Max Payne

Jedna z nejfilmovější her taktéž nezfilmovatelná? Je to v hajzlu a na hry bych se už být filmovýma producentama vážně vykašlal. Občas fajnový obrázky (proč sakra celej film nevypadá takhle), ale jinak bída a dějově absolutní průser (Nebyl Payne náhodou totální psanec, kterýmu šlo po krku celý město? Neřádila ve městě tak šílená vánice, která zhroutila veškerou infrastrukturu? A co jste to proboha udělali s Lupinem? A kde je nějaký pořádný finále?). Možná šance, že film zaujme ty z vás, co se s hrou nikdy nesetkali. Pro ostatní totálně nasírací záležitost, zvlášť pro ty z vás, co jedničku dohráli pětkrát a dvojku třikrát, což je můj případ. Kašlu na to a jdu sosat jedničku. (17.10.2008)

I v rámci podceňovaného žánru smutná prohra, zarámovaná slaboduchým scénářem, mizernými hereckými výkony a totálně zoufalým Johnem Moorem. Ten kluk už neumí ani napodobovat a seká jednu rádoby efektní scénu vedle druhé, aniž by mu záběry navazovaly. Tyhle obrázkové orgie jsem naposledy zažil u Tělo na tělo a můj žaludek se z toho vzpamatovával celé týdny. A to ještě není všechno. Správně filmový děj hry je překopán od základů, útrpně dlouho budované postavy jsou bezúčelně zahazovány a celé je to hrozná, hrozná amatéřina, jejíž autor rezignoval nejen na vyprávěcí strukturu, ale i na jakoukoliv vnitřní logiku a nepsané zákony akčních filmů. Max Payne možná vypadá líp než většina posledních seagalovek, ale jinak jim nezůstává nic dlužen. A to je dost velký průšvih na to, aby se ušklíbnul laik i znalec herní předlohy. (17.10.2008)

Další adaptační prohra a smutná vizitka pro jednoho z nejsympatičtějších herních hrdinů nedávné minulosti. Je paradoxní, že pár statických obrázků v samotné hře působí výrazně filmověji než film samotný. Nemluvě o dynamice a překvapeních, které v celovečerní stopáži nahrazuje čirá prázdnota a obyvklé scenáristické kličky, plynoucí jen ze znalosti základní premisy a ničeho navíc (je to o zlomeném chlapíkovi, který se tváří drsně a občas zpomaleně střílí). Děj prakticky neexistuje a zjevuje se nahodile jako ekvivalent slepence podivných náhod a "ikonických" postav, které se na scéně objevují, jak se jim zlíbí (a JE to proti vší logice). Wahlberg to snesl se vztyčenou hlavou, vše ostatní je jen onanie nad prázdnou nádobou. A první přestřelka po více než hodině... tomu už se v novém domnělém světě Maxe Paynea lze jenom smát. (17.10.2008)

|| Scenár: Beau Thorne / Based on Max Payne by Sam Lake | Hudba: Marco Beltrami, Buck J. Sanders, Metsuo | Produkcia: John Moore, Scott Faye, Julie Yorn | Distribúcia: 20th Century Fox | Štúdio: Dune Entertainment, Firm Films, Foxtor Productions | Rozpočet: 35 miliónov $ | Tržba: 85,761,789 $ || What's your name? Max Payne. (...) Postava, ktorá sa stala legendou naších myslý, démonom temných nocí strávených za pí.sí. Ako pes za svojím strateným pánom som roky zdvíhal hlavu, za každým, když jsem zaslyšel jeho jmémo: Max Payne. Potajomky, v duchu som stále veril, že sa znova objaví: Max Payne 3. Ale nadarmo. S upadajúcou nádejou som čakal, že sa alespoň jeho duch, jeho svet, jeho bolesť znova ukáže. Rok 2008: Max prichádza striebornou cestou. Prípravy, rozpočet, obsadenie, ukážky... Každý hlboko dúfal, že to môže byť on. No boli aj takí, ktorí pochybovali. Osud strieborného Payna zakotvil medzi potuchami jeho zverencov. Sakraťažkú úlohu utvoriť atmosféru pravého Payna skoro zvládol, no dejovo si chcel nájsť novú, vlastnú cestu. Valkyri ho zároveň uchránili a zabili. Ťažko povedať, čo by sa bolo Maxovým zverencom páčilo viac, zachovať pravý dej a spraviť dvojhodinový videoklip, alebo do toho vôbec nemiešať ani Monu Sax? Najprv rozstreliť štyri dráty na streche mrakodrapu a tak zabiť nepriatreľa v helikoptére, alebo len jednoducho streliť osneženou pištolou do srdca vraha jeho manželky? Odpovede na tieto otázky dáva lineárna reflexia toho, čo bude nasledovať. Niečo podobné, ako pri Nolanovom Batman Begins, ktorý bol vymyslený preto, aby sa mohol zrodiť Dark Knight. Koniec tohto filmu, ktorý si pozrel len asi sám režisér (po záverečných titulkoch) dáva najavo, že sa týmto filmom chcela vytvoriť nová ére Maxa Payna Strieborného, ktorý si svoj temný hlas už v pokračovaniu toľko nevyužije, ako svoje neľútostné umenie strielať v časovom pásme bulett time. 03.06 CET (17.10.2008)

Vločky, vločky, vločky.….zkrabatělé Markovo čelo, digitální bubáci.….a zase vločky…..No, určitě nebudu lkát nad tím, že filmový Max Payne herní předlohu moc nepřipomíná (obě dvě hry jsem hrál), protože to jsou dva rozdílné světy s rozdílným vyjadřovacím jazykem a sledovat od začátku do konce filmu, jak Payne ve zpomalovacích záběrech kosí jednotvárně své protivníky, by také nebylo příliš zábavné. Bohužel Mooreův film je tak vzácně vypravěčsky mimo, kdy absolutně nedokáže vtáhnout do děje a scenář se psal podle osvědčené berličky - „Nenapadá tě, o čem bys chtěl vyprávět, tak tam vraž tajný vládní projekt a obal to vatou, ono to nějak vyjde.“ – až mi bylo líto i toho Marka Wahlberga. Toho mám docela rád, ale se svým kukučem věčného kluka se typově do role Maxe Paynea absolutně nehodí, chybí mu to potřebné chlapácké charisma a věčně se mračit a sveřepě tisknout zuby tomu nepomůže, Marku. Takže co zbylo? Ani ryba, ani rak, ani temná krvavá noirovka, ani akční nátěr, jenom takový zapomenutelný pšouk do světa herních filmových adaptací. (14.11.2008)