Štěstí na dosah

Will Smith sa rozbieha. Herecky sa zdokonaluje, v akcii bol vždy dobrý, teraz vie zahrať bez problémov slávneho boxera, byť cool, dojať a byť jedna z najvačších hviezd planéty. Najviac mu to sluší so svojim synom, ktorého si prizval do príbehu o tom, že nikdy nie je tak zle, aby bolo ešte horšie, a nikdy nie je tak zle, aby sa mohlo všetko v dobré obrátiť. Treba len skúšať, aj keď je šanca iba jedna ku dvadsať, nikdy neviete. Nechápem, prečo si syna nezobrala k sebe jeho matka. (25.09.2007)

Scénář: Steve Conrad .. Milé, malé, skromné, smutné, reálné .. a výsledný poctivý doják je téměř na dosah. Možná to je největší problém - ten průhledný tah na emoce. Otec a syn Smith - Smith jsou naštěstí přesvědčivě a dostatečně vysoko nad hereckým průměrem. Škoda, že nad tento průměr nevystřelil i scénář. Ještě že Gabriele Muccino dělá co se dá a spoustu zádrhelů jemně uhlazuje. Všechny ovšem neuhladí... 70%. (19.11.2007)

Štěstí na dosah je docela masáž na nervy. Většinu filmu si říkáte, že taková kumulace smůly není možná a kde se teda pořád fláká to štěstí, když přece přeje připraveným a tenhle človíček připravený JE?! A nejen on, i Will Smith na tuhle roli a i když na štěstí v podobě Oscara tentokrát nedosáhl, pro mě je od této chvíle pan Herec. (14.03.2007)

Tak tomu říkám pech! A naprosto ve všem, uff... člověk už ani nečeká obrat k lepšímu, spíš je s chvěním okolo žaludku připraven na další Jobovu zvěst, která dopadne na Chrise Gardnera, muže odhodlaného čestným a poctivým způsobem, za využití své inteligence i talentu, změnit své životní podmínky, které si nezasloužil. Celé to směřuje k dobrému konci (už jen pro inspiraci skutečnem), ale ty nervy!! :-) (16.04.2012)

Další imigrant pocítil potřebu vyznat se prostřednictvím filmu ze své lásky k té úžasné zemi, která mu poskytla útočiště. Tentokrát je to Ital Gabriele Muccino a ačkoliv neleze Američanům do jistých partií těla s takovou razancí jako třeba Jim Sheridan s In America, jeho vykřikování „Ameriko, Ameriko, děkuji ti“ je poměrně hlasité a, pokud se nenecháte zcela strhnout dojemností a „pravdivostí“ příběhu, také otravné. Já vůl se strhnout nechal, po cca třiceti minutách jsem zcela vyměknul a dále již nebyl schopen posuzovat story o skoro-houmlesákovy, který nikdy neztrácí naději a víru v Boha, s patřičným odstupem. Will Smith hraje výborně, věříte mu slzy i otcovské rady. Právě scény s jeho filmovým i reálným synkem patří k těm nejdojemnějším. Moudra typu „nikdy nikomu nedovol, aby ti říkal že něco nedokážeš“ v jeho podání překvapivě fungují, i když to jsou patetické bláboly vytržené z reality. Jako vytržený z reality působí navzdory větě „Based on Real Events“ celý film. Někdo bude považovat za dostatečně „krutě realistickou“ samotnou sociální, potažmo existenciální krizi, ale když to porovnáme s tématicky spjatými filmy jiných, převážně evropských režisérů, jeví se Štěstí jako káva natolik přeslazená, že by to některé cukrovkáře mohlo i porazit. Ale jak už jsem napsal, nedokázal jsem odolat a pokud hodnotím „jenom“ třemi hvězdičkami, pak hlavně kvůli množství nudnějších pasáží, které činí (ještě) lidštějšími jednotlivé postavy a příběh nijak významným způsobem neposunují. Při mnohých scénách mi naběhla husí kůže, jak byly krásné. Je to sice krása povrchní a pomíjivá, jenže na ní přece Hollywood stojí. 70% Zajímavé komentáře: POMO, Damiel, Smileface, castor, wipeout, shyster (21.08.2007)