Lidé z předměstí

predtým, než začal vyhrávať oscary ako postihnutý, nakazený AIDSom, moderný robinson crusoe, kozmonaut či hrdinný generál alebo ešte hrdinskejší kapitán, hral tom hanks (počas dekády 80-tych rokov) v pár veľmi vydarených komediálne ladených podivnostiach - ako napríklad táto hororovo zafarbená, béčkovo tieňovaná rodinná komédia o susedských vzťahoch v réžii gremliňáka danteho s naozaj vydarene zábavnou hudbou a komornou atmosférou jedného šialeného amerického predmestia; príjemné a zábavné; (13.11.2014)

"Remember what you were saying about people in the 'burbs, Art, people like Skip, people who mow their lawn for the 800th time, and then SNAP? WELL, THAT'S US. IT'S NOT THEM, THAT'S US! [...] WE'RE THE ONES WHO ARE ACTING SUSPICIOUS AND PARANOID, ART! WE'RE THE LUNATICS! US! IT'S NOT THEM! It's us." Joe Dante to má se mnou těžké, protože do svých věcí promítá svou lásku k Looney Tunes a ty já moc nemusím. Ale dva jeho filmy naprosto nekriticky miluju. Gremlins 2 a The 'Burbs. To druhé ještě trochu víc. Syntéza hororu a střelené komedie funguje perfektně, od začátku vás to hodí do děje a tak dokonale to buduje napětí a atmosféru stupňující se paranoie, že se od toho nedá odtrhnout a má to velmi technický a tedy velmi vypointovaný a pro mě tedy velmi uspokojivý scénář. A to obsazení, hudba a nečekané gagy jsou pure gold. K téhle nadsazené předměstké Twilight Zone se budu rád vracet. (22.06.2018)

Co se stane, kdyz novy sousedi zacnou po nocich delat kraval, z domu jim zacnou slehat blesky a neco zacnou zakopavat na zahrade, az si toho vsimne particka ne uplne normalnich kamaradu a rozhodne se to vse vyresit? Stane se perfektni hororova komedie. Hlavni trojka furt vyvadi nejaky kokotiny, ruzny sledovani a podobne, sem tam padne naka slusna hlaska a novy sousedi sou spravny podivini, takze o komicky, ale i napinavy a trochu tajemny sceny neni nouze. Taky me potesil zaver, kdy to nastesti neni sfoukly nejakym udobrovacim zaverem, ze se vsichni vsem omluvi a podobne. Co se tyce hercu, vsichni hrajou solidne a obzvlast potesi Hanks a Bruce Dern. Film je sice jen takova blbinka, ale vyse zmineny, spolu s perfektni hudbou, dava fakt paradni atmosferu a ja se skvele bavil. (11.12.2008)

Prejudices can kill, suspicion can destroy... Nesledujete sice "The Monsters Are Due on Maple Street", ovšem Dante se na tuto kultovní epizodu z Twilight Zone odkazuje způsobem, až si jeden říká, zda rovnou nejde o její regulérní komediálně rodinný remake. Dante se však po celou dobu odkazuje i na mnohé jiné horrory a sci-fi. Ostatně zdaleka nejen na ně. A zdatně mu u toho sekunduje i Goldsmith s nejhravějším soundtrackem své kariéry. Hanks jede na vlně fyzické komiky, má to nápady, trefné obsazení, echtovní osmdesátkovost, lehce přestřelenou stopáž a příliš prostoru pro otravného plnoštíhlého sidekicka. (07.08.2017)

Modelové americké předměstí tak, jak ho známe (z filmů...), a vděčná zápletka „divní sousedé“, přifukovaná konspiračními teoriemi a filmovými horory, kterými jsou tu všichni odmala krmeni spolu se Snídaní šampiónů. Každopádně to platí pro hlavní hrdiny Raye a Marka a tahle překvapivá skoro satirická linka vrcholí proslovem na téma, kdo že jsou to tady vlastně ti „nenormální“. Instrukce splnil i Jerry Goldsmith, jehož hudba je hravá, žánrová a parodická stejně jako klišé shlukující se kolem podivné rezidence. Blbé ale je, že kromě Hankse, který je jako obyčejný chlapík odvedle sympatický i vtipný, jsou další hlavní postavy „militaristický magor – veterán z Vietnamu“ a „glosující teenager 80. let“ spíš karikatury, působící často trapně, čemuž moc nepomáhá ani humor typu „pád ze střechy“. Scény jako Hanksova noční můra, přebírání odpadků nebo „Dáte si sardinku?“ jsou ale skvělé. Vlastně příjemná podívaná, která mohla být lepší. A která má paradoxní, možná nostalgické kouzlo v tom, že dneska už každý ví, že lidi, kteří mají někoho ve sklepě, vypadají úplně normálně. Nejspíš jako někdo z hlavních hrdinů. (19.11.2014)