Izgnanie
Vyhostenie
The Banishment
The Banishment
Režie:
Andrej ZvjagincevKamera:
Michail KričmanHrají:
Konstantin Lavroněnko, Maria Bonnevie, Alexandr Balujev, Maxim Šibajev, Jekatěrina Kulkina, Dmitrij Uljanov, Vitalij Kiščenko, Alexej Věrtkov (více)Obsahy(1)
Alex odjede s manželkou Verou a dvěma malými dětmi z města na venkov, aby prožili několik dní v jeho rodném domě, stojícím na samotě v rozlehlé krajině. Během pobytu Vera oznámí Alexovi, že je těhotná a že dítě není jeho. Rozlícený Alex trvá na potratu. Děti pošle na několik dní ke známým a s pomocí svého bratra Marka zařídí zákrok. Celá událost však nezůstane bez následků, jež Alexe přimějí k zamyšlení nad oprávněností jeho jednání. Očekávaný film Andreje Zvjaginceva, který v roce 2003 vyhrál benátský festival se svým debutem Návrat, byl inspirován krátkou prózou Williama Saroyana Směšná záležitost (1953). Režisér zde podává obraz rodiny, která se ocitla v krizi, a zavádí nás do blíže neurčeného času a prostoru (natáčelo se však v Moldávii, Belgii a ve Francii). Ústřední dvojici vytvořili Konstantin Lavroněnko a Maria Bonnevieová, hvězda skandinávského filmu. Andrej Zvjagincev (1964, Novosibirsk) vystudoval hereckou fakultu na Novosibirském divadelním učilišti (1984) a hereckou fakultu na moskevském GITIS (1990). Jako herec se podílel na několika divadelních projektech, účinkoval v reklamách. Hrál v epizodních rolích televizních seriálů (Buděm znakomy/ Seznámíme se, 1999) a také ve filmech, např. Širli-Myrli (1995, r. Vladimir Meňšov, uveden na karlovarském festivalu v roce 1996). K režii se dostal prostřednictvím TV krimiseriálu Čornaja komnata (Černý pokoj, 2000), pro nějž natočil tři díly. V roce 2003 debutoval celovečerním hraným filmem Návrat, který se stal událostí několika festivalů. Výrazně duchovní rozměr vyprávění charakterizuje i jeho následující Vyhoštění, na němž opět spolupracoval s kameramanem Michailem Kričmanem. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (74)
ocenenia : MFF Cannes 2007 - Najlepší herec (Konstantin Lavronenko) ()
Práve som dopozeral film Leviafan a idem komentovať film Izgnanie a musím uznať, že vidím podobný štýl v oboch filmoch. Čo vlastne robí filmy Andreja Zvjaginceva dobrými? (videl som aj Vozvraščenije) No zjednodušene a bez nejakých zbytočných slov je to surovosť a pravdivosť o tom aký je život "sviňa" a ako berie ľudom aj posledné štipky nádeje keď to nečakajú. Film Izgnanie má pomalé tempo a postupné odhaľovanie príbehu. Človek ani nečaká, že film môže zasadiť svojmu divákovi takéto rany a nútiť ho pochopiť to, že tento film vlastne nie je filmom, ale životom nejakého random (náhodného) človeka, ktorého môžete stretnúť kdekoľvek. Herecké výkony sú tak úžasné, že človeka nechávajú v nemom úžase a to najmä výkon Konstantina Lavroněnka ma nadchol. Koniec je dobre vymyslený a vlastne doplní príbeh tak, aby ho divák čo dovtedy nechápal lepšie pochopil. Dĺžka filmu vôbec nevadí a skôr je v tomto prípade ku prospechu. ()
Ruská duša. Čisté filmové umenie. A ten posledný zaber ma úplne odrovnal. ()
Tradicni Zvjagincevovo zpracovani, tedy na vysoke urovni, ale pribeh neni tak silny, jako jeho prvotina. ()
Izgnanie je možno slabší ako Vozvraščenie, zato obsahuje jeden z najzaujímavejšie vložených flashbackov, ktorého začiatok a koniec nechá diváka (začiatok kľudne aj niekoľko minút) v úžasnom zmätku. Toho Tarkovského tam zas tak veľa nieje, hlavne dĺžka záberov je v porovnaní s filmami tohto ruského génia celkom svižná. Áno, je tam dážď, ošarpaná stará budova, človek a príroda, ale s výnimkou toho "vodového" záberu (ktorý považujem za asi najúchvatnejší z celého filmu, najmä keď si na kanci uvedomíme, že sme "čosi" podliezli) som si nič nevšimol. Žiadny skutočne dlhý záber. Problémom je trochu prestrelená stopáž, minimálne takých 20 minút by som tomu ubral. Filmy Andreja Zvjagintseva sú však predovšetkým živnou pôdou na rozmýšľanie po ich skončení, hľadanie skrytých významov, porovnávanie s inými interpretáciami podobne postihnutých jedincov na imdb a podobne. Návrat ma takto bavil cca mesiac, pričom po druhom pozretí túžba odhaliť pravdu neutíchla, skôr naopak. A keď si uvedomím, že nejaký duchovný rozmer som si absolútne nevšimol a Verinu reč pred koncom nepochopil, je mi jasné, že v prípade Vyhostenia som len niekde na začiatku. ()
