Not Without My Daughter
Bez dcéry neodídem
Režie:
Brian GilbertScénář:
David W. RintelsKamera:
Peter HannanHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Sally Field, Alfred Molina, Sheila Rosenthal, Roshan Seth, Sarah Badel, Georges Corraface, Mary Nell Santacroce, Ed Grady, Marc Gowan, Bruce Evers (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Po sedmiletém, zdánlivě šťastném manželství odjíždí Američanka Betty Mahmoodyová se svým íránským mužem Sayyedem a jejich dcerkou Mahtob do manželovy vlasti. Návštěva se ale brzy mění ve vězení, neboť dosud západně orientovaný Sayyed se během pobytu mění ve fanatického fundamentalistu a nutí svou ženu a dceru, aby v Íránu zůstaly. Podaří se Betty nakonec s dcerou uprchnout, nebo budou doživotně odsouzeny k živoření? Film byl natočen podle autobiografické literární předlohy Betty Mahmoody. (TV Prima)
(více)Recenze (135)
V tomto snímku se podařilo navodit tu správnou a napínavou atmosféru, která je v tomhle typu filmů (a není jich mnoho) nutně za potřebí. Jinak se z toho stává obyčejné drama. Velký podíl na věrohodnosti má bezesporu přesvědčivý a velkolepý výkon Sally Field, která se své role zhostila skutečně s velkou energií. Podle mě by si za svůj výkon zasloužila alespoň nominaci na Zlatý Glóbus nebo i Oscara. Svou roli perfektně zvládl i cizokrajně vypadající Alfred Molina, který i přes méně prostoru dokázal diváka u obrazovek pěkně postrašit. Na plné hodnocení to však není, je vidět že se šetřilo a to je škoda. Třeba výprava mohla být určitě o něco pestřejší, hned by to vypadalo jinak. Konec jsem si sice představoval jinak: například srdceryvné shledání s rodiči. Ale musím uznat, že i vstup Sally Field se svou dcerou na území své vlasti také působilo dojemně a navíc i originálně. ()
Ve své době určitě zjevení, dnes to už působí ve srovnání s mnoha jinými tematickými filmy hodně jednostranně a povrchně, byť nepopírám, že kus pravdy ve filmu vyřčen není. Škoda, že pro útěkovou pasáž nebylo vyhrazeno ze stopáže více. Zhruba v půlce se děj trochu táhne, ale finální útěk do dramatu napumpoval i trochu toho adrenalinu. ()
Niektoré veci naozaj niesu pre nearabskú mentalitu. Je ťažké to pochopiť. Jedny v tom vidia hriech, druhý to nevedia pochopiť, ďalší to považujú za týranie. ()
Kniha je velmi dobrá, ale ani film není špatný. Osud matky provdané za Íránce, která si v jeho zemi může vybrat, zda se vrátí do USA a dcerku tam nechá, nebo o ni bude bojovat. Nerovný boj jí trval tuším rok a film považuji, zejména v dnešní době, za aktuální. ()
Jasná pětka. Film podle skutečné události nebo spíše událostí. Měla jsem možnost přečíst si knihu, byla stejně působivá. Není vždy jednoduché, když si žena vezme za manžela cizince a má s ním děti. Z bezprostřední zamilovanosti rychle vystřízlivý. Může dojít k velkým komplikacím. Bohužel se takové případy stávají nejen ve filmech. Sally Field si projde peklem manželství s cizincem. Na štěstí se jí podaří i s malou dcerkou uprchnout. Přestala jsem mít ráda Alfreda Molinu, i když za scénář nemůže. Asi to bude tou přesvědčivostí s jakou roli ztvárnil. Držela jsem palce Sally Field a chtěla jejího manžela zabít. ()
Film se téměř stoprocentně drží knihy, což bych ráda ocenila. Je to skvělé, napínavé a bolestné svědectví o tom, co se stát může - a taky se bohužel děje. Na druhé straně je to svým způsobem protináboženská záležitost a s tím rozhodně nemohu souhlasit, protože každá mince má dvě strany. Stejně jako každý muslim není terorista, tak každý muslim nebije svoji ženu a to, že postavení žen v muslimské společnosti je diametrálně odlišné než v Evropě, neznamená, že je absolutně špatné. Proto je třeba si při sledování tohoto snímku stále připomínat, že jde o čistě subjektivní záležitost. ()
