P.S. Miluji Tě

Těžké si stěžovat na film, který už svým názvem jakoby varoval „nejsi-li vysoce citlivá, zhruba třicetiletá žena, které sleduje Poštu pro tebe z jiných důvodů, než je sebetrýzeň či sociologický výzkum, miň mě“. K dobrovolnému zhlédnutí jsem se rozhodnul po zkušenostech s jinými, převážně jihokorejskými plačtivými melodramaty, jimiž vyvolané slzy měly příjemně očistný efekt. Peesko je bohužel přitažené za vlasy buď příliš, nebo nepříliš. Příliš precizní načasování záhrobních dopisů… pominu. Jestli Gerry před smrtí prodal nějaký orgán, aby na celou záležitost měl peníze… pominu. Že jsou všichni (dva) Irové podáni jako věčně nezadaní zoufalci, vyčkávající poslušně příjezdu princezny z Ameriky… pominu. Ale nemohu pominout nefér přístup k ženám, o nichž a pro něž by to celé mělo být. Závislost hrdinek na jejich mužských protějšcích je výsměchem slovu emancipace. Holly (Hilary Swank víc sluší vážnější role) se otrocky řídí příkazy možná milého, leč zesnulého, její dvě kamarádky bez výhrad akceptovaly, co se od nich čeká – najít si partnera a zplodit dítě – pročež hledají partnera/plodí děti. Největší tragédie Holly tedy spočívá v jejím osamocení a s tím související nemožností zachovat rod. Ad absurdum je fixace hrdinek na muže dohnána na loďce, kdy jsou po ztrátě vesel schopny jenom sedět a křičet, dokud neumrznou, nebo se pod vlivem „ponorky“ vzájemně nezardousí (zvolené řešení je samozřejmě humánnější a filmovější). Od většího cynismu mne dlouho odrazovala atypicky dlouhá otevírací scéna filmu, kdy o ústředním páru vtipně a bez zábran zvíme většinu podstatného. Celou ji završuje vystřelené oko a nakopnutý palec, s krásnou nenuceností narušující v jiných filmech nenarušitelnou atmosféru, jež předchází dokonalému milostnému aktu. S vyhlídkou více takových momentů jsem se dobral konce a zjištění, že nakonec vážně jde jenom o sladce malinovou červenou knihovnu. P.S., Nezlob se, ale víc než tebe miluji Můj život beze mne. 65% Zajímavé komentáře: k212, mm13, ScarPoul, PetaBlack, Skleni (07.10.2010)

Tyhle věci se občas stávají. Ne tak často, ale občas jo….. Garry je týpek přesně podle mýho gusta (takovej pohřeb bych chtěl taky!). Jde o romantiku s laskavým humorem, kde vedlejší postavy (hlavně L.Kudrov) připomínají chováním ,,Přátele“ a jsou více než příjemným oživením. Romanticky praštěná H.Swank a pro mě překvapující G.Butler mají od počátku jediný cíl: dojmout! To se jim podařilo. Ne však třeba obsazení ,,náhradníka“ (H.Connick Jr.), jehož postava mi vůbec neseděla. A taky to postupně začala být nuda. Takže jsem vydržel hlavně ze zvědavosti. A odměnou mi byla závěrečná část snímku věnovaná ,,jejich“ seznámení, kterou bych si klidně zopakoval. Kdyby ,,rejža“ vynechal to ,,uprostřed“, mohl jsem zde ,,vrnět“ blahem. Přesto jsou to lepší ***. (29.06.2008)

Znáte ten pocit, když po skvělých, ale těžkých jídlech dostanete přímo živelnou chuť na moučník ? Něco sladkého, aby se vám líp trávilo ... Přesně tenhle pocit jsme měl v poslední době. Viděl jsem několik opravdu výborných dramat a tak jsem je potřeboval strávit - trošku se "vyčistit" .... Poslední dobou na slušnou "romantiku" nenarazíte, tak už jsem tomu přestával věřit, ale TENHLE filmík to dokázal ! Mimovolný úsměv se mi v obličeji usadil poměrně brzy po začátku, a i když byl v průběhu filmu několikrát vystřídán dojetím, vydržel mi tam až do konce .... Tenhle moučník má výborný recept, upekl ho zručný kuchař a přinesla ho skvělá parta servírek a číšníků. A i když mi sem tam zaskřípalo zrnko cukru mezi zuby, musím dát v hodnocení na svůj pocit při závěrečných titulcích .... P.S. I Love ... :) (22.01.2008)

Popravdě jediné, co mě na tomto filmu ohromilo je příběh (ne však jeho zpracování) a Gerard Butler nebo Jeffrey Dean Morgan. Asi přeci jen nejsem romantička jak jsem si myslela, protože nějak nedokážu pochopit, na co většina lidí potřebovala kapesníčky. Představa , že bych přišla o celoživotní lásku je sice jako ta nejhorší noční můra, ale když si odmyslím právě to téma filmu, tak mi z toho vychází úplně průměrná romantika. Obávám se, že většina diváků za sebe nechala hodnotit emoce. Se mnou to popravdě moc nehlo už proto, že se film až moc okatě snažil diváka rozbrečet. Co mi vyloženě vadilo, tak byla Hilary Swank, která možná umí zahrát kluka, ale truchlící manželku rozhodně ne. Ten její žal chvílemi působil až směšně. Nemluvě o občasných scénáristických WTF ("Nedělej, jako bys byla jediná vdova ve městě!"????). Obdobné filmy mám ráda, ale tenhle podle mě patří k těm slabším, nedá se nic dělat.. (19.08.2012)

Myslela jsem, že umřu. 78%, cože?! Dvě hodiny, DVĚ hodiny absolutní nudy. Stupňování děje proběhlo způsobem, že jsem od lehkýho znudění přešla přes nevíru až k vzteku a znechucení. Fakt by mě (naprosto upřímně), zajímalo, co se na tom lidem líbí. Dialogy jsou většinou úplně o ničem, Hilary nesympatická, neděje se nic, jen se furt zjevujou Butlerovy flashbacky, aby to bylo "jako ze života", nesměl by o Hilary jevit zájem zřejmě naprosto dokonalej muž a zároveň charizmatickej číšník. Nechci vypadat jako nějaká bezcitná bestie, ale já si prostě furt říkala, že něco takovýho by se v životě nemohlo stát ani omylem. To je sice společný pro většinu romantiky, ale tahle se zároveň vydává za drama o překonání bolesti ze ztráty. Buď se rovnou nechám unášet nereálnou pohádkou, nebo si prožiju nějaký to hořkosladký drama, ale z tohodle plyne, že ztratí-li člověk milovanou bytost, měl by doufat, že mu posmrtně přichystá deset dopisů, díky kterejm za rok najde novou lásku s dalším perfektním mužem, co žije v čarokrásném Irsku. Stokrát radši bych si snad dala nějakou tu Pretty Woman. Navíc pro mě strašně otravná role Lisy Kudrow. Dvě * za fajn Butlera a hlavně za Harryho Connicka, kterej jedinej mi svou rolí a hláškama zpříjemňoval tohle dvouhodinový utrpení. (17.04.2011)