Hellboy 2: Zlatá armáda

Dopadlo to přesně, jak jsem čekal. Del Toro se dopustil stejné zásadní chyby jako v prvním díle. Hraje si. Blbne si se svými figurkami, dělá ze sebe vizionáře, cpe sem todle a támhleto a až příliš pozdě si uvědomí, že mu vlastně utíká čas. Finále tentokrát není až tak narychlo ušité jako v prvním díle, přesto působí navzdory vší té efektní nádheře až příliš chladně, odfláknutě a odtažitě. Jistě, je na co koukat, akci del Toro zvládá absolutně bez zaváhání, vtipné a sebeironické momenty taktéž pobaví a anděl smrti je v pravdě geniální, jako celek ale Hellboy absolutně nedrží pohromadě. Jsem velmi zvědavý, co na nás del Toro vymyslí ve třetím díle, doufám ale, že se bude držet na uzdě a natočí film, který bude oslavou Perlmanova suchého herectví a jeho drsného cápka v kabátu a s rohama. Ne pokusem o překonání světového rekordu v počtu obludek na jedno filmové políčko... (05.09.2008)

Komiksové adaptácie sú v súčasnosti v kurze. Často však nesiahajú papierovej predlohe ani po členky. Nájdu sa však aj výnimky. Prvý Hellboy ma veľmi milo prekvapil a od pokračovania som teda očakával kvality blízke jednotke. Hellboy 2: Zlatá armáda je výpravnejšia, efekty sú prepracovanejšie a masky sú krásne. Fantázia režiséra je nevídaná. Prekvapuje ma však jedna vec, del Toro šetrí s digitálnymi efektami a miesto nich tu vo veľkej miere vidno nádhernú ručnú prácu. Dodáva to postavám život. Ako sa vyjadril sám režisér : ,,Myslím si, že filmy by mali byť robené ručne. A pokiaľ viete, kedy digitálne efekty použiť a kedy nie, dokážete oklamať aj oko diváka." To moje oklamal a pozerá sa na to všetko naozaj veľmi dobre. Potešil ma aj väčší priestor pre postavu Abeho Sapiena. Oproti jednotke však postava Hellboya zvážnela a už to nie je taký pohoďák ako predtým. Jeho hlášky už tiež nie sú také štýlové. Dvojke chýba najviac ucelenosť a trpí slabým dejom. Záporáci sú tiež horší ako v jednotke. Proste pokračovanie už nie je také štýlové, snaha o viac dramatizácie a vyvolanie emócií sa tak úplne nevydarila. 70% (21.08.2008)

Guillermo del Toro si přinesl v baťůžku od producentů "pouhých" 85 mega, ale to jakým způsobem s nimi naložil, je něco neuvěřitelného. Vedle jeho přehlídky působivých bytostí vypadá bar v přístavním městě Mos Eisley jako nudný a nezáživný pajzl. Jedna nápaditější kreatura než druhá a Doug Jones si tak může připsat do svého Deníčku ztvárněných efektních monster několik dalších. Magický svět film kompletně zahltil, Del Toro posílá před kamery své vypiplané výtvory v podstatě nonstop. Snímek je silný nejen v akčních sekvencích, ale i v klidnějších pasážích, které jsou často zasazeny do emotivních rámů. Duet Hellboye a Abeho působí skutečně rozkošně. Film ubíhá velmi rychle a lze si ho užít téměř v každé vteřině. Připadal jsem si jako na pouti na strašidelné projížďce Domem hrůzy. S tím, že projížďka nebyla strašidelná, ale kouzelná a nebyl to Dům hrůzy, ale jedinečná Del Torova fantazie. A i když je možná scénář jednoduchý a strukturovaný - jdeme tam, vybijeme to, pak nakráčíme tam, nabančíme tomu a nakonec tamhle a konečně to vyřešíme - absolutně mi to nevadilo a moc jsem se bavil. 90% 85 miliónů dolarů(rozpočet)/133 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (16.08.2008)

Hezké obrázky, nesmysly, patos a "hodnoty" (Hellboy > teh world = lol). Guillermo del Toro je normální sračkář, it's official. ... 2,5* nahoru za sympatického bělovlasého metalistu, Barloweova Anděla smrti a "I'm not a baby, I'm a tumor." ... Zajímavé komentáře: Mi Nü-Chai, Pedestrian (16.06.2011)

„You can suck my ectoplasmic Schwanzstücke!“ Výplody Del Torovy nevyčerpatelné imaginace nemohly z papíru uprchnout do lepšího filmu. Jejich prohánění se touhle akčně-hláškoidní šlehou bez velkých ambicí a s jedinou nezapomenutelnou scénou („Can't Smile without You“) mě až do závěru, slibujícího do budoucna mimochodem velké a smutné věci, neomrzelo. Ať vědomé či nevědomé čerpání z anime a monster filmů s sebou nese příšerky děsivé, vtipné („Nejsem dítě, jsem nádor“) i dojemné (zkáza monumentálního lesního elementála coby symbol devastované přírody). Jedním z ústředních témat je opět režisérovo oblíbené pronikání fantazijního světa do světa reálného a vnímání jednoho druhým. Kladní hrdinové jsou „zlidštěni“ mimo jiné nutností nasadit si mechanické brýle, aby mohli vidět pro běžného smrtelníka neviditelné trolly. Jde-li o nicméně o bližší poznání, je před vizuálním vjemem upřednostňován vjem hmatový, mající blíž k empirické zkušenosti (klíčový dotyk princezny a Abea). Del Toro hned na začátku spouští obrovské mechanické soukolí, aby v závěru vtipně ukázal, že jej (to soukolí) nespustil jenom metaforicky a že bychom ho (toho mexického hobita) během režírování podobných filmů vlastně vůbec neměli brát vážně. Proč taky. 75% Zajímavé komentáře: Gemini, DaViD´82, salahadin, HAL, ScarPoul, C.C.Baxter (11.11.2008)