Velice průměrný film natočený na základě mimořádně zajímavého životního příběhu. ()
....čo baba chcela -to dostala.... američanka si zoberie iránca.... to už ozaj nikto iný tam nebol... inak to ani dopadnúť nemohlo a celý jej príbeh je predvítateľný , nudný a ..... no mne je to jedno.... vid prvých 5 slov..... ()
Kniha je mnohem lepší,ale film taky není špatný. ()
To ještě byly časy, kdy se na blízkovýchodní opičky nekoukalo tak spatra jako dnes a pořádně se nevědělo, jak jsou zaostalí a vypatlaní. To se pak jedna blbá kráva musí divit, když ji dostihne realita. Film to špatný nebyl, ale zároveň na něm není nic, co by vyvolalo touhu si to pustit znovu. 60% ()
Kdysi na me tenhle film, potazmo knizni pribeh, zapusobil dost silne. Ale jak cas ukazal, stalo se tak hlavne jen diky neokoukanosti tematu. Dnes uz to je jen sice dobre gradovana, jinak ale dost tuctova podivana. Sally Fieldova kazdopoadne umi. ()
Poněkud povrchní, tendenční a šablonovité memento. Jakoby se snažilo vyřídit si nějaké osobní účty ... s Íránem. Nicméně i tak je dostatečně výmluvné - určené primárně všem zamilovaným naivkám, které se rozhodnou spojit svůj život s cizincem pocházejícím z diametrálně odlišného kulturního, náboženského a společenského prostředí. Protože stejně jako ON se přizpůsobí zvyklostem JEJÍ vlasti - pokud se stane jeho dočasným domovem, musí být i ONA srozuměna s tím, že bude v případě potřeby akceptovat obyčeje JEHO země - jestliže ho tam někdy bude následovat ... ať už ze své vůle či třeba nedobrovolně, pod falešnou záminkou. Jiná varianta neexistuje ... pravidla jsou jasně daná. Protože on se prostě nemůže jen tak vyčlenit ze společnosti - a ohrozit tak sebe ... i ji. P.S.: 1) Víte ... jejich způsob života nemůžeme posuzovat z našeho pohledu. Nemáme žádné právo vnucovat jim naše skvělé západní "hodnoty" ... a násilím už vůbec ne. Tím spíš, že o ně nám nikdy nešlo. Vždycky byly ve hře zdroje a sféry vlivu a surovinovody. Každá civilizace potřebuje ke svému vývoji ČAS. Pokud jí ho nedáme, neseme veškeré důsledky vlastních chybných rozhodnutí (úmyslně říkám MY - protože dneska jsme v tom taky ... jakožto právoplatní členové Severoatlantické aliance). Akce vyvolává reakci, stojí u kolébky nenávisti, radikalizace a náboženského fanatismu. Nic víc a nic míň. Je s podivem, že jsme pod praporem "svobody" a "demokracie" hrdě stáli v jenom šiku a podporovali vojenské operace na cizích územích Blízkého Východu a severní Afriky - a přitom teď (píše se březen 2016), na pozadí migrační krize, nejsme schopni se stejným odhodláním zajistit pořádek a bezpečí ani ve vlastních zemích ... v rámci Schengenu. A jen převelice opatrně začínáme připouštět, že jsme to především my, kdo svou arogancí způsobil ohrožení Starého kontinentu; 2) Oslava vánočních svátků ? V JEHO rodině ? ()
Film, ktorý s veľkou zručnosťou dokáže zapojiť naše emócie a zároveň prináša morálne a rasové tvrdenia, ktoré sú hlboko znepokojujúce. 8/10 ()
Strhující příběh o tom, že né všude ve světě mají ženy stejná práva jako muži. Tento film se mi zdál jako zajímavé nahlédnutí do života lidí v arabském světě, kde se dějí věci a zvyky, o kterých my nemáme možnost obvykle tolik vědět. Za vyzdvihnutí stojí určitě výkon Sally Field. Snímek je podle mě velmi dobrá knžiní adaptace, která si zachovává svou původní syrovost. ()
