Režie:
Eugen Sokolovský ml.Scénář:
Blanka BudínováKamera:
Pavel ŠindelářHudba:
Petr SkoumalHrají:
Miroslav Donutil, Stanislav Zindulka, Jaromír Dulava, Libor Baselides, Jaroslav Kuneš, Pavel Kunert, Aleš Jarý, Karel Mišurec, Rostislav Čtvrtlík, Zdeněk Černín, Erik Pardus, Daniel Dítě (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Moudrý japonský soudce Ooka (M. Donutil) dokáže svým důvtipem přijít na kloub i tomu nejsložitějšímu případu a spravedlivě tak rozsoudit každý spor. Vždy vyslechne obě strany – obchodníky, otroky i starosty, aby potom položil správně všechny otázky, občas použil i nějaký ten chyták a díky tomu mu nikdy neutekl žádný podvodník... Vynalézavý soudce Ooka Tadasuke byl skutečnou historickou postavou, žil na přelomu 17. a 18. století. Svým smyslem pro spravedlnost a pro svůj důvtip si získal srdce prostých Japonců. Jeho příběhy se vyprávějí a mají svou platnost a poučení dodnes. (Česká televize)
(více)Recenze (83)
Čakám či češi natočia africkú rozprávku, kde budú hrať češi s tvárami nakrémovanými do čierna. Je to trapas, toto nieje japonská rozprávka, pretože vo feudálnom Japonsku neplatila "spravodlivosť pre všetkých" ako Donutil vraví v tomto paškvile. Tam mohol samuraj rozsekať roľníka, ktorý sa naňho škaredo pozrel, a nikto mu ani slovo nepovedal. Proste hlúposť. A ešte tie uniformy súdnych strážcov, úplný trapas - s realitou to malo spoločné asi toľko, čo simpsonovci s reálnym životom v USA. ()
Ačkoliv nemám v oblibě jiné pohádky než ty z českého prostředí, tak tato je skutečně velmi světlou výjimkou. Diváci se zde seznámí s kulturou a tradicemi Japonska ve skvěle napsaném a poutavě zpracovaném příběhu, kterému ještě přidal na kvalitě špičkový výkon M. Donutila. Kdyby tak byli naši soudci a zákonodárci alespoň z půlky spravedliví a chytří, jako ten Ooka, to by se nám žilo. ()
Sled jednoduchých detektivek pro děti, "asijské" kulisy a vůbec všichni účinkující jsou číňani jak stehna z ryby. V dětství mi chytrost a moudrost soudce Ooky ohromně imponovala, dnes už bych této studiové pohádce udělila maximálně 3*. Každopádně mi jednotlivé případy celkem utkvěly v paměti a jde o neotřelou podívanou pro děti, takže přivřu oči nad tou celkovou laciností zpracování: 75%. ()
Donutil v kimonu se samurajským mečem, to musíte vidět. Je to pohádka spíš pro starší děti, ale líbí se mi, že v dítěti vidí pozorného a inteligentního diváka. Dítě se tu musí zamýšlet nad dopady jednotlivých rozhodnutí a nad tím, co je v daném případě správné. "Zákon je nástroj, se kterým se musíme učit zacházet." ()
"Příběhy o soudci Ookovi" byla v dětství jedna z mých nejoblíbenějších knížek. V tomto filmu je z ní volně pospojováno několik příběhů. Kulisy jsou sice někde na půli cesty mezi příšerností a ohavností, ale až na pár drobných úprav film kopíruje knižní předlohu a to je dobře. V reálu by asi s některými rozsudky Ooka těžce narazil, ale jedná se o staré japonské pohádky a tak se k filmu musí přistupovat. U mě (možná trochu z nostalgie) za 5*. ()
Galerie (5)
Photo © Česká televize
Reklama