Letters from Iwo Jima
Listy z Iwo Jimy
Letters from Iwo Jima
Letters from Iwo Jima
Letters from Iwo Jima
Režie:
Clint EastwoodScénář:
Iris YamashitaKamera:
Tom SternHrají:
Ken Watanabe, Kazunari Ninomija, Cujoši Ihara, Rjó Kase, Šidó Nakamura, Takumi Bandó, Júki Macuzaki, Takaši Jamaguči, Nae, Lucas Elliot Eberl, Toši Toda (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Před jedenašedesáti lety se na Iwo Jimě utkaly americká a japonská armáda. O několik desetiletí později bylo v lávové půdě ostrova objeveno několik stovek dopisů. Tyto dopisy pojednou dávají anonymním šikům bojujících vojáků tváře a hlasy. Japonští vojáci, kteří jsou odveleni na Iwo Jimu, si uvědomují, že pravděpodobnost návratu z bitevního pole je mizivá. Velitelem obrany je generál Tadamichi Kuribayashi, jehož cesty po Americe mu ukázaly nemilosrdnou tvář války, ale vedly jej i k pochopení toho, jak Američanům v Tichomoří zabránit v další expanzi. Díky Kuribayashiho nevídané taktice se boje, které si Američané představovali jako rychlou a krvavou porážku, protáhly na čtyřicet dní hrdinné a vynalézavé obrany. Podařilo se to i kvůli tomu, že Kuribayashiho bojovníci dokonale zvládli orientaci v prostoru vulkanického ostrova... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (408)
Netradiční pohled na 2. světovou. Nevybavím si podobně tematizovaný snímek. Pěkná stylizace. ()
Pohled na boje v tichomoří z druhé strany. Jde vidět, že většinou vojáci byli, ať na jedné či druhé straně, stejní. Rozhodně se jedná o povedené zfilmování bojů o Iwo Jimu z japonského tábora. Možná by nevadilo ubrání na stopáži. Jinak jde ale o povedený, leč netradiční válečný film. Clint Eastwood se ukazuje jako opravdu dobrý režisér. ()
DISCLAMER: Protože "Vlajky našich otců" a "Dopisy z Iwo Jimy " patří k sobě jako Bolek a Lolek hodnotím oba filmy stejným metrem (i proto, že jsem je viděl bezprostředně za sebou). ~ Od začátku až do konce jsem nemohl od obrazovky odtrhnout zrak. Film má neskutečnou sílu člověka donutit se zamyslet na tím kdo vlastně Japonci jsou a co museli během WWII prožít. Prakticky oproti "vlajkám" má tři obrovské plusy. 1) Amík jak poleno natočil film o Japoncích co vypadá jak od Japonce (Eastwood je frajer). 2) Eastwood ho natočil jen Japonštině (Eastwood je mega frajer). 3) Tolik opravdu silných momentů jsem v jednom filmu už dlouho nezažil... ()
"Jestli se tomu kyblíku něco stane, budeš ty hovna vynášet rukama." -japonský velitel- ()
Klasický příklad filmu, který stačí vidět jednou, ale nesmazatelně se vryje do paměti..Eastwood umí vyprávět.................moje hodnocení = 8 z 10. ()
Jestliže jsem o Eastwoodových Vlajkách našich otců prohlásil, že se jedná o pořádný průser, tak tuhle šikmookou zrůdnost musím označit za doslova filmovou šikanu, ne-li až terorismus. V případě Dopisů z Iwo Jimy se totiž nejedná o nic jiného, než o více než dvouhodinovou totální, ale skutečně totální nudu, kdy se každá minuta táhla jak nefalšovaně hodně hutný sopl, já trpěl jak dobitej pes, japončíci od prvních vteřin jen žvatlali a žvatlali a žvatlali a naprosto bez sebemenšího výkyvu se za ty dvě neuvěřitelně dlouhé hodiny prožvatlali až k mnou vymodlenému konci, kdy jsem hned při závěrečných titulcích vstal a odešel si do hlavy lupnout dva RedBully, protože tak vyčerpanej jsem se necítil ani nepamatuju. Co tohle Clinte mělo do prdele jako znamenat? Film absolutně bez jakékoliv zápletky, bez výraznějších momentů, bez postav, které jsem navíc prakticky ani nedokázal od sebe rozeznávat, bez akce, opakuji, japončíci tu jen žvatlali a žvatlali a žvatlali a … a já vlastně k tomuto filmovému počinu nemám vlastně ani co jiného napsat, protože tam všichni jen více než dvě hodiny … ano, správně, nesmyslně, bezúčelně, žvatlali. Film byl navíc vizuálně úžasně zatmaven, což mělo zřejmě přinést asi nějakou působivou atmosféru, či třeba nějaký vytříbený speciální styl, nakonec to ale způsobilo jen to, že bylo navíc i prd vidět, i když v tomto případě to stejně ani ale moc nevadilo, protože se tam krom … ano, správně, žvatlání, stejně nic jiného nedělo. Filmové peklo, Clinte Eastwoode, styďte se!!! ()
