V zámku a podzámčí

Tady nemůžu jinak, než dát plný počet. Vztah chudiny a panstva byl asi zásadním tématem v životě Boženy Němcové. Toto je sice syrovější než Babička, ale paní kněžna je nakonec taky hodná ( i když proměna paní kněžny z hysterické brécy v milou paní byla dost složitá). Sociální témata rezonují celým filmem, my dnes myšlenky o společném štěstí všech lidí neradi slyšíme, desítky let společného "všeho" máme za sebou, ale tenkrát to byl nesplnitelný sen. Sen o plné míse, práci a nacpaném slamníku. Tak je třeba to chápat, nehledat v tom věci, které přinesly až věci příští. Ludvík Ráža zkušeně natočil a nešlápl vedle...90% (18.10.2011)

Není od věci připomenout si monumentální klasickou československou televizní tvorbu. Významná povídka Boženy Němcové V ZÁMKU A PODZÁMČÍ byla ve špičkovém scénáři Otto Zelenky dokonale převedena do dramatického tvaru, který dokoval svou famózní režií Ludvík Ráža. Shromáždil tehdejší výkvět českého herectva (Pešek, Kolářová, Hlaváčová, Sklenčka, Satoranský, Freimanová, Haničinec, Brejchová, Růžek), který vyšperkoval jedinečným vedením dětských herců. Velký sociální sen Němcové je díky tomu skoncentrován do srdečního tvaru, víry, že poctivost a čestnost vítězí a přitom je zjemněn určitý sentiment, který se Němcové poněkud v literární předloze mimoděk vnutil do pera. Tento televizní film je určen nejen dospělým, ale i vnímavějším dětem také proto, že se nevyhýbá stínům lidského života. (08.01.2022)

Velká česká spisovatelka a jedna z nejvýraznějších představitelek pozdního obrozeneckého období Božena Němcová (1820 - 1862) vytvořila nejzávažnější část literárního díla až v posledním desetiletí svého života, v době, která pro ni nebyla psychicky ani fyzicky přiznivá. Vedle snad nejslavnější, autobiograficky pojaté Babičky převažují v její tvorbě krátké povídky, nejčastěji situované do venkovského prostředí, v němž se setkávají příslušníci jednotlivých vrstev i věkových generací. Obvykle v nich následuje motiv napravení a zmoudření (ne náhodou bývají napravenými téměř zákonitě lidé šlechtického původu). Filmoví tvůrci se ovšem k Němcové vraceli kupodivu výjimečně a nejčastěji proto, aby se pokusili o nové a modernější zpracování Babičky; televizní adaptace režiséra Ludvíka Ráži je vlastně zatím jedním z posledních návratů ke spisovatelčině odkazu. Navrátem ale doslova velkolepým, aniž by ona velkolepost byla na první pohled jakkoli zastoupena. Dramaticky sevřený příběh chudého sirotka, kterého můžeme chápat jako prostředníka k mravnímu vykoupení marnivé zámecké paní, vyniká kromě výborné kameramanské práce Andreje Barly především galerií mimořádných hereckých výkonů. Vedle plejády elitních zástupců české divadelní a filmové Thálie (Brejchová, Budínová, Kolářová, Hlaváčová, Havelková, Růžek, Haničinec, Pešek, Sklenčka, Satoranský a celá řada dalších) ale nelze neupozornit na vskutku jímavý herecký výkon sotva desetiletého Marka Mikuláše, který byl rovnocenným partnerem starším a zkušenějším souputníkům. Nadčasová hodnota většiny televizních inscenací, vyrobených paradoxně v politicky nekompromisních letech tzv. normalizace, zůstává nepominutelná a stále inspirativní, neboť oplývá několika nezbytnými pozitivy - kvalitním scénářem, přesnou režijní koncepcí a přehršlí dnes již stěží nahraditelných hereckých kreací. Atributy, které současné tvorbě až palčivě schází. Bohužel. (03.08.2010)

Krásné, krásné, krásné, tady není co řešit. Jana Brejchová, Martin Růžek a Petr Haničinec předvedli obdivuhodné výkony, moc se mi líbila i úžasná hudba Vadima Petrova. Danielu Kolářovou jsem ale nepoznal. Prostě dokonalá adaptace stále aktuální předlohy s přesně takovou smutně-milou atmosférou, jakou Ludvík Ráža uměl. "Kdo pomůže jim?" (28.10.2012)

Předloha od Němcový sice oficiálně asi pod realismus spadá, s realistickym a objektivnim pohledem na společenský problémy je na tom ale stejně jako třeba taková Popelka. To neni vůbec nic ve zlym, jen nechápu, jak někdo může tvrdit opak - pokud totiž jsou ve hře na jedný straně hodný chudý vesničani a na straně druhý zlí šlechtici, kteří jsou i těma jedinejma, co nakonec prozřou, tak je celkem jasný, jak to s tou objektivní výpovědí asi bude. Tadyten lehce zidealizovanej a generalizující pohled je ale vlastně jediná věc, která se dá filmu vytknout - všechno ostatní je obdivuhodně povedený, a to jak obsazení, tak kostýmy, scénář i výprava, a taky neuvěřitelně povedená Petrovova hudba(!). Skvělí byli snad všichni herci včetně prcka Marka Mikuláše, dokonce i ta Brejchová tady odvedla slušnou práci (upřímně řečeno je to jedna z jejích nejlíp odehranejch rolí). Ta sociální agitka z toho sice kouká trochu moc okatě (třeba ta paralela živořících vesničanů bojujících o každej další den versus přehnaně luxusní péče věnovaná čoklovi na zámku), ale kromě toho je celý to poselství filmu podaný přirozeně a v rámci mezí danejch předlohou tak nepřeslazeně, jak to jen bylo možný - těžko mohla bejt podobná látka zpracovaná výrazně líp. (28.09.2015)