Opět výborný film s výbornou kamerou. A možná i s otevřeným koncem (knihu, co sloužila jako námět jsem nečetl). ()
Jedním slovem silný! ()
Návrat to není o tom žádná ale podstatnějším faktem zůstává, že Filmy Andreie Zvjaginceva vládnou světu v oblasti kamery. Tady je další důkaz. ()
Zajímavě koncipovaný film se skvělou režií a vynikající kamerou. Ve chvíli, kdy zdánlivě dochází nápady, přeřadí se na vyšší rychlost a přichází pasáž, ze které mrazí a nutí diváka k zamyšlení. Nutno podotknout, že na spokojené sledování tohoto snímku je nutné býti dobře psychicky nachystaný. ()
Pokud bych měl hodnotit jediným slovem... bylo by jím: HUTNOST. Dýchá z každého okénka. Andrej by zaplakal. Lavroněnkův minimalismus smutného pohledu je famózní. Nejlepší z letošní LFŠ. ()
Kamera a záběry, jež mi vždy připomenou hranice vizuální krásy a dokonalosti doprovázejí tento film, který je sice jiný než Návrat, ale stále výborný a tajemný, ač je pravda, že filmu trochu uškodilo násilné vysvětlení v podobě retrospektivy.. Ledový charakter tohoto ruského "kmotra", jehož hraje levroněnko, je vskutku pozoruhodný.. ()
Geniálna ústredná dvojica Lavroněnko-Bonneviová, ale až príliš uťahaný scenár. Najsilnejší je úvod, scéna s potratom a záver. O dosť slabšie oproti Návratu, ale aj tak veľmi pekné dielo nesúce vlastne aj podobné znaky, najmä čo sa týka hudby a skvelého strihu. Zvjagniceva už zo svojho hľadáčika nepustím. ()
No a co sis myslel že tam najdeš? ╣Opět jako u Návratu skvělý příběh a kamera. No a ty chorály mě sráží do kolen║ ()
Pro mne neuvěřitelně silný zážitek, stejně jako Návrat. O filmu jsem přemýšlela ještě velmi dlouho. Opět vizuálně úchvatné, kde jen leží takhle neskutečně krásná krajina? Nesmírně duchovní film a naštěstí pro mne zcela neruský-až na jazyk. ()
Po pauze jsem trochu odvykl Zvjagincevovu způsobu vyprávění, takže mi chvíli trvalo, než jsem se naladil. Filmařina stále výborná, jen ten příběh mě nezasáhl až tak jako třeba Leviatan. ()
Vyhoštění má jeden z nejlepších úvodů, či prologů, jeho klasická technická dokonalost je úchvatná! Záběry kamery na auto projíždějící postupně se měnící krajinou jsou nezapomenutelné, navíc doprovázeny hutnou, až depresivní hudbou! Pocit, že tentokrát snad půjde o temné krimi, je možná trochu ku škodě brzy pryč, něco takového od Andreje Zvjaginceva by mohlo být velice zajímavé. I když, ono i rodinné drama nemá občas k jakémusi krimi daleko, alespoň v tomto podání. Příběh má těžký, velmi zdlouhavý, prakticky bez dialogů... je jich opravdu minimum, za postavy často hovoří záběry statické kamery, či detaily tváří a mimika herců. Postavy klasicky nejsou kladné, najít si k nim cestu je opět velmi složité, což je ovšem ku kladu příběhu. I když, takový Mark vlastně zaujal hned po úvodním prologu, ještě aby ne. Vyprávění příběhu je zajímavě pojato, je to vlastně takový protiklad. Téměř idylické prostředí krásného domu, nádherná krajina, teplé barvy a slunce, do toho příběh několika lidí, díky nim příběh velmi chladný, zajímavé. Jenže ani to vše, včetně výborných herců (především Konstantin Lavroněnko) nezaujme natolik, aby člověk ve zbytečné délce filmu občas v myšlenkách neodběhl jinam, což se mi u jiných filmů Andreje Zvjaginceva nestávalo. 75% ()
Zvjagincev potvrdil ve svém druhém filmu kvalitu. Nervní atmosféra, silný příběh, originální výtvarná koncepce. ()
Dlouhé záběry, minimum dialogů, dvě a půl hodiny a přesto jsem se nenudil - silný příběh, skvělé herecké výkony, kdy herci skutečně musí hrát, poněvadž skoro nemluví a krásné exteriéry, dělají z tohoto filmu jeden z nejlepších, které letošní (07) Vary přinesly ()
Kdyby ten film byl o neco kratsi tak je podle me jeste lepsi. ()
Jiny film nez navrat, odkaz Tarkovskeho v ruske kinematografii oziva v podobe Andreje Zvjagynceva. Obrazove dokonaly film. Uz ted se tesim na jeho dalsi pocin, at to bude co to bude, bude to zajimave... ()
Související novinky
Seminář duchovních filmů
Od 21. do 23. března 2014 v hodonínském kině Svět proběhne I. ročník Semináře duchovních filmů. Vrcholem programu bude strhující dvouapůlhodinový film Na druhé straně kopců nejznámějšího… (více)