Clintu Eastwoodovi se povedl vzácný kousek, natočil drahé dva nedoceněné filmy, které jsou však cennými klenoty. Oba filmy však nenabízejí tuny akce, a tak nejsou pro komerčního diváka zas tolik atraktivní. Dopisy z Iwo Jimy se liší od Vlajek našich otců hlavně stylem provedení. Japonská verze příběhu je mnohem více komorní a delikátní, teprv z tohoto snímku je zcela patrný odkaz, že celá bitva byla naprosto nesmyslná. ()
Japonský pohľad na Iwo Jimu. Výborný Ken Watanabe, poetický-ázijský pohľad na hrôzy 2.svetovej v Tichomorí by američan, Clint Eastwood. Dobre pasujúci soundtrack...pre mňa o triedu lepšie ako pohľad zo strany "kovbojov"...(Flags of our fathers) ()
Řemeslně výborný film s velice pěkným vykreslením postav, mezi kterými excelují určitě Watanabe a Nakamura Shido mě chvílemi trochu uspával. I když měl jistě navodit zoufalství a klaustofobičnost ostrova plného střelby a šedi, jeho příliš pozvolný dějový rozjezd mě uspal v první čtvrtině a pak už nevyburcoval a právě ta šeď a klaustrofobičnost mě začaly v určité fázi nudit. Japonští herci jsou výborní a zrovna Shido mě několikrát opravdu strhnul. Jenže rozmělnění a retrospektivní prostřihy způsobené dopisy mu nedaly moc prostoru, stejně, jako ostatním. Paradoxně zrovna dopisy, o které šlo v prvé řadě mi vadily a neúměrně natahovaly děj. Film, který měl určitě našlápnuto, ale mě osobně velice zklamal. 3,5/10 ()
Konečne vojnový film ktorý nieje s pohľadu sympatizovanej(americkej) strany ale naopak. Toto ho robí jedinečným a ukazuje sa že Američania nie sú "spasiteľmi" sveta. Keby Japonci neboli taký tvrdohlavý ktovie ako by to bolo celé dopadlo...Clint Eastwood natočil dva filmy o tej istej bitke jeden zo strany Amíkov a druhý Japoncov, stačí pozrieť hodnotenia a je vidieť ktorý z príbehov ľudí viac dostane. Teraz k filmu, pre mňa tam bolo dosť suchých momentov v ktorých chýbala akcia tá síce nieje pri takejto dráme nutná ale pri Eastwoodovi som to trochu očakával. Páčila sa mi kamera a herci boli tiež dobrí. Pre mňa jeden lepši film z kategórie vojnových-drám. ()
fenomenální film, který je paralelou na "vlajky našich otců", protože se tentokrát podíváme na japonskou stranu. Poetický příběh o snaze být čestný i v těch nejhorších podmínkách. Eastwood je v tomhle filmu naprosto přesný v zobrazení japonské (asijské) nátuře a disciplíně. můžeme vidět plnění rozkazů které voják dělá z přesvědčení a nikoliv protože musí. Technická stránka filmu je taktéž výborná. dílčí přestřelky a bojové scény patří k těm lepším z celého výběru valečných filmů. ostrov iwo jima patřil k posledním baštám japonské obranné línie před japonskou domovinou. kruté boje které jsme viděli ve "vlajkách" se tady mírně odklonily do spíše beznadějných pokusů o přesuny a přeskupování posil. Hlavní postavou je bezvýznamný vojáček Saigó, který se prostě vyzná , plní rozkazy a je oporou pro kamarády. nechal doma pěknou ženu a dítko a jediné co chce, je dostat se buď domů nebo zemřít se ctí. Opravdu pěkný válečný film, který se zaměřuje na pocity, na jinou kulturu, nezaměřuje se na boj samotný, který tu zde plní roli jakého se "vracení z pěkných myšlenek zpět do reality krutého světa" ()
14. 09. 2010 (242.); pohled na boje v Iwo Jimě z japonského pohledu, válka krutá pro obě válčicí strany ()
Vojnový protiamerický film z pohľadu Japonska a ešte z dielne Clinta Eastwooda? Úprimne som sa tešil a úprimne som spokojný. Vyše dve hodiny kvalitného spracovania vojny o Iwo Jimu z pohľadu japonských vojakov, ktorý sa tak líšia od tých amerických či nemeckých a film je nasiaknutý neopísateľnou atmosférou, ktorú zvýrazňuje jemná klavírová hudba samotného Eastwooda. K tomu sa pridávajú bezchybný Watanabe a Ninomiya, ktorých som si počas filmu veľmi obľúbil. 80% ()
