poster

Horší už to nebude

  • Česko

    Horší to už nebude

  • USA

    Stranger Than Fiction

  • Slovensko

    Horšie to už nebude

  • Velká Británie

    Stranger Than Fiction

Komedie / Drama / Fantasy / Romantický

USA, 2006, 113 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • kinej
    ****

    Tento film se snaží být velmi odlišným až artovým. Přesto se však jedná o komerční výtvor, který občas vykukuje zpod alternativní slupky. Na to, aby se mohlo jednat o klubovou záležitost je moc hollywoodsky natočený, hvězdně obsazený a hlavně ne tak úplně duchaplný, jakým se snaží být. Příběh jež je nám líbivou kamerou s podbízivými doprovodnými efekty servírován, totiž není žádné veledílo, je tomu prezentováno z úst literárního kritika Dustina Hoffmana. Vždyť příběh človíčka, který vede fádní život, v němž náhle najde smysl, načež zemře je tak banální a ohraný, že by u kritiky nikdy nemohl uspět. Režisér se pokouší dokázat, že jeho film je přemýšlivý, ale vlastně ho lze shlédnout bez jakékoliv mentální námahy. Čtyři hvězdičky si však film bezpochyby zaslouží už jen za to, že se snaží být víceméně úspěšně novátorský, je řemeslně provedený a opatřený kvalitním soudntrackem. Pro běžného návštěvníka kin bude film určitě nevšedním zážitkem.(13.6.2007)

  • Radek99
    *****

    Úžasný postmoderně koncipovaný film založený na prvku hry ... hry s divákem (nutno dodat filmově poučeným divákem) a filosofickém principu hry jako takové. Prvek hraní je přítomen všude. Tak už tenhle film samotný ... vypadá to, jakoby si scénárista Zach Helm hrál na Charlieho Kaufmana, tak bizarní je jeho scénář, tak intelektuálně ulítlý a neotřele kongeniální, režisér Marc Forster si naopak rád hraje na Spike Jonze a Michela Gondryho a zcela nepokrytě hraje s divákem šachy rošádami v otevření hry jejich tvůrčího postupu z Adaptace, V kůži Johna Malkoviche, Věčného svitu neposkvrněné mysli či z Nauky o snech, jistě by se dala zmínit ještě Jeunetova Amélie z Montmartru a některé další postmoderní filmové narační variace... nejblíže má ale tenhle film k hraní si na literaturu...a jedním dechem nutno dodat - k pokloně složené literatuře. Ten Kunderovsky všemohoucí vypravěč, respektive vypravěčka, který jako Kundera v Nesmrtelnosti z pouhého gesta stvoří ženu, postavu svého díla, tu rozehrává životní příběh muže, který se v podstatě náhodou vzpříčí svému literárnímu rozměru a reflektuje sám sebe coby literární postavu - a dokonce se v rámci této hry rozhodne svůj příběh měnit a spoluvytvářet... Filmové postavy si neustále hrají (profesor literatury Jules Hilbert v podání Dustina Hoffmana stále naráží na svou roli autistického pacienta posedlého počítáním v Rain Manovi). Také režisér Marc Forster si v průběhu filmu hraje a dotváří iluzivnost svého díla aluzemi na své oblíbené audiovizuální lásky (v kině uvidíme kultovní blinkací scénu ze Smyslu života Monty Pythonů, zahrají nám The Clash či Spoon, uslyšíme, že jedna z krásných věcí v životě je dočíst Zločin a trest...), navíc netrvá prakticky na ničem tradičním, vše je relativní, vyprávění není lineární, ale paralelní, přičemž obě dějové linie se před koncem filmu prolínají a dotvářejí absurdně-komický rozměr filmu, vlastní příběh je pojat velmi netradičně a rozvíjí novou poetiku reprezentovanou díly v úvodu komentáře zmiňovanými. Po formální stránce jistě zaujmou přímo do obrazu filmu vložené piktogramy, jakýsi animovaný poznámkový aparát, ilustrující myšlenkové pochody v hlavě hlavního hrdiny (ale také odkazující k estetice moderní televizní reklamy). Míšení stylů je vlastně dalším faktorem hry - artový film se tu potkává s komedií, existenciální krize středního věku a zhroucení amerického snu reprezentované nejlépe Americkou krásou se prolíná s romantickou lovestory, kdy ona a on jsou z tak rozdílných světů, že tohle by skutečně nemohlo fungovat, ale kauzální řetězec náhod poslušen schematismu romantických komedií zafunguje. Stejně jako deus ex machina v podobě dětského cyklisty, stejně jako chemie podařeného filmu... Je to komedie či tragédie? Na tuhle otázku se ptá nejen profesor literatury a Harold Crick, náš hlavní hrdina, ale na tuhle otázku týkající se našeho života se v podstatě ptáme stále všichni... Je to obojí... Nádherný film... Podobné filmy: Věčný svit neposkvrněné mysli, Jak jsem balil učitelku / Rushmore, Nauka o snech, Dedication, Prosíme přetočte, Adaptace, Amélie z Montmartru(14.1.2008)

