Tobruk

Velmi krátce - o tomto filmu jsem dost slyšel a byl jsem zvědavý, jak si Češi dokážou poradit s takovýmto tématem. Nedokázali. Absence nějaké hlavní postavy, příšerná nuda, která se bohužel vleče téměř celým filmem a hlavně závěr, který opravdu nepotěšil, byť jsem tak nějak chápal, proč tam musí být. Tohle je pro mě Tobruk. Že vám to nedává smysl? Mně tento film taky ne… 40 %. (27.04.2013)

║Rozpočet CZK 80miliónov║Tržby Celosvetovo $583,874║ Pre mňa veľké sklamanie, absolútne prázdne vykreslenie charakterov postáv okamžite film posiela do neznesiteľnej nudy, kde zachytíte akurát tak niekoľko nadávok a oplzlú pesničku a celkovo dej len málokedy škrkne o niečo pestrejšie a jedine čo dosahuje nejakej tej úrovne je vizuálne poňatie, tento film nemá absolútne čo ponúknuť, po tomto filme sa môže tak maximálne len prášiť z úst. /25%/ (25.04.2009)

jo, tak timhle to je potvrzene. Češi umí tocit jen valecne filmy (tyka se to soucasnosti), vse ostatni je odpadova stoka... Takze, jak uz sem vlastne rekl, Tobruk je skvely film. Vsechna cest rezisere. Dokazal jste nadherne temer (opravdu mi to tak pripadalo, hlavne kdyz na zacatku napsali, ze je cely pribeh i postavy smyslene) alegoricky vykreslit nesmyslnost valky, rasismu, nenavisti i pratelstvi. film je hodne realisticky, spinavy, suchy (vzil sem se do jejich situace a pak sem musel rychle vypit pul litru + myslet na neco vtipne), take brutalni (scena s utrzenymi nohama je fakt skareda, a to se my zrovna ten harmonikar libil), mnohem vic brutalnejsi nez vetsina americkych popcornů, opravud cesi tohle umeji krasne vykreslit, za to americke flaky mi prijdou casto sterilni. takze prvni polovina jeste nudnejsi, chvili sem si musel zvykat na ceske hlasy (holt ja americke flaky pres to vsechno rad), chvili mi prichazeli srandovni, arabka byla hnusna, ale pak od sceny plujicich lodi, nad kterymi preletavali ochranne letadla film nabral neskutecne grady a to chvilkove odlouceni Pospichala, ticho pouste zpusobujici silenstvi (teda tam byla boure ale..) bylo zakomponovano do deje velice dobre. A konec me trochu prekvapil. Cekal sem ho jemne pozitivnejsi. Ale pak kdyz sem nad tim rozmyslel, tenhle dokonale sedel do Marhoulovy myslenky - deticky, nehrajte si se zbranemi, mohli byste si ublizit. Doufam, ze jednou zavladne mir PS: po filmu sem sedl ke compu a zacal hrat strilecku.. Vydrzel sem ji hrat jen chvliku, po Tobruku mi bylo pri zabijeni tak zle, ze sem proste nemoh.. Ovsem, sem zkazeny prilis, tenhle stav vydrzel jen par hodin :-(( PPS: soundtrack byl take skvely, arabska hudba k tem nehostinnym pustinam padla jak ulita, co nepadlo, byli lide v kine kolem mne. jejich smich v naprosto nevhodnych okamzicih vypovida o inteligenci dnesni mladeze (13.11.2009)

Rozhodně největší filmové překvapení na domácí půdě za posledních x let. Václav Marhoul nemaže divákovi med kolem huby a válku se nesnaží romantizovat, ani ji využívat jako pozadí k romanci. Dějová linka není téměř žádná, ale tehle epizodický styl vyprávění jsem docela uvítal. Parádní pouštní atmosféru dokresluje minimum hudebního doprovodu, v napínavých scénách se například žádná hudba nevyskytuje. Postavy jsou skvěle zahrané, nečernobílé (za všechny excelentní parchant ve skvělém podání Roberta Nebřenského) a chovají se uvěřitelně. Pár výtek by se také našlo (roztahanost děje), ovšem s přihlédnutím k tématu a k situaci, v jaké se nachází poslední dobou tuzemský film, budu hodnej. 90%. (01.11.2010)

„My máme fabriku. A víš co v ní teďka dělá můj táta? Vyrábí pro Wehrmacht.“ Tobruku jsem se opravdu hodně dlouho vyhýbal v obavě z nudy a amatérismu (ve srovnání se zahraniční válečnou produkcí). A teď už vím, že nebyl důvod. Nad technickou stránkou mi při vědomí českého původu srdce plesalo. Nádherná kamera, přesný střih (výborně natočené i bojové scény), krásně čistý zvuk, dokonale pasující hudba…prostě kvalitka. Ale klady filmu naštěstí neskončily jen u toho. Třeba z hereckého hlediska filmu nemůžu absolutně nic vytknout, i když sázka na neokoukané tváře jistě byla risk, v tomhle případě šlo opravdu o zisk. Partu vyjukaných kluků, která spolu byla od začátku až do konce, jsem si postupně oblíbil a maximálně jim při jejich učení se odvaze a sounáležitosti se spolubojovníky-kamarády fandil. Při tom jak přežívat a zvládat nejen všudypřítomný písek s větrem či ostřelující nepřátele, ale i vlastní strach (a s ním spojené i nejedno dilema). Výborný byl i konec. Přes nějaké ty rezervy hodnotím solidními 4*. (05.05.2017)