Pouze jeden oskar? To si děláte legraci... Dopisy z Iwo Jimy je přesně ten film, který by si zasloužil nejméně tříhodinovou stopáž, aniž by diváka otravoval či nudil. První válečné drama, jehož hrdinové jsou ve skutečnosti nepřátelé, ale když je takovýmto bravurním způsobem zachycena jejich beznaděj, početní oslabení a pomalé, ale jisté čekání na smrt, a vy si uvědomíte, že to byli jen řadoví vojáci nemohoucí za bojování na špatné straně, pocítíte opravdovou lítost a pochopení. Pro mě nejdojemnější, nejemocionálnější, nejpravdivější snímek zobrazující hrůzy druhé světové války, jaký byl kdy natočen. Upřímně, nikdo tu hořkost nedokázal vystihnout tak skvěle jako Clint Eastwood a je mi líto, jak je (nejen tady) podceňovaný (ostatní mi přijdou příliš „americké"). Vlajky našich otců jsou na tom podstatně hůř, myslím, že jsem ani neměl tolik trpělivosti, abych je dokoukal až do konce. 100%. ()
Výborný film. Režisér C.Eastwood dokázal vystihnúť atmosféru japonských vojakov, ktorí chránili ten maličký ostrov. Hrozná predstava byť niekde v jaskyni a čakať na smrť. Filmu dávam 85%. ()
Realistický válečný film. Překvapilo mě, že režisér a scénárista jsou Američani, tipoval jsem Japonce. Američané často sklouzávají k černobílému vidění a patetičnosti, zde tomu tak není. Snad jenom to prozření Japonských vojáků z protiamerické propagandy je příliš násilné. A scéna s granáty mi přišla nereálná s ohledem na sílu granátu – zvlášť v jeskyni by střepiny z jednoho granátu zabili všechny okolo. Naopak příkaz Takeičiho Nišiho k ošetření zraněného amerického mariňáka je podle jeho biografie skutečnou událostí, nejedná se o výmysl tvůrců filmu, jak tu někteří tvrdí. Nejdřív si o tom něco zjistěte, než začnete vypouštět moudra o japonské hrdosti. ()
Flag of our Fathers z japonského pohľadu. Eastwood je pán režisér, takže čo sa dalo čakať, že? ()
Dopisy z Iwo Jimy jsou americký filmový pohled na americko-japonský konflikt během druhé světové války. Ovšem tentokrát se do toho pustil velezkušený režisér Clint Eastwood z druhé strany… z pohledu těch „špatných“… z pohledu Japonců. Řemeslně je to výtečná filmařina a není potřeba to rozebírat. Obsahově je to mnohem zajímavější. Tvůrci vsadili na osvědčenou metodu, kdy se na válečné hrůzy dívali osobním dramatem jednotlivce a divákům předvedli příběhy konkrétních vojáků. Najednou nejde jen o desítky tisíc mrtvých, ale o lidi z masa a kostí, kteří měli své rodiny a silné emoce. Dle zdrojů zemřelo na Iwo Jimě 99,5 % všech obránců. Nutno dodat, že to bylo i kvůli častým sebevraždám. Někdy je snadné ve válce určit agresora, je potřeba se mu bránit a často jej silou donutit ke kapitulaci. Nic to ovšem nemění na tom, že válka je vždy strašná. Ve většině to odnesou… lidé z masa a kostí s jejich emocemi a ztrátami pak trpí celé rodiny. Kolik obětí ve válce už je moc? Deset, tisíc, milión, …? Sám bych řekl, že moc je už jedna… stačí totiž, aby to byl můj blízký. Clint Eastwood si vysloužil další filmovou pochvalu. Ne každý dokáže v podobném krvavém konfliktu odložit jednostranné vidění a podívat se na to i z té druhé strany. ()
Japonský pohled do války, viditelně zpracován Americky. První zhruba půl hodina filmu se neuvěřitelně táhne a ani zbytek na tom není o moc lépe. Eastwood svou práci odvedl skvěle, ani scénárista si nevedl zle, myslím ale, že by filmu značně pomohl rázný střih. Kvůli přílišné zdlouhavosti musím jít s hodnocením dolů. Bohužel. ()
Oproti Vlajek nasich otcu jsem zde svedky cinu japonske armady pri hajeni pozic na ostrove Iwo Jima. V jejim cele stoji charismaticky general Kuribayashi (Ken Watanabe) razici japonske heslo - hrde padnout za vlast sebeobetovanim se, i kdyz citi vysoke sympatie vuci americanum kvuli jeho minulosti, kdy kratce studoval v USA. Slozite a dramaticke rozhodovani, dobri herci, slusna akce, vypjate sceny v tunelech jsou prednimi devizami jinak solidniho filmu. 65% ()