Santa Claus 3: Úniková klauzule

Někdo si asi neuvědomil, že ždíme hadr, který je už dávno suchý. V podstatě vzali pár momentů z jedničky, pár ze dvojky a bohužel, aby to nějak sedělo dohromady, nemohli vzít ty nejlepší části. Výsledek je asi jako když pejsek s kočičkou vařili dort, nebo v tomto případě kaši. Hodně nastavovanou kaši. Na druhou stranu, když odhlédnu od toho, že se tu odehrávají stále stejná klišé a vidíme jen to, co už jsme dvakrát viděli, není to, v případě sledování z křesla u televize, až taková katastrofa. Tim je v podobných rolích výbornej. Vzhledem k předešlým dílům, 30 % (09.01.2012)

Americká vánoční limonáda. Tyhle filmy mají štěstí, že jsou většinou sledovány právě na Vánoční svátky (kdy také jindy koukat na film o Santa Clausovi)...osvobodit ale film od vánoční atmosféry, ihned je kvalita a vše ostatní jinde, pak klidně hodnotím jednou hvězdou nebo odpadem. Jelikož jsou ale právě podobné snímky točeny pro dny pohody a klidu, dávám dvě hvězdy. Jako vánoční komedie pro děti to není zas tak zlé ;), čekat víc by bylo absurdní. (23.12.2011)

Že si to vzalo pod křídlo Disney vůbec nic neznamená. Film je milý, ale hloupý až běda. Postavy si protiřečí - jednou je vše v pohodě a vzájemně se podporují, najednou přijde nesmyslná hádka a cesta do alternativní současnosti, aby se neřeklo. Na tento prvek se dostává až po víc než polovině filmu a je vlastně tím jediným skutečně dobrým. Zbytek? O něco originálnější, než dvojka, ale jinak blbost na entou, která díkybohu svou životní etapu ukončila ještě zavčasu. 40% (19.12.2018)

Třetí Santa Claus má hodně napilno. Paní Clausová čeká dítě, její rodiče přijedou na návštěvu, bývalá manželka se chce podívat na Severní pól, který je potřeba předělat na Kanadu a roli záporáka přebírá Jack Frost v podání otravného Shorta. Únikovou klauzuli měli zvolit i tvůrci, ale po letech nečekaně přidali ještě seriál. (25.12.2023)

Včera jsem podlehla argumentačnímu nátlaku svého potomka a jala jsem se sledovat další film o Santovi. Nu což, řekla jsem si, dám tomu šanci, jsou přece Vánoce. Do necelých deseti minut jsem nabyla přesvědčení, že tohle nevydržím a hledala jsem únikové východy, načež jsem byla ihned zalehnuta se slovy "nikam nepůjdeš" a vzápětí se ozval i hlasitý smích. V té chvíli jsem si připadala jako ve špatném hororu a kalich hořkosti mi ukazoval své dno. Pomoooooc! Vysílala jsem signály SOS všemi směry, ale nebyl tam nikdo, kdo by mé vlny úzkosti zachytil. Už dlouho jsem do sebe nevstřebala větší odpornost, důsledkem čehož se mi do obličeje vryl strnulý, duchem nepřítomný výraz a mé oko, má brána do duše započalo svůj protestní tik. Milosrdný spánek naštěstí zklidnil pocuchané nervy. Budu doufat, že se něčemu podobnému příště obloukem vyhnu. Následky by mohly být fatální! (20.12.2016)