Působivá adaptace románu, který vznikl podle pravdivé události. Američanka se s domestikovaným Íráncem vydává navštívit jeho rodinu. Ze pěkné dovolené se ovšem stává téměř neprodyšné vězení. Mladá žena musí vytrpět hodně strádání, modřin i strachu o svou dcerku, než se složitou cestou dostane zpět do Ameriky. Zajímavé. I když taky trochu melodramatické. ()
Dobře si vzpomínám, jak mi někdy kolem patnáctého roku maminka zatrhla nápadníka od džihádistů, a místo vysvětlení mi dala přečíst knihu Bez dcerky neodejdu. Trvale mě tím odradila nejen od příliš kontaktních multi-kulti kamarádů, ale i od snění o snědých cizincích s mandlovýma očima. Film lze hodnotit ze dvou úhlů: pokud jej člověk vnímá jako ilustraci knižní předlohy, jde o dobrou práci. Bez její znalosti ale vyvstává jeden zásadní nedostatek, a to je totální plochost charakterů – oproti knize jsou postavy zcela černobílé a jediným náznakem vývoje je to, že zlí jsou chvílemi ještě horší. A to je na příběh podle skutečných událostí dost málo. ()
Velmi slabá adaptace stejnojmenné knižní předlohy. Důležité detaily každodenního života v Íránu jsou ignorovány či změněny, film je zkrácený a postrádá emoce. Třetí hvězdičku dávám jenom proto, že ten příběh mám ráda a velmi obdivuju autorku Betty Mahmoodyovou, která se všemožně snaží upozornit na tuto problematiku ostatní ženy a dívky a částečně se podílela i na vzniku tohoto filmu. ()
Film příliš nepřispívá k bourání předsudků či strachu z jiných kultur a hodnot, kterým nerozumíme, ale tak to někdy bývá, když stavíme pouze na své konkrétní a špatné zkušenosti. Kdo by se ale rád ocitl v situaci, kdy všechna ochrana, na kterou se doposud spoléhal, zmizela jako mávnutím kouzelného proutku (myšleno i spolehnutí na manžela)??A to Sally Fieldová v roli Betty skvěle prezentuje a těžko jí nefandit. Ostatně je jedno jestli si člověk vezme Iránce-Iránčanku, Němce-Němku nebo Itala-Italku, prostě každý by si měl předem spočítat, zda si je vědom právních důsledků takové situace. Viz nedávné "únosy" dětí z mezinárodních manželství. Hlavní postava příběhu tvrdě doplatila na to, že si plně neuvědomila svoje právní postavení v zemi svého manžela. Alfred Molina nemá dost prostoru a tak je jeho úhel pohledu naznačen jen zkratkovitě a můžeme si ho spíš jen představit než z příběhu pochopit. Silné rodinné vazby, které ho přirozeně táhnou domů a předsudky se kterými bojuje na cestě za americkým snem a také chlapská ješitnost, kdy chce zpátky doma ukázat ostatním ze své rodiny, že si dokáže udělat pořádek ve své domácnosti. Jeho postoj není nepochopitelný, když se na to díváme z pohledu jeho kultury a v případě, že by si vzal ženu zvyklou na danou kulturu, byl by pravděpodobně velkorysý a laskavý manžel, který by na ženu nevztáhl ruku. Tato pro oba manžele bezvýchodná situace dohnala oba k meznímu chování. Příběh se mi velmi líbi a jeho emotivnost je podána vcelku vkusně, méně se mi líbí prezentace Ameriky jako vůči východním kulturám kontrastní oázy svobody. ()
Never mu, nerika ti pravdu. ()
Rozhodně se do toho zdaleka nevešlo všechno, co do knihy. To by ani nešlo. To podstatné tam ale je. Nesouhlasím s tím, že film podporuje náboženskou nesnášenlivost. Kdybyste se pídili po informacích, tak byste zjistili, že to v té době v Íránu opravdu tak bylo. Film vykreslí i pár kladných muslimských postav. Proč by si měla autorka tohodle životopisu vymýšlet? I když chápu, že v dnešní vypjaté době je to voda na mlýn protimuslimským aktivistům a naopak. ()