poster

Ctihodné mrtvoly

  • Itálie

    Cadaveri eccellenti

  • Slovensko

    Ctihodné mŕtvoly

  • USA

    The Context

  • USA

    Illustrious Corpses

Krimi / Thriller

Itálie / Francie, 1976, 120 min

  • Karlos80
    ****

    Úžasná zahajovací scéna v kapucínské kryptě v Palermu se starým mužem, kolem dokola samé kosti a lebky, scéna tak absurdní a děsivá až přímo fantastická. Celý tento politický thriller, se nese ve značně poklidném tempu, divák se tu stává svědkem záhadných vražedných atentátů na vysoké představitele justice. Jednoduchý ale jinak velmi sofistifikovaný příběh, zaobírající se tehdejšími společenskými poměry ve společnosti, neidentifikovaným zlem, konspirací, spiknutím, a politickou a úřednickou korupcí a zkorumpovaností. Že se od té doby prakticky nic nezměnilo, viz třeba kauzy Berlusconiho a spol., ne třeba dodávat. Snímek je dlouhý a tempo velmi pomalé, není tu moc akce, ale napětí každým okamžikem roste, divák vtažen do příběhu, jakoby to ani nevnímal, každá minuta je plná látky. Vyzdvihnout musím především energickou režii, vizuální působivost, velkou kameru (památné scény; úvodní scéna v kapli, velké místnosti a úžasné interiéry budov ve stylu baroka, nebo krásné scény pohřbu), střih a zajímavé a pěkné nastavení (umístění) filmu, lokality jako Sicílie (Palermo), Napoli (Campania), Řím atd. Velkolepé obsazení, kde dominuje především velmi intenzivní výkon Lina Ventury v roli inteligentního komisaře, muže středních let, úžasný výkon - dokonalost sama o sobě. Jde skutečně o velký, pozoruhodný a značně zneklidňující film, vrchol Rosiho tvorby 70. let, film, který i přes téměř 40 let od svého vzniku, v sobě stále nějaké to kouzlo má. Film je rovněž a zároveň jednou velikou historickou rekonstrukcí, politicko/sociologickou stížností a kritikou (kterou snad ocení i následující generace) s podstatou jedné éry, společně s uvěřitelnou realitou, toho všeho se tu režisér Rosi zhostil skutečně suverením způsobem. Nezapomenutelný výrok na konci; "pravda je vždy revoluční". Kéž by tomu tak bylo. Ještě bych dodal, že to celé mělo velmi blízko to k mafia filmům od krajana Daminaniho, pokud znáte dáte mi jistě za pravdu. Doporučuji alespoň jednou, pokud budete mít tu možnost, rozhodně tohoto velmi intenzivního a svým způsobem i provokujícího zážitku nebudete litovat.(27.4.2012)

  • Anderton
    ****

    Lino Ventura sa prechádza neprítomne medzi talianskymi pamiatkami, sochami a viacerými podozrivými skupinami z vrážd sudcov. Je to osamelý, drsný a zároveň premýšľavý chlapík, ktorý toho veľa nenakecá, ale vie sa pýtať tie správne otázky. Kde je pravda nie je vôbec jednoduché zistiť a podobne ako on bude dlho tápať aj divák. Ako tvorivý zámer to beriem všetkymi desiatimi, toto nie je prípad pre Columba, ale aj jeho štýl vyšetrovania by ma v tomto prípade zaujímal. Rosimu sa podarilo zachytiť atmosféru zložitej doby na domácej pôde asi najlepšie, ako to išlo a to je aj najväčší prínos jeho, podľa záverečného titulku, čistej fikcie. Ale aj v tejto vete bolo cítiť značnú iróniu. V každom politickom ksichte vidieť absolútnu absenciu akýchkoľvek morálnych zásad, herci odviedli vážne dobrú prácu.(20.7.2017)

  • Aky
    ***

    Ventura chodí, dívá se, podivuje, vyptává, tváří. Jinak jsem tomu moc nerozuměl. Navíc, když jsem pochopil, že to, abych tomu nerozuměl, je režisérův záměr, svádělo mě to k usínání. Ventura je skvělý a dá se na něj dívat i jen tak, ale přece jen mám raději filmy, u kterých na konci vím, kdo je vrah a kdo policajt.(27.8.2010)

  • gudaulin
    ****

    Úvodní scéna v kryptě kostnice a následný atentát jednoznačně navnadí, režisér nastaví laťku vysoko a dává znát, že přítomnost hvězdného Ventury nebude zdaleka jeho jediným trumfem. Ctihodné mrtvoly jsou snímkem, který ctí atmosféru a má styl. Jeho slabina ale spočívá ve scénáři. Vraždy vysokých justičních hodnostářů nevyšetřuje tým špičkově vybavených specialistů kriminalistického týmu, jak by divák u politicky exponovaného případu čekal, nýbrž osamělý komisař vybavený tužkou a notýskem. Zhruba do poloviny představuje drama více méně klasické vyprávění o kriminálním případu, které přes odbočky a dílčí problémy směřuje ke konkrétnímu pachateli a vyřešení případu. Pak ale přehodí režisér výhybku a ocitneme se ve světě konspiračních teorií, náznaků komplikovaných a rozsáhlých spiknutí a film se stále víc propadá do paranoy, která vrcholí krvavým otazníkem. Pravdou je, že Francesco Rosi pracoval s velmi konkrétními pocity obav italské levice z vývoje inspirovaného Pinochetovým převratem v Chile, který se odehrál jen pouhé dva roky před přípravou natáčení. V polovině 70. let italská společnost opravdu procházela vleklou krizí politického systému i ekonomiky a země byla vyčerpaná ze stávek, demonstrací i politických atentátů. Takže po stránce "feelingu" Rosiho kousek funguje, z obsahového hlediska se v něm ale vyskytují logické kotrmelce. Pokud komisař při setkání s novináři a opozičními poslanci argumentuje zásadními důkazy, pak divák nic jiného než bezradné tápání a vzrůstající pocit ohrožení a ztráty důvěry v instituce u hlavního hrdiny nevidí. Pokud chcete dát snímku šanci, nečekejte film postavený na akci ani film, který přináší zásadní odhalení. Ale jako temná pociťovka to může fungovat. Celkový dojem: 75 %.(13.10.2018)

  • Snorlax
    ****

    Byť si Rosi a Ventura politicky vůbec nerozuměli, na jednom se shodli, situace v Itálii nebyla dobrá a film o spiknutí na nejvyšších místech měl poodhalit problém italského státu.Ctihodné mrtvoly jsou velmi komplikovaný film, Lino Ventura podává jako obvykle mimořádný výkon, ale orientovat se ve spleti postav, kdo je zloduch a kdo ne, na první zhlédnutí zřejmě není možné. Film oplývá velmi dobrou atmosférou, kvalitně stupňovaným napětím, logickým vyvrcholením, ale rozklíčovat případ je velmi obtížné, ne-li nemožné. Ráda se na některé filmy podívám vícekrát, ale protože mě baví, ne proto, abych je pochopila.(28.5.2011)

  • - Úvodní scéna s mumiemi byla natočena v kryptě kapucínského kláštera v Palermu, působivá sekvence pohřbu prvního zavražděného soudce byla pořízena na náměstí Piazza San Domenico Maggiore v Neapoli. Natáčelo se také v Římě nebo ve starobylém městečku Agrigento na Sicílii. Pro scénu, v níž inspektor Rogas (Lino Ventura) hledá podezřelého lékárníka Crese, byl použit exteriér paláce Palazzo Tafuri ve městě Lecce v jižní Itálii. (argenson)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace