovi za to, že odhalil nebezpečnost pohádek a začal psát svá díla, která připraví děti do života. Proto do dneška nechápu nezájem dětí o pohádkovej horor O třináct tchýních, o roztomilou pohádku Jak chudák do ještě větší nouze přišel a zejména o hluboce lidskej Kašpárkův hrobeček. Naštěstí se alespoň Jasoň, Drsoň, obr Koloděj a sklerotickej Děd Vševěd stali legendárními postavami, jejichž ignorováním tvůrci čítanek tradičně prokázali svou neochotu připravit děti do života. ()
959. hodnocený film: Zdeněk Svěrák coby chytrolín, který všem radí s rýmy a jak na dědu Vševěda byl skvělý a vtipný jako vždy. Ale Miloň Čepelka ve dvojroli, kdy ztvárnil prince Drsoně ("a sakra") a prince Jasoně, no to prostě nemá obdoby. Výborná záležitost, kterou snad musí ocenit každý divák, který má rozum. S takovým citem, jakým jsou tyto hry psány, se setkávám pouze u autorské skupiny kolem Járy Cimrmana. Nemohu si pomoci, ale dalších 5* pro českého velikána Járu da Cimrmana. Mohu jen doporučit. 5* ()
Galerie (8)
Zajímavosti (15)
- Sklerotický, ješitný, samolibý Děd Vševěd byl jasným podobenstvím s některými mocnými té doby, ale cenzurou zůstal neodhalen a tudíž překvapivě nezakázán. (sator)
- Tato hra má, co se týče audiovizuálního záznamu, svého předchůdce. V roce 1987 byla natočena stejná hra ještě v Divadle Solidarita pro Československou televizi a na VHS. Obsazení se moc nelišilo. Rozdíl byl, že v přednáškách vystoupil Ladislav Smoljak, coby technik vystoupil Genadij Rumlena. Ve hře pak jako Zlatovláska vystoupil Jaroslav Vozáb a jako Děd Vševěd Jaroslav Weigel. (mnaucz)
- Na snímku je velice značně slyšet, že se často meziaktní hudba překrývá s hudbou v sále a s postsynchronem dodaným, aby byla meziaktní hudba lépe slyšet. Často je možné tedy slyšet hudbu dvakrát. Ze sálu a z postsynchronu. Často je také hudba jiná, neboť originální hudba meziaktní hudba mezi obrazy bývá delší. (mnaucz)
Reklama