  • Madison
    ****

    Veľmi milé prekvapenie! Geniálny a hlavne inteligentný film balansujúci medzi drámou a sviežou komédiou. Už dávno som nemala to potešenie z vnímania zmien svojich rozporuplných pocitov. Raz som mala chuť sa smiať, za čo môže v prvom rade ironicky podaný a na sekundu presný životný rytmus Harolda Cricka, raz ma premáhali slzy najmä za záverečné chvíle, pri ktorých si tvorcovia neodpustili jemný sentiment. Čo však na tom :) Ja som romantička so všetkým, čo k tomu patrí a rada sa nechám "oblbovať" takýmito filmovými lahôdkami... Posledných 15 min som bola rozhodnutá dať 5*, ale nakoniec tá zmena plánu nevyšla celkom podľa mojich predstáv a nenadchla ma tak, ako to u sladkých koncov býva. Happyend je proste vždy žiadúci... Túžim napísať uznávaný román, no obávam sa toho, že moja hlavná postava "ožije" a bude sa doprosovať zmeny svojho osudu. Budem nemilosrdná a bude mi prednejšia úspešná literárna kritika alebo ľudský život? Ja osobne by som s týmto rozhodnutím mala veľký problém :).(18.8.2008)

  • Matty
    *****

    S každým zhlédnutím zábavnější hra s vyprávěním. Vypravěč je zde sice v intencích klasického hollywoodského stylu (zpočátku) neviditelný, nikoliv ovšem neslyšitelný. Slyšíme jej (tedy ji) nejen mi, ale také protagonista příběhu. To je ale pouze náplní prvních několika minut, po nichž se zápletka začne stále víc komplikovat, aniž by tím jakkoli trpěla srozumitelnost filmu. Podvratnost Stranger than Fiction tkví v tom, že jej klidně můžete číst jako romantickou komedii. Žádný „povinný“ žánrový element v zásadě nechybí, jenom jsme neustále upozorňováni, že sledujeme určitý konstrukt, že příběhy konkrétního typu končívají konkrétním způsobem, že odevzdaného hrdinu řídí nějaká vnější – autorská – síla apod. Film obvyklá vyprávěcí schémata naoko dodržuje, zároveň je jejich zviditelněním boří a vytváří schémata nová. Dlouze bychom mohli rozebírat práci neukotvené, jakoby žádnému z mnoha vypravěčů nesloužící kamery, Ferrellovo hraní bez emocí (na hrdinu hollywoodského filmu je záludně nečitelný) i filozofický podtext, dotýkající se věčné otázky predestinace. Je toho hodně a všechno se to sešlo ve filmu chytrém, nápaditém a (přitom) mimořádně vtipném. 90% Zajímavé komentáře: Wormboy, Janek, Silence, gusman(24.3.2007)

  • BadoXXII
    *****

    Byť hlavnou postavou románového príbehu je snom, s ktorým sa zahrával snáď už každý z nás. Tento film je o tom, čo sa stane, ak sa táto predstava stane skutočnosťou. Atraktívny námet a originálne prevedenie. Scenár je jeden z najvýraznejších kladov filmu a nie je mu čo vytknúť. Herci sú skvelí a obsadenie si už lepšie ani neviem predstaviť. Tragikomický ksicht Willa Ferrela sa sem velmi hodil a aj keď je to komik, ktorému nie je nič proti srsti, tu sa otočil o 360 stupňov a predviedol precízne herectvo ( asi ako Jim Carrey vo vážnych úlohách). Veľmi ma potešila prítomnosť Dustina Hoffmana, ktorý je pre mňa absolútna herecká extratrieda (spolu s Nicholsonom, De Nirom, Al Pacinom, Hanksom a Hopkinsom). Maggie Gyllenhaal je veľmi sympatická, Emma Thompson správne neurotická a Queen Latifah veľmi príjemná. Film funguje ako celok a funguje lepšie ako hodinky Harolda Cricka (mimochodom, našiel som si ďalšiu obľúbenú filmovú postavu). Veľmi príjemné prekvapenie, ktoré ma pozdvihlo a naplnilo príjemnou energiou.Horšie to už nebude je neprevarenou komédiou o tom, ako vziať svoj doterajší život do rúk a spraviť z neho taký, aký ho chceme mať. 90%(18.4.2008)

  • - Světlé sako, které nosí postava Dustina Hoffmana, se velmi podobá saku, které stejný herec oblékal ve filmu Porota (2003). (Listeroman)

  • - Jména postav jsou odkazy na následující matematiky, vědce a umělce: (Harold) Francis Crick: jeden z objevitelů struktury DNA; (Ana) Blaise Pascal: francouzský matematik a filozof; (Karen) Gustave Eiffel: francouzský inženýr, který se proslavil návrhem Eiffelovy věže a kostry Sochy Svobody; (Penny) M.C. Escher: nizozemský grafik, jehož dílo bylo ovlivněné matematikou; (dr. Mittag-Lefflerová) M. G. Mittag-Leffler: švédský matematik, traduje se (chybně), že Nobelova cena za matematiku se neuděluje, protože měl poměr s Nobelovo milenkou a Leffler by byl jeden z prvních kandidátů pro zisk této ceny; (profesor Hilbert) David Hilbert: významný německý matematik; (dr. Mercator) Gerardus Mercator: vlámský kartograf, poprvé užil pojem „atlas“ pro označení souboru map; (Banneker Press) Benjamin Banneker: afroamerický astronom a matematik; (dr. Cayly) Arthur Cayley: britský matematik. (profhubert)

  • - Všechny postavy ve filmu nesou příjmení slavných matematiků. (Kulmon)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace