Kanon

Yuuichi Aizawa sa po 7 rokoch vracia na miesto, ktoré opustil a kde v detstve strávil väčšinu svojho času. Hneď po príchode stretáva niekoľko dievčat, ktoré sa okolo neho začnú krúžiť. V tom je ale jeden problém - Yuuichi si nemôže spomenúť na svoju minulosť, na ľudí s ktorými trávil väčšinu času a ani na svoje lásky. Pomaly si však začína spomínať a pred očami sa mu začínajú premietať spomienky. Yuuichi však cíti, že sa v detstve stalo niečo zlé a že jeho život nie je len plný šťastných a radostných momentov. Podarí sa mu spomenúť si na všetky jeho spomienky? A podarí sa mu vyčistiť všetko zlo, ktoré na neho číha na každom kroku? To sa dozvieme v tomto krásnom anime plnom lásky, šťastia, priateľstva a radosti, či smútku zo života. Celkový dojem: Ako veľký fanúšik vydavateľstva Key (ďalej Angel Beats, Air, Clannad, Charlotte) som si nemohol nechať ujsť ani toto milé anime, ktoré je len ďalším dôkazom geniality a originality toho štúdia. Musím povedať, že toto je jedno z najlepších a najobľúbenejších anime, ktoré som doposiaľ videl a svojho názoru sa budem držať snáď po celý život. Postavy sú dôležité všetky a tiež som nenašiel ani jednu postavu, ktorá sa mi nepáčila alebo som s ňou nesympatizoval. Na svoju stranu si ma však najviac získala Sawatari Makoto, ktorá je jednou z najroztomilejších a najúžasnejších anime dievčat, s ktorými som sa doposiaľ stretol. Skvelá však nie je len ona (aj keď je pravda, že bez nej to už nebolo ono a anime už ďalej neobsahovalo žiadne roztomilé, či smutné momenty), ale aj ostatné postavy z ktorých nesmieme zabudnúť na Yuuichiho sesternicu Nayuki, nerozlučnú dvojicu Mai a Sayuri, či ďalšiu zlatú postavičku Ayu. Animácia sa mi páčila pomerne dosť aj napriek tomu, že je zastaralá - bez nej by to anime nebolo také dokonalé a aj toho názoru sa držím. Čo sa týka hudby , tak tá sa mi páčila - je jednoduchá a dobre posluchatelná, do niektorých scén by sa iná ani nehodila. Mňa si teda Kanon úplne získal a rozhodne ho odporúčam každému - nie je síce tak srdcervúce ako Clannad: After Story, za to som si to ale obľúbil oveľa viac. Moje hodnotenie: 100% (17.11.2017)

Krásný, smutný příběh s koncem, který mi tak trochu zabraňuje dát plný počet. Asi jsem tak trochu masochista. Ne, že by bylo něco špatného na tom, jak to končí, to chraň Bůh, ale nesedlo mi to. Avšak věřím, že spoustě ostatních se takový závěr zamlouvat bude. Opening jsem si vychutnala až u posledního (předposledního) dílu, předtím na mě moc nepůsobil. Ending mě nezaujal vůbec, slyšet jednou a zahodit, není špatný, ale můj vkus mu neholduje. Dívky, vyskytující se zde, kolem hlavního hrdiny, mi přišly všechny tak trochu stejné, jasně, každá měla své klady a zápory, každá měla svůj citoslovec, ale něco měly společného, co to je, nepovím, protože si to sama nedokážu uvědomit, snad až to blikne... Ale největším kladem tohoto anime je především ten, co zapomněl, co se před 7 lety stalo - Aizawa Yuuichi. Nadmíru se mi líbil jeho smysl pro humor, jeho frky, pošklebování, pošťuchování ostatních, to bylo prostě úžasný. Držel se dlouho, opravdu dlouho, dokud nezačal až moc trpět a vtípky vymizely, naštěstí, to bylo jen na pár posledních dílů, takže vše ok. Navíc by se jeho poznámky asi nehodily (Mně jo, scénáři ne -_^ ). Jinak když se ještě vrátím k holkám - všechny byly fajn, ani jedna mi nelezla na nervy, ani jedna neukázala kalhotky, ani jedna netrpěla komplexem "mám-moc-malá-prsa-co-teď?". Rozhodně je to nadprůměrné anime z prostředí školáků okořeněné nadpřirozenem. (24.07.2009)

Seriál plný opakujících se citoslovců již zmíněných mými předchůdci je milý, vtipný, poměrně i romantický a v 2/4-3/4 části velmi dojemný. Yuiichi je konečně po delší době klučina s velkým K, který si z holek po většinu času dělá legraci a nechová nikterak přihlouple. Nicméně v mnoha pasážích byl seriál trochu uspěchaný a nedotažený. Přišlo mi, že vztahu s Makoto se věnoval nejvíce/nejhlouběji (a u něho jsem asi i nejvíce prosmutněl/pro mě vrchol seriálu), u ostatních až tolik ne, jakoby si uvědomovali, že už nemají tolik dílů na to. Nejvíc to nakonec odnesl konec, který ač je mi příběhově blízký, tak jeho formou a rozuzlením zase naopak velmi vzdálený. I přes to mi byly téměř všechny postavy tak sympatický, že mi bude Kanon chybět. (26.04.2015)

Tak konečně shlédnuto, byť jsem to tedy dost protahoval. Celých 24 dílů čekáte kdoví co, první půlku se seznamujete s charaktery a získáváte si k nim určitý vztah, byť také ne, když jsou všichni tak pozitivní. Pak ale už nějak očekáváte, že se začne něco dít a odkrývat se velké tajemství, které ale nakonec tak nějak vyšumí do prázdna. Ve finále se tak jedná o velmi komorní skromné anime, ve kterém nespatřuji výjimečnost. Musím ale určitě vystihnout moc pěknou animaci, prostředí, i práce se střihem. Celkový nápad ovšem nevyužil potenciál, který má, což je za mě určitě škoda. Je mi jasné, že se tento seriál dá interpretovat z více úhlů pohledu a není jednoznačný, avšak z mého pohledu jsem byl tak trošku závěrečným rozzuzlením zklamaný. Možná je chyba ve mě, a některé důležité momenty mi unikly, souhlasím určitě s tím, že těch symbolů je tam hodně, a že při potenciálním druhém shlédnutím bych našel další zajímavé skutečnosti, avšak očekával jsem zkrátka více. Neříkám, že tomu v budoucnu nedám třeba šanci, protože bych doopravdy chtěl vědět, co tím tvůrci doopravdy mysleli a s tím reálným vysvětlením potlačením negativních vzpomínek kvůli úrazu kamarádky se nemohu ztotožnit a nesouhlasím s tím. Těch prvků magického realismu, místy až lehkého surrealismu a prolínání reality, vzpomínek, věcí které se nestaly, inu, zamotaný je Kanon rozhodně poměrně dost! Zatím ale větší hodnocení udělit nemohu. Ano, mluvil jsem o komornosti, a pak tu mluvím o nejednoznačnosti, rozdíl je ale v tom, co se nám snaží říct režie tím komorním zakončením, které pak komorně dělá celý film, a tím, co se se většinu dílů snaží seriál být - tajemný, nejednoznačný - v tom já osobně vidím to zklamání :) ! 65% (24.06.2021)