poster

Královská hra (TV film)

Drama

Československo, 1980, 67 min

  • noriaki
    **

    Roztahaná a unylá inscenace s prapodivně jednotvárným Hrušínským, a s přehrávajícím Munzarem. Čentovičova postava byla jednoznačné zklamání. Jakoby ji mistr vůbec neprožil, jen odrecitoval. Místo deklarované krutosti a prospěchářství jsem z ní cítil jen lhostejnost. Tón hlasu byl stále stejný, mimika taktéž. To mi na deklarovaného geniálního primitiva vůbec nesedí. I to by se dalo přejít, kdyby Královská hra trvala tak dvacet minut, při delší stopáži scénář obsahoval spoustu hluchých míst, a mám pocit že se některé scény téměř opakovaly.(18.7.2013)

  • flanker.27
    *****

    "Já říkám, že určitý druh inteligence přináší trable a je zdraví škodlivý." Tak jako měl Hemingwayův Stařec svou rybu, tak měl Zweigův (a Hubačův) Dr. Kleibert svého Spitze-Čentoviče. Anebo ještě spíše samotné šachy, záchranu i prokletí mysli. Šachy tu působí jako droga, které se chce závislý člověk zbavit. Nerad používám superlativů, ale toto byla scénáristická a herecká hra stejně dechberoucí jako ta šachová. Scéna, kde Munzar jako Kleibert popisuje Růžkovi své věznění na gestapu je obrovsky silná a dokázala mě naprosto rozložit, přestože při ní nebylo ani zmíněno jediné přímé fyzické násilí. Jen nezměrná prázdnota oddělující člověka od světa a následně i od svého vlastního vědomí. A Hrušínský? Vedle jeho Čentoviče je podle mě i taktéž jeho Kopfrkingl jen příštipkář, a to přitom tento šachista zřejmě nikdy nepoužil fyzické násilí. Zatímco Kleibert byl obklopen samotou nucenou, Čentovič sám sebe obklopil svou představou moci srážející vše, co se jí postaví do cesty, i když k tomu volí šachové partie.(27.11.2016)

  • Willy Kufalt
    *****

    (3x) Velkolepý herecký koncert Luďka Munzara, Petra Haničince a Rudolfa Hrušínského. Navíc s velice silným příběhem, ve kterém se běžná šachová hra představuje jakousi paralelu ke hře se zaobcházením s lidma. Smutná a pohnutá historie osudů dvou hlavních postav (Čentovič, Kleibert), kteří stojí úplně na opačné straně, ale spájí je jedno - gestapácká minulost za 2.světové války, která vlastně nepřímo způsobila jejich geniální talent. Jeden tyran, druhý oběť... Herecké výkony i scénář Jiřího Hubače jsou tak dokonalé, že pokaždé z toho mrazí. S odstupem času po zhlédnutí starší německé filmové adaptace Schachnovelle (1960) i netradiční verze režiséra-experimentátora Alfréda Radoka Šach mat (1963) zjišťuju, že zrovna KRÁLOVSKÁ HRA se povedla nejvíc co se týče síly myšlenky a poselství. Nejvíc mě tady vždycky dojme ten šťastný konec, kde vedle vítězství v šachové hře na život a na smrt i morální vítězství zkušenosti a skromnosti nad bohatstvím a slávou ve vnitřním světě Dr.Kleiberta. Takže já vnímám Královskou hru jako velmi kvalitní "pohádku" pro dospělé :-) ,,Teď mám konečně pocit, že jsem vyhrál." / ,,A jaký vy jste vítěz?" / ,,Vždycky, když vyhraje slušný člověk, mám pocit, že jsem vyhrál i já." 100%(28.3.2017)

  • manonfire
    *****

    Podle mě jedna z nejlepších inscenací, klasicky obsazená "Kufaltovským" triem Munzar, Hrušínský a Haničinec. Přestože je Munzarova role jednoznačně hlavní, musím říci, že party dalších dvou herců mi přišly mnohem zajímavější. Hrušínský zde měl možnost zminimalizovat svou již tak minimalistickou "režii výrazů" na minimum...ovšem jeho pohled vždy při příchodu k šachovnici, kdy ve zlomku vteřiny zanalyzoval, zda proti němu soupeř provedl skutečný tah, či jen pohyb po šachovnici......byl přesný, vysoustružený v naprostou přesvědčivost. O celkové jeho ódě na povýšenost .......povýšenou nad lidskost kol něj až v nelidskost .....nemá cenu mluvit. Přesto musím říci, že nejvíce mě tentokrát zaujal Petr Haničinec. Tentokrát ale místo obvyklé jemu výrazové agrese....plakal a jeho zoufání mě naprosto dostalo. 90%(16.9.2011)

  • majo25
    ****

    Kedže som mal možnosť vidieť najprv novšie slovenské zinscenované spracovanie a úrovňou i dialógmi sa veľmi podobali spomeniem iba jeden herecký výkon - Hrušínskeho, ktorý veľmi predsvedčivo a kvalitou jemu rovnou zahral svoju postavu. V tomto mu Dančiak konkurovať bohužiaľ nevie. Naopak, na Munzara som si musel chvíľu zvykať. Inak sa inscenácia drží verne skvelému námetu, na ktorom to takmer všetko stojí. Kulisy sú, aké sú, treba ich jednoducho pretrpieť.(